Štěpování - a co potom?

Džanky se v naší oblasti používají na sprašových půdách. Používají se však úspěšně i ve vyšších nadmořských výškách, kde se spraš nevyskytuje. Snesou i velmi silný zimní mráz i mimořádně vysoké teploty a sucho v létě. Na mé zahradě (pH=7,5) jsou např. broskvoňové semenáče téměř nepoužitelné, meruňkové podnože jsou přijatelné a džanky jsou velmi dobré. Některé mírně podrůstají, některé vůbec. Řekl bych, že mají vzrůstnost tak 60-70% maxima. Školkaři mají zřejmě své selekce semenáčů, které nezveřejňují. Ceny běžných výpěstků jsou tu nízké (cca 70 Kč za stromek) takže podrobné značení už by se do ceny nevešlo. Já si však vždycky odrůdu a podnož zapíšu. Když nejdou kšefty, má na mě prodejce (školkařův zeť) víc času než ve špičce.

Mimmo

Bude to asi podnož srovnatelná s myrobalánem? Snese taky sucho a všelijaké půdy, i když vzrůstnost je vyšší.

A pH 7,5 pro broskve na semenáči je nevhodná? Měla by to být ještě neutrální půda.  Dočetl jsem se, že problém zásaditých půd není jejich zásaditost, ale chybějící prvek (prý železo) nebo jeho nevyužitelnost. Jestli to není tak i ve vašem případě.  MH

To pH by možná samo o sobě nevadilo. Ačkoliv optimální by asi bylo pH=6,5. Je to však spojeno i s klimatickými extrémy a nadbytkem některých živin. Prostě broskvoňové podnože zde často hynou. Drží snad jen nepřesazovaná broskvoň z pecky. Džanka není totožná s myrobalánem.

Chybějící železo na zásaditých půdách je dáno tím, že u nás má většina zásaditých půd nadbytek vápníku. Ten vytěsní železo z rozpustných sloučenin, rostliny ho tak neumí využít a trpí chlorózou. Zásaditější půda bez vápníku (u nás takových mnoho není) broskvoním nevadí.

Chybějící cokoliv není můj případ na sprašové zemině. Podle rozboru je tam "veliký nadbytek všech základních živin, což způsobí špatné ujímání některých sazenic". Pokud se tedy nemohu vyhnout broskvoňové podnoži, přidávám při výsadbě písek a rašelinu. Našim slivoním je to jedno.

Štěpování a co potom? No potom na jednu noc přilétne pár broučků, kterým chutná nejmladší třešňové listí a dopadne to, viz foto, první obrázek.

Druhý obrázek.

Třetí obrázek, na kterém je brouček, který se svými soukmenovci, toto způsobil. Doufám, že místní dědové vševědové v podobě SfK a MV, určí druh brouka, i přes značnou nekvalitu snímku. Nebudu si přece pořizovat makrovybavení a učit se to, když to nevyužiji a navíc se může stát, že ještě dnes odejdu do věčných lovišť. Myslím si, že foto k určení brouka je dosti zřetelné. Brouci mají délku okolo 10mm.

Brouk vrbař. Ten žír-to je úděl mladých lístečků, na roubovanci zamrzí víc, na větším stromku je produkčně nevýznamný. SPCH

vrbař