Roubování meruněk

Děkuji za odpovědi. Tak je zrekapituluji: Silnější (starší) slivoňovou podnož se přeroubovat meruňkou nedaří (a to mě vážně mrzí). Meruňku roubovat nebo chipovat na jaře velmi brzy. K roubování za kůru nejde rouby udržet. Roubovat roční nebo dvouleté výhony podnoží. Nejlépe kopulací nebo podobným způsobem (plátkování, sedélkování). Pomáhá zakrytí roubu mikroténem. Daří se roubování kontejnerované a probuzené podnože v teple. JG

Roub zakrývat nemusíte. Vykopte 40 cm díru ze S strany nějakého stavení, na spodek vlhký písek a zakrýt (deskami, gumou, plechem, nejlépe kombinace všeho). Rouby Vám do května nevyraší, podmínkou je odebírat rouby právě teď.

Roubovat roční nebo dvouleté výhony podnoží.

Dvouleté výhony mají o tolik horší výsledky ujmutí, že je nepoužívám a (konkrétně u meruněk) roubuju jen na jednoleté (letorosty).

Jsem rád, že jsem se o roubování meruněk dozvěděl souhrn praktických zkušeností. Roubování meruněk tedy vyžaduje docela přísné podmínky. Přísnější než švestky a třešně, natož jabloně. Především mladé podnože, v dobré péči, se silnými letorosty. Takové teď ale nemám. Třeba do jara něco najdu. Starší podnože, které mám, budou tedy pro slivoně. Děkuji za rady. JG

Jsem na roubování amatér. Přitom jsem narouboval na švestkové podnože /nálety/ velkopavlovickou meruňku bez problému /cca 10 stromků - něco pro mne, něco sousedům/. Bez problému se ujaly i rouby za kůru na větve které měly tloušťku okolo 5 cm. Že by "výjimka potvrzuje pravidlo"?

Není to vyjímka. Já obvykle roubuju na 1 až 4 leté podnože. Vybírám vždycky ty nejsilnější, takže ani ty poslední nejsou až tak tlusté (prvým rokem to byly nepoužitelné "nitě"). Nevadí mi třeba průměr nad 3 cm pro plátkování, ale silnější stromek už pak nejde přesadit.

I vy pokušitelé! Tak to zkusím. I úspěšnost jen cca 25% by mi dostatečně vyhovovala. Myrobalánové letorosty cca 50 cm dlouhé, jsou opravdu na roubování hodně tenoučké i u báze. Podnože 2-5 cm mám. Také Hermana „potřebuji“ a druhá Katinka nebude „vadit“, ale i tak je mi líto ostatní podnože jen vykácet. Líbí se mi, když z roubovance je brzy plodný stromek. Napište prosím pane Pavle ještě podrobněji, jak jste přeroubovával silnější podnož za kůru. Děkuji. JG

Asi takhle, roubování na pětiletou podnož je nepřesné vyjádření, protože můžete mít na mysli jak roubování kopulací na jednoleté kosterní větve (tedy v místě korunky) až po roubování za kůru na 4-5 letém pařízku. Pokud není problém výška kmínku, vždy se vyplatí roubovat do co nejmladšího dřeva. Osobně pak na tříleté dřevo raději volím jarní očkování s více záložními očky, pokud už nemohu jít technicky výše ("do mladšího").

Používám způsob popsaný v literatuře jako roubování,,'na sedélko''. Přikládám obrázek, jinak mimo jiné o tomto se lze dočíst na této stránce.

Jak píše pan doktor Vysloužil - materiál je to použitelný a je jedno, jestli květní pupeny vydrolíte nebo necháte. Jen ty trojočka s květními pupeny vytvářejí na letorostu "kolínka" a v tom případě se blbě vytváří dlouhý řez pro kopulaci a blbě se to slícovává s rovnou podnoží. Pokud však budete roubovat do rozštěpu nebo za kůru, dá se poloha řezu optimalizovat tak, že to není na překážku.

Jinak někdy je potřeba při odběru roubů zapomenout na poučky o poloze větví, ze kterých se mají rouby odebírat. Jednou jsem odebíral rouby i ze severní strany jabloně, protože stála jižně od cesty a projíždějící vozidla olamovaly větve jdoucí do cesty - tím vytvářely mimoděk zmlazení a v daném místě nebyl plodonoš, nýbrž juvenilní prýty ideální pro rouby. V jiném případě jsem bral roby na švestce, kde se pod váhou plodů rok předtím ulomila jedna větev. Prostě pokud máte čas a nůžky na tyči, nebude problém se ke stromu znova vypravit a zkusit najít proutky rovnější kdekoliv v koruně. I kdyby jste nic méně uzlovatého nenašel, naberete si alespoň materiál na cvičení dlouhého řezu.

Jinak ono i to odebírání roubů podporuje pro další rok vytváření prýtů vhodných k roubování.