Podnož pro meruňku

Chtěla jsem si koupit ve školce Lealu pro uvádění nenáročnosti na půdu a mrazuvzdornost, měli ji ale jenom jako semenáč. Vymluvili mně ji s odůvodněním, že pokud jde o výsadbu do okrajové oblasti s těžší půdou, po třech letech semenáč "odchází". Doporučili Barboru na myroblánu. Nádherný stromek, bohaté kořeny, překrásně zapěstovaná korunka. Jenže - na netu jsem našla, že odolná je jenom středně, ani není uvedeno proti čemu-zda mrazu, monolii. Má skutečně podnož onen význam co uváděli? Měla jsem za to, že semenáč prezentuje právě všechny uvedené vlastnosti odrůdy. Děkuji.

Problém s podnožemi je na tomto portále už někde přetřásán, mluví se tam m.j.také o tom, že nejlepší je použít jako podnož semenáč a naroubovat ho až přímo na budoucím stanovišti.Bude mít nejkvalitnější kořenový systém, který jinak (přesazováním)tak kvalitní není.Pod pojmem "semenáč"mysleli ve školce co?Semenáč Lealy asi ne. Stoleté meruňky jsou většinou náhodné semenáče (t.j.rostliny z pecky beze jména),které se vydařily a nikdo je nerouboval. AB

Možná je to jen můj dojem, ale zdá se mi, že u meruněk se (na rozdíl od jádrovin) vliv podnože na vitalitu stromku trochu přeceňuje. Asi nějaké rozdíly budou, ale ze zkušenosti je potvrdit nedovedu.
   Lealu jistě neměli jako semenáč, nýbrž naštěpovanou na meruňkovém semenáči. Ale v dobré školce by tato podnož měla být blíže specifikována.  Ani nejlepší podnož neudělá z choulostivé odrůdy odolnou.

Věřil bych těm školkařům - pravda,meruňka na  meruňkovém semenáči mi vydrží trochu dýl, asi tak 10 let...

Na myrobalánu prodává meruňky jeden místní (respektovaný) školkař, myslím, že nějaké meruňky na svých stromech i pěstuje ve velkém, v okrajové oblasti, a v těžké půdě - asi tedy ví, co dělá. Lze samozřejmě namítnout, že podnož je výhodná hlavně pro školkaře (dlouhá míza atd.).

Já mám na myr 2 stromy (meruňku a nektarinku), velmi bujně rostou, na nějaké hodnocení je - po 4 letech - brzy...

Těžko porovnávat meruňkové podnože z vlastní zkušenosti. Málokdo má ve stejném místě jednu odrůdu na různých podnožích. 
   Myrobalány jsou nejbujnější slivoňové podnože, doporučují se do půd chudých, sušších, kamenitých. Nejspíš proto, že bohatý kořenový systém si vodu najde a růst v ní nebude zbytečně silný. Mně se ale zdá, že na meruňkové podnoži rostou stromky přinejmenším stejně bujně, ne-li víc. Jestli hraje roli různá afinita, nevím. 
   Největším problémem ale nebývají půdy chudé a suché, to lze ostatně hnojením a zálivkou napravit, nýbrž půdy studené, těžké jílovité. Zejména pro meruňky, které snášejí lépe sucho než přemokření a nedostatek vzduchu u kořenů. Tady se ukazují údajně jako vhodnější jiné slivoňové podnože, St. Julien, semenáče Wangheimovy, Zelené renklódy a další, které ani neznám.
    I v těchto případech ale považuji za důležitější, pokud to jde,  upravit kvalitu a strukturu půdy, než hledat zázračnou podnož, která si bude lebedit v cihlářské hlíně.

Nevím jestli se přeceňuje. Čechy jsou okrajová oblast a proto nevhodná kombinace odrůda, podnož, stanoviště může být pro stromek smrtící.

V Itálii si mohou dovolit k meruňkám víc (řez, podnož, stanoviště).

Jednotlivé podnože snáší různé množství CaCO3, různě těžkou a vlhkou půdu. Další rozdíl je v mrazuodolnosti a v afinitě. Nejzákeřnější jsou podnože, které mají s meruňkami špatnou sekundární afinitu. Tzn že stromek ze školky se jeví jako pěkný, ale srůst je nedokonalý a po čase ušlechtilá část uschne, nebo se vylomí.

Neselektovaný myrobalán je sázka do loterie.

O meruňkovém semenáči jsem slyšel, že se na něm ušlechtilé odrůdy příliš vyčerpávají. Snadno přeplodí a tím se sníží jejich odolnost.

S tím přeplozením je to možné. Ale od toho je tu pěstitel, aby k přeplození nedošlo. Zejména v okrajových oblastech, kde meruňkám věnuje úzkostlivou péči a stromky chrání před jarními mrazy málem vlastním tělem

Označení semenáč patří u očkované meruňky podnoži z pecky tržních odrůd (tedy ne speciální typová podnož). Nejsem si jist, zda všichni mluvíme o tomtéž-viz příklad na obrázku. Pokud jde o podnože, slyšel jsem i o dobrých výsledcích s myrobalánem (s červenými plody) jako podnoži pro meruňky. Ale pořádná jáma s vylehčenou půdou může být dostatečné řešení (myslím rozměry 1x1x0,5 m). Pokud problém není jen v těžké půdě, ale i ve vysokém obsahu vápna, mohou pomoct některé jiné slivoňové podnože nebo broskvomandloně.

S podnožemi meruněk až zas tak velký problém není, jen je potřeba vědět jaká je půda v dané lokalitě. Meruňky se prodávají v drtivé většině na podnoži semenáč M-Va-1 až 4, novější M-LE-1 (tuto jsem ve školkách neviděl). Ta cedule na předchozím příspěvku je dost síla. Semenáč nemá rád těžší vlhké půdy nemluvě o slínovici.Stejné podmínky a sušší stanoviště vyžaduje Myrobalán, ale většině těmto podnožím zase nesedí vysoký obsah vápníku. Semenáč chce propustnou písčito-hlinitou půdu s dostatečným obsahem vápníku. Mám sad ve vápencovém útvaru kde se semenáči daří, naopak ani trochu Myrobalánu a broskvím na broskvovém semenáči. Tam by byla ideální podnož broskvomandloň Kando, tuto podnož jsem také nikde neviděl v prodeji. Obecně se do těžších vlhčích půd doporučují slivoňové podnože jak píše pan Vysloužil. Faktem je jak již zde bylo zmíněno, že stoleté meruňky jsou asi na nějakém místním semenáči, co bych za to dal kdybych věděl na jakém, sám ještě pár takových stromů mám a v okolí jsou jich mraky. Vzhledem a hlavně chutí jsou bezkonkurenční.           Zdravím

Já bych na zdravotně otestovaný "semenáč" z jedlých odrůd nebyl tak přísný. Tyto podnože se prodávají a používají pro odolné odrůdy, u kterých je rozdíl v kvalitě úplně bezvýznamný. Pokud jde o myrobalány, některé snášejí mnohem více vápníku a jiné zase těžké a zamokřené půdy. Pokud dobře rostou kolem vaší zahrady, porostou dobře i na ní (místní klon). Brosvomandloně (jak kando, tak i BM-VA-1) se asi fakt prodávají jen jako osivo.