Sachs-Dolmar 112 - přechod z volnoběhu

Tak to už vůbec nechápu. Jak z oleje v palivové směsi vleze karbon do ojnice. Vždy jsem byl přesvědčený, že karbon vzniká spálením paliva, příp. oleje. Ale že by se nějak samovolně extrahoval z oleje ven mi připadne trochu nepravděpodobné.

No já to celkem chápu. U dvoutaktu se ve směsi spolu s benzínem spaluje i olej. Pokud se vytvoří karbon, který se pak nějakým lepším olejem rozpustí, opravdu může vzniknout to co popisuje Gl, tzn. brusná pasta. Píst a válec totiž nejsou absolutně těsné, a také díky nepříliš dokonalému vyplachování zplodin hoření z válce je dost dobře možné, že část toho rozpuštěného karbonu se dostane i pod píst do prostoru ojnice a klikového hřídele. Jinak princip fungování dvoutaktního motoru - viz. např. http://www.dvoutakty.wz.cz/princip.html. Jen jako zajímavost - princip obrábění velice jemnou brusnou pastou se používá i ve strojírenství k přesnému doladění/vyrovnání rozměrů - lapování. A rozhodně to není záležitost na nijak dlouhou dobu. Proto věřím, že podobná akce by v motoru mohla poměrně rychle nadělat dost značnou paseku.

Celkem dobře jste to pochopil a nyní si ještě představte jak po těchto "olejích" vypadají klece ložisek klikovky, kvalitní olej je rozpustí, ne však dokonale (specielním čističem to trvá někdy i více hodin), vzniknou částečky tvrdého karbonu, ty se dostanou mezi klec a kuličky a záhada destrukce ložiska je na světě. Ale chodí sem i tací, kteří prohlásí, že tyto částečky kuličky spolehlivě "rozšmelcují" a dokonce se tu objevili i "experti", kteří z tohoto faktu vyvozují možnost "zpevnění volné klece ložiska " použitím "karbonujícího oleje "! A jak se karbon dostane do klikové skříně? Naprosto jednoduše, 2-t motory mají, světe div se, přepouštěcí kanály! Takže jednou stranou kanálu "fičí " čerstvá směs vzhůru do spalováku, zatímco druhou špatně spálené smetí dolů do skříně. I v tom je ten vtip předvýplachu čerstvým vzduchem, protože ještě méně splodin se dostane dolů!

Děkuji za pomoc, obecně princip motoru znám zhruba od roku 1962. Pořád ale nerozumím souvislosti s karbonem, který dostane pod píst = k ojnici ten nový olej. Popište nějak ten princip, ten pochod, kterým k tomu dojde. Ano, chápu, že spálením oleje vznikne karbon, jehož nepatrná část profukem projde do skříně. (Mimochodem ten pravděpodobně vznikne spálením  sebelepěího oleje, snad jen méně, žeby byl měkčí?). Ale nechápu ten vliv rozpouštění v tomto pochodu. Přesněji, jak se tento rozpuštěný karbon dostane k ojnici.

Když si dáme, jako příklad motor, který jel na M6A, tak tento olej se spolu s benzínem = pohonná směs, musí dostat všude v motoru tam, kde je třeba mazat. Jelikož je to směs, tak ta samozřejmě hoří ve spalovacím prostoru a s ní hoří i olej, který svoji hlavní úlohu splnil, neboť mazal pohyblivé díly motoru a odvedl teplo, resp. jej snížil. Hořením oleje zejména, ale i z benzínu vznikají nedokonale spálené zbytky - karbony. Ty jsou v motoru, který jel krátce jen rozpoznatelné obarvením povrchu. Po delší době se karbony usazují tam, kde je nic neotírá a dokáží zmenšit spalovací prostor usazením se na válci a na horní ploše pístu. Usazují se ovšem i jinde. Pro chod motoru je to pouze zhoršení jeho výkonnosti - pozvolné a dlouhodobé - a obsluha nic nepozoruje. Max. si všimne, že při větší zátěži se krátkodobě více zakouří, to se vypalují vyššími teplotami přebytky mastnost z výfuku, ale i motoru, výfukového kanálu. Tento systém se ustálí a přebytky jsou motorem mechanicky i vyšší teplotou dle zátěže odstraňovány, tam kde vadí, výkon pomalu klesá, spotřeba se zvyšuje - vše pozvolna. Tak se stav, dá se říci udržuje v nějakých provozních mezích, kdy motor jede. Když do takového motoru místo oleje, na který si "zvykl" dáme olej, který je kvalitativně na daleko vyšší úrovni, tak začne v motoru ihned dělat pořádek. Protože sám tvoří karbonů minimum(při správném mísení) karbon v motoru nesnese a díky svým přísadám jej začne rozpouštět, a to všude, tedy i tam, kde motoru nevadil, ale jen byl v motoru usazen, kde se dalo. Tím dojde k tomu, že se zásadně naruší mazání motoru obsahem uvolněného karbonu v mazacím filmu nového oleje. Při vysokých tlacích a teplotách jsou účinky silně destruktivní a dojde k tomu, že se motor může zadřít, nebo razantně klesne komprese, což v podstatě znemožní další provoz, neboť se buď nezadaří start, nebo když se po x startovacích pokusech motor uvede do chodu, zhasíná, má nízký výkon a je to jen na otravu. Starší 4 takty, které jsou provozovány na M6A, by olej M6AD bez nezbytných opatření(proplachovací olej, zkrácené výměny a stejně je to lepší nechat tak)  zničil. Při změně oleje u malého motoru se vyplatí motor demontovat, odkarbonovat a zpočátku používat s vyšším poměrem nového oleje, nejlépe s ochranným aditivem, které omezí nebezpečí vlivů rozpuštěných zapomenutých, nebo nepřístupných karbonů. 

Začnu od prostředka, právě olej STIHL, kdysi znač. 1:50, dnes HP i když mnozí "ofrňují" nad JASO FB, má velice malé procento tvorby karbonů při spalování a to i proti jeho základu Castrol. První dvě věty vašeho příspěvku si bohužel odporují! Pokud by jste znal princip 2 t motoru, věděl by jste jak se maže ojniční ložisko pístu. Rozstřikem PP, rozstřikem, tedy ojnice se přesune do polohy DÚ, tím pádem "vlétne" do směsi ve skříni a udělá to samé co vaše ruka plácne-li do vodní hladiny, také jste mokrý i když sedíte, stojíte nad ní! Ten nový olej, obsažený ve směsi se vzduchem a benzínem předtím nejlépe zachytil ty částečky karbonu přefukem spadlé do skříně, pár jich zakotvilo na karteru, pár na ložiscích. A tento efekt vytváří nejen ojnice, ale i klika. Kapišto?

Jawa 20 "pionýr" koupená někdy v roce 1967, několikrát půlená z důvodu ometených koleček v převodovce.

Jawa 250 559 "panelka" někdy v roce 1972 (vzpomínám s nostalgií), jednou půlená z účelem výměny ojničních ložisek (ložiska jak u bagru, 6305, byla hlučná)

Vari s 2T motorem Jikov, někdy kolem roku 1989

Pila Sachs - Dolmar 103, přibližně 1991

Vyžínač OM 722S, někdy kolem roku 1999

Vše provozováno zpočátku na M2T, následně na Mogul TS a občas Mogul TSF, poměr 1:40, u pily a vyžínače TSF 1:50. Do benzínu občas aditiva Ekolube. Benzín Special 91. Do motorek se tankovalo ze stojanů (pro nepamětníky)  s premixem M2T 1:33, výsledné to bylo 1:40. Občas jsem omylem žádal i 1:40 což výsledně bylo skoro 1:50. U pionýra se dělaly pecky na svíčce, nakonec jsem používal 9 svíčku.

4T sekačka, motor B&S, přibližně 1999, koupena z druhé ruky, u mně v provozu asi 5 roků. Olej M6AD, na konci sezóny vyleju černý, naleju nový. Poslední dobou přidávám aditivum od fy. Ekolube.

NIKDY u žádného stroje nedošlo k poruše pístní skupiny, nikdy se nic nezadřelo a nepozoruju výrazné snížení výkonu vlivem nějakých abrazívních opotřebení. Pohledem do válců otvorem pro svíčku nevidím nijak silné vrstvy karbonů, podle stroje někde prosvítá hliník. válce čisté, lesklé, bez rýh. Motorky už nemám, ostatní používám v běžném provozu kolem chalupy.

Víc nemám co dodat.

Jasně, jenže všechno to jsou mimo vyžínače nízkoobrátkové stroje, motorky a Vari nekomentuji, stavba motoru je zcela odlišná, myslím vůle konstrukční a použitý materiál. Samozřejmě je velký podíl u popsaných závad obsluhou. Jistě, dost dělá i používaný poměr, styl práce (otáčky motoru).

Opačně řečeno, těch pár mašinek co jste uvedl nemůže převážit ty s kterými se setkávám v dílně téměř denně. Už jsem to tu také psal, zkouším vždy nejprve na svém a pokud pila obsahu 61,5cm³, téměř v denním provozu po 3 letech nemá na pístu žádnou vrstvu karbonu, dno je slabě zahnědlé a stejně dlouho používaná, za stejných podmínek, druhá podobná s jiným olejem v palivu má vrstvu silnou tak, že se odlupuje, pak pochopím deklarované účinky výrobcem oleje rychle. Vidím-li rozpadlé ložisko kliky, celé černé s patřičnou vrstvou karbonu a zákazník mi řekne, že ji má z druhé ruky, neví co tam bylo dáváno za olej, on tam dal STIHL a po několika nádržích to takto dopadlo, je to pro mne ověření teorie v praxi.

Abych se vrátil k Vašemu dotazu - problému. Vzhledem k Vašim zkušenostem v tomto oboru bych doporučil vyhledat odborníka - servisáka, který Vám pomůže. To, co potřebujete udělat je rutinní práce nejlépe s otáčkoměrem, pro servisáka půl hodina práce včetně vyúčtování.   

Díky za všechny reakce, Ještě tedy na závěr:

1) Uvítám jakékoliv odkazy na technickou dokumentaci k této pile(pokud by se někdo obětoval, tak i zaplatím např. fotokopie příruček)

2) Když nevím, jaký olej byl do směsi používán, je lepší:

    a) používat obyčejný M2T(M6A, M6AD)

    b) provést odkarbonování(tady by se hodila ta dokumentace, abych věděl, co všechno je nutno rozebrat, pak postup a přípravky) a potom používat nějaký olej určený pro motorové pily(asi nejlépe Dolmar)

3) Jaký poměr olej: benzin bych měl použít (taky s ohledem na předchozí bod), když je na víčku nádržku uvedeno 1:25?

Díky, MN