Ochrana květů meruňky netkanou textilií

Přijde mi to úplně stejně. My vám vaše zkušenosti popsali, důrazně nedoporučili obalování netkankou, ale vás to evidentně vůbec nezajímá, ale budete to stejně testovat.

Nerozumím tomu, proč nepřijmete fakt, že obalením větví netkankou neudržíte ani desetinu stupně, ale že pod ní bude OKAMŽITĚ stejná teplota jako vně. To není teorie, to je prostě fyzikální fakt. A můžete použít jakkoli tlustou netkanku, bude to vždy úplně stejné.

Dělejte si tedy, jak uznáte za vhodné, ale pak nechápu, proč vás tedy naše zkušenosti zajímají...

Pan Walter je velmi dobrý experimentátor. Když i on má s ochranou kvetoucích meruněk špatné zkušenosti, nedivím se, že ty moje jsou velmi špatné. Zkoušel jsem to vícekrát a různými způsoby. Nikdy se mi to nepovedlo a vždycky jsem výrazně poškodil stromky. Velmi dobrých výsledků vykazují moji známí jen při zimní ochraně neolistěných stromků (fíkovníky, kaki, banánovníky, réva) při extrémních mrazech. Teď neříkám, že to u kvetoucích meruněk s rozumnými náklady nejde. Naopak, budu rád, když mě to někdo rychle naučí. Už příští týden mi rozkvetou první meruňky při pravidelných nočních mrazících.

O tom, zda je pod fólií studenější nebo teplejší zmrzlá zemina diskutovat nechci. To ať si rozhodnou zkušení praktici.

Snad je rozdíl mezi záchranou života stálezelených keřů a květů či mladých plůdků meruněk? Snad by se našel ochotný soused, najatý pracant, který bude na místě jednu nebo více nocí přitápět poblíž dotčených stromů, někdo, kdo by večer před mrazivou epizodou dal pod meruňky sud-soudek o objemu cca 100l s horkou vodou..? To už jste zkoušel?

Pocitová teplota, vnímaná člověkem je jistě výrazně rozdílná, reálně naměřená pod a vně net.t.jen nepatrně-pro to, jestli dojde k fat.poškození květů nebo holátek snad nevýznamná. Druhý faktor je vlhkost-tam může být eliminace pohybu vzduchu i kontraproduktivní...

U tunelu, který je na zemi, jsou vnitřní teploty zkreslené velikou tepelnou kapacitou půdy. U koruny stromků je zakrytí prevencí proti přechlazení odparem. Ve stromku existují i slabé energetické pochody, takže při jejich dýchání nějaké malé teplo vzniká. Na druhou stranu při větru se každý obalený strom silně poškodí. Totéž platí o instalaci a odstraňování fólie. Takže výsledkem veliké práce a nákladů mohou být horší výsledky než bez ochrany. Hodně jsme to diskutovali v r. 2012 ve vlákně jak budete chránit rozkvetlé meruňky...

Nejsem prof. fyzik. Mám jen takovou představu, že zničení květu, popř. mladých plůdků má na svědomí led ve formě krystalků, které je vnitřně roztrhají. Hranice mezi bytím a nebytím je velmi křehká... Může se komukoliv podařit cosi zabalením ochránit, jak na potvoru totéž při odstr.obalu ulámat. Jako taky malá ochrana může pomoci nabílení kmenů či dokonce celých stromů nástřikem. Tím nedojde k tak velkému nahřátí dřeviny během slun.dne, oddálí se doba kvetení do teoreticky, někdy prakticky jistějšího ročního období, taky hmyz svolný k opylení je pak přítomen ve větších počtech...

Základní předpoklady pro dobrou funkci netkané textilie jsou dostatečné vlhko uvnitř a tepelný zdroj, jak už zde bylo psáno. Tím zdrojem může být půda (černý úhor se naakumuluje nejlépe), která v době květu meruněk a nebo vysadby zeleniny již není zamrzlá, protože jsou přes den teploty už hodně nad nulou. Kdyby nebyly, merunky by nezačaly kvést... Zdrojem tepla může být i svíčka, pokud ji zabezpečíte, aby vám to přes noc celé nevyhořelo. Dostatečná vlhkost způsobuje namrznutí netkané textilie a tím se její účinek ještě zvýší. Obalení stromů textilií bez toho, aby čerpala teplo ze země a nebo jiného zdroje může fungovat krátkodobě než se teploty vyrovnají. Pokud vám však začne mrznout kolem 10 hodiny večer a mráz do rána nezmírní, nepomůže to. Navíc je zde ještě jeden fakt. Mrázíky v této době chodívají v pásech. Je to vidět třeba na polích brambor, kde některá místa jsou na uhel a jiná netknutá. Pokud se vám mráz dostane dovnitř prostoru chráněného textilií, může vám paradoxně zmrznout úplně všechno, protože textilie bude bránit vniknutí proudění teplejšího vzduchu, když se povětrnostní podmínky změní...

Drobný fyzikální exkurz: po jasné předjarní noci někdy bývá námraza na střechách a sklech aut obrácených k obloze, na boku však nikoli. Při jasné opbloze se totiž tepelné záření z ploch obrácených k obloze vydává do chladného vesmíru a už se nevrací a plochy jsou chladnější než zbytek okolí. Proto se na nich vytvoří námraza. Pokud to trvá jen krátce, může zakrytí netkanou fólií pomoci: odrazí ty tepelné paprsky aspoň částečně zpátky. Lokálně a dočasně tak bude pod folií tepleji než v okolí. Pokud ale bude mrazivá celá dlouhá noc, prochladne prouděním vzduchu a případně vedením tepla i netkaná fólie a prostor pod ní. Pokud tedy bude mráz jen krátce před východem slunce, zakrytí může pomoci. Jinak to chce k němu ještě přitápět.

Pavel Ř.

já jsem to kdysi zkoušel a vedle zničené potrhané netkanky jsem při pokusu o sejmutí ulámal spousty květních pupenů. Problém netkanky tkví v tom, že netkanka je poněkud chlupatá a opravdu stačí málo, aby na členitém povrchu stromu plném pupenů nebo květů pevně ulpěla a následně se nedala sejmout bez poškození.Walter

Hezký den, jediné spolehlivé řešení do -8 st.  bez aktivního přitápění ventilátorem či protimrazovou svící. JK