Ochrana květů meruňky netkanou textilií

jenomže spousta lidí nemá možnost pěstovat meruňku jako palmetu na stěně domu, tam je netkanka použitelná bez problémů. Walter

zakrývat vzrostlé stromy či pouze větve v koruně nedává smysl. Dalším relativně úspěšným řešením je pěstovat zakrslé formy či udržovat velmi malé tvary a potom vše zakrýt až na zem.JK

viz. zakrslá broskvoň. JK

Nerozumím tomu, proč někteří z vás dávají najevo zklamání, jak jsem reagoval na jejich příspěvky. Nemám pocit, že bych neměl právo nesouhlasit a i když s někým nesouhlasím, tak mu neubírám jeho stejné právo, ale také on musí připustit, že někdo má jiný názor a že ho může vyjádřit. Tomu se říká diskuze. Pokud jde o vznik tohoto vlákna tak připomínám:
Pokud jde o ty zmíněné meruňky, tak budu letos zkoušet obalení celých menších stromů netkanou 50 g/m2 a u toho velkého stromu Velkopavlovické obalím alespoň ty větve v nejnižším patře.V.
Nedělejte to! Mnoho z nás už prakticky ověřilo, že tím ničeho nedosáhnete a docela zásadně očešete pupeny na stromě. A to pouze tím natahováním netkanky. A pokud trošku zafouká vítr, dílo je dokonáno. 189.109
Nerozumím, proč bych to neměl zkusit. Pokud jde o to, že to někdo zkoušel, tak bych rád věděl jak tam tu netkanku dával, nejlepší by byla fotka. Pro poučení. Opravdu mě to zajímá. Když to vezmu, tak je úplně jedno jestli některé pupeny (předpokládám květy nebo malé plody) očešu nebo všechny zmrznou. V.
Myslím si, že tady se diskutuje o postřicích proti kadeřavosti broskvoní. Nechtěně jsem tady vyvolal diskuzi o zakrývání meruněk abych je ochránil proti jarnímu mrazíku, který mně občas spálí květy nebo malé plůdky na meruňkách. Pochopitelně o diskuzi a hlavně vlastní zkušenosti jiných mám zájem, tak se pokusím otevřít nové vlákno "Ochrana květů meruňky netkanou textilií".V
Takto vzniklo toto vlákno. Nikdy jsem nenapsal, že se tím, co zde někdo napíše budu řídit, ale také jsem neměl zájem o vaše názory na termodynamiku toho zakrývání. Tu si ověřím tímto pokusem.  Zajímalo mne jak udělat nějakou konstrukci na napnutí té netkanky. Jestli máte někdo pocit, že jste se zbytečně angažovali, tak se omlouvám a toto vlákno ukončuji.

           Vladimír

Jakým způsobem jsem natahoval netkanku nad stromek, jak jsem dokonce pod netkankou celou noc topil a jaký byl výsledek ráno jsem velmi podrobně popsal v předchozím vlákně. Víc k tomu nemám co dodat.

Už je to hodně dávno, co jsem zkoušel ochranu netkanou textilií. Výsledek? Čistá nula. Květy, které neservala textilie, zmrzly. Když tedy ne parafinové svíce, tak pro jednu meruňku na zahradě zkusit celonoční mlžení. Pro ty, kdo nevlastní „svatý meruňkový kopeček“ v Hostěnicích, jsou meruňky hodně „prodělečný“ ovocný druh. Nedivím se lidem, co je likvidují, protože už je nebaví pravidelné zmrzání květů, nebo malých plodů. Když už tedy pan Mimmo vyfotil Tsunami, tak je to právě vůči nízké mrazuodolnosti hodně neperspektivní meruňka.  V Biňovcích u Trnavy, nebo v „Bulharské lidové republice“ to možná neplatí. Já osobně jí mám docela rád díky kvalitním plodům, ale kolikrát za deset let ty plody byly? Nejdříve jsem si „hřál na prsou“ falešnou Tsunami a v posledních letech sklízí mráz. I pro Davida je to neperspektivní odrůda. Jinak, chápu všechny snahy vyrvat přírodě, alespoň nějaké ty plody.

Pre tých čo im pravidelne zmrzajú marhule je lepšie sadiť skoré odrody sliviek dozrievajúce v júli. Skoré slivky sú odolnejšie na jarné mrazy ako marhule. Vźdy prinesú nejaké ovocie.

Hlavná časť marhúl v našich krajoch dozrieva v júli. Lepšie je mať v júli stromy skorých sliviek s plodmi na stromoch ako stromy marhul na ktorých sú len listy. Odrodu liesky dozrievajúcu v júli nepoznám.

Já osobně očekávám od diskuse, že budu mít na konci o něco jiný názor než na začátku. A to názor správnější. Ten zdánlivý konflikt je k tomu nutný. U nás už je po západu Slunce (silně meruňkový obzor), ale byl jsem si ještě ověřit, že ani jeden květ meruňky není otevřený. Tedy rozkvetou až v březnu. Právě u Tsunami, která není moc odolná, ale měla by přinést úrodu (na severu Bulharska) koncem května, bych chtěl zachránit aspoň jednu větev nebo s rozumným úsilím celý stromek. Měl jsem i tak chorobné úvahy, že jsem chtěl papírem obalenou větev nastříkat zimní montážní pěnou. To by asi plůdky přežily, ale není jasné, jak bych je vyndal. Teď se kloním k tomu, že kolem meruňky navrtám několik zemních vrutů, dám do nich kůly, natáhnu plachty a do takového stanu dám žárovku 500W nebo něco podobného. Z jižní strany bych mohl použít i Lexanovou desku. Z ostatních stromů snad ty odolnější vydrží.

Konstrukce ze 4 hranolu, mezi ně napnout zesilenou textilii, takto obaleny stromek až na zem a s dostatečným zdrojem tepla, vydrží v podstate jakýkoli mráz. Jelikož lze takto chránit spíš menší stromek, těžko se náklady vrátí zpět. Na 5m stromek při teplotě cca - 3 st. mi pludky, zachránilo kolečko plné mokrého dubového dřeva s nasekanou trávou která pěkně čudila. Smrad byl pořadný, ale i čidlo na baráku v 7m výšce při zavánu kouře mi ukazovalo k nule. Marek.