Prodat či neprodat

Dobrý den!

Chtěla bych znát někoho názor na můj problém. Už se dlouhou dobu trápím s myšlenkou, zda prodat zahradu. Zahradu jsem si koupila před více jak deseti lety ze zděděných peněz po tatínkovi. Jsem sama ze dvěma dětmi které tam docela neradi jezdí. Za ty roky jsem z ovocnáho sadu udělala docela hezkou okrasnou zahradu, kam se jezdím takzvaně dobíjet. Bohužel jsem na to sama. Nebudem si nalhávat, že je to jenom o dřině a o penězích. Už strácím na to sílu a peněz je taky poskromnu.Nemluvě o chlapských pracech o které musím škemrat u známích.  Je mi to líto prodat. Mám k zahradě citovou vazbu, ale rozum mluví jinak. Jaký na to máte názor?děkuji za odpověď Marcela

Dobrý den,

jestli mohu říct za sebe svůj názor... tak nejlépe uložené peníze jsou dnes v úrodné půdě... nebo v jakékoliv půdě... Chápu, že být na to sám je těžké, zvlášť když děti se nechtějí do pomoci zapojit (to znám moc dobře :))

Za sebe bych neprodávala, ale zkusila za nějaký (třeba drobný) peníz pronajmout... spousty lidí se dnes vrací k zahrádkáření a ne každý má na pozemek několik desítek či stovek tisíc...

Ale rozhodnutí stejně budete muset učinit vy... takže přeji správné rozhodnutí, ať už bude jakékoliv...

Ve hře je více faktorů, které znáte jenom sama: kde zahrada leží, či v intravilánu, nebo mimo, zda lze uvažovat na ní o stavbě (inž.sítě),zda by se nenašel pomocník a posléze i vnuk.Zatravnění a 2x pokos vedle pronájmu by rovněž bylo řešení.

S prichodem jara prijdou i optimistictejsi myslenky a nalada. Takze nic neprodavat ani nepronajimat. A na deti je obcas vhodne ci nutne "zvysit hlas", jenom jim to do zivota prospeje, kdyz budou primerene pomahat na zahrade. J.R.

Neznám všechny okolnosti, ale jestliže máte zahradu ráda a baví vás, nevzdávala bych to.Nevím, jak staré děti máte, ale má rada zní, užívat si zahradu ale nenutit ostatní.Umožnit jim příjemné užívání, ohníček,hry ap.Mimo okrasné zahrady pěstovat i něco na zub.Pěstovat nenáročné roslinky.Vzdát se perfektního vzhledu, pokud na to nestačím.Mí blízcí zahradě postupně přicházejí na chuť a už pomáhají sami od sebe.Taky jsem myslela, že jednou zahradu s klidným srdcem prodají, ale začíná to vypadat nadějně.Tak radím, vydržte,pokud to baví vás.Bláža

Dobrý den. Paní Košárková, znám kolem sebe celou řadu zanedbaných a velkých zahrad, které nikdo nechce koupit, protože pro sedlačení jsou malá, případně pro jejich mechanizaci zcela nedostupná, ale taky na nich nikdo nechce pracovat, nebo dokonce není kdo by na nich pracoval. Takže kde jsou ty nejlépe uložené peníze? Stanislaw

Dobrý večer, pane Stanislawe, myslela jsem to tak, že pokud má člověk kus pozemku, jsou to uložené peníze... dle mého lépe, než třeba na spořícím účtu...

Tohle tvrdí i ekonomové či makléři -citace "Les, louka nebo stavební parcela. To jsou nejlépe uložené peníze. Na rozdíl od jiných nemovitostí drží cenu a obchodování s nimi nezastavila ani krize."

Ve finále to je ale stejně jedno... myslím, že paní Marcela si sama promyslí, jak se zahradou naloží...

Já jsem za náš kus pozemku vděčná, i když není moc ideální, co se polohy a teplot týká...

Pokud máte paní Magdo kus pozemku, který Vám finance nepřináší, tak Vám je docela hodně odčerpává. Musíte z něj platit daň a ještě se o něj určitým způsobem starat. A to rozhodně není nic levného. Podívejte se třeba na současné ceny pohoných hmot. Spořící účet je nesrovnatelně lepší. Nevím odkud máte ten citát, ale vidím to jinak. Ekonomy a případné makléře zajímají jiné nemovitosti než je nějaká maličká zahrádka. Stanislaw

Pane Stanislawe, asi máte pravdu... o ty peníze tady až tolik nejde... i když si pořád myslím, že mám raději tento pozemek (se starou chalupou) než kdybych peníze za prodej měla uložené v bance...

Dokážu si tam vypěstovat slušnou část potravin, troufnu si říce, že s některými jsme i soběstační... a to nejsem "otrokem zahrady"...musíme tam dojíždět, ale je to jen kousek... takže se dá i na kole...

Největší pozitivum vidím opravdu v relaxaci a naplnění mých zálib... už proto bych neprodávala...

Přeji hezký večer... Magda

Ne vše lze měřit jenom přes peníze. Hodnota pozemku zůstává i když ne každý ji ocení penězi a ta skutečná hodnota je ve vlastní realizaci svých přání, pohledu na to co se podařilo, roste, kvete a přináší radost

Tonda