Mráz

Co nás doposud míjelo tak si to teď vynahradilo. Min -3,7 za chalupou. Na frajplace určitě k -5. Kv. višeň z poloviny hnědá, ve skleníku pomrzlo co nebylo pod netexem. Na záhoně nekryté košťáloviny. Musela to být šleha.

Presne, u nás to napríklad schytali orechy totálne až včera ráno (čiastočne predvčerom), keď už inde bolo po mrazoch. Predošlé mrazy ešte neboli tak narašené. Ďalej to teraz schytali plôdiky po odkvete Oulinskej, Nancyskej, josta atď.

Zdravím všetkých záhradkárov. Aké máte skúsenosti s protimraz.opatreniami? Ktoré sa Vám najviac osvedčili?Ja som skúsil tento rok zamlžovať-kropiť vodou, no malo to opačný efekt. Kropil som hadicou(jemný rozpraš) celú noc z 20. na 21.4. Sused nerobil nič a takmer nič mu nezmrzlo (dokonca ani kiwi, vinič,...) U nás zmrzlo skoro všetko okrem egrešov, ríbezlí,... Dokonca je namrznutý aj list jabloní (čierne fľaky) od vrstvy ľadu, ktorou boli stromy pokryté. Myslím, že uvoľnené skupenské teplo pri mrznutí vody je menšie ako sublimačná strata. Ale humor zomiera posledný - urobme si pokus: postavme sa v -3°C mraze a polievajme sa studenou vodou. Určite nás to zahreje 😄 Na budúci rok vyskúšam chémiu - borax, resp.kys.boritú, možno aj meď(champion), ale u medi nechápem princíp, budem vďačný za vysvetlenie. Píše sa, že meď zničí baktérie- kondenzačné jadrá, čo oddiali zamrznutie vody. Inde sa píše, že práve ľad má chrániť. Alebo že by kontaktný fungicíd zničil aj baktérie vo vnútri rastliny a tým zabránil poškodeniu membrán buniek kryštálikmi ľadu? Nejak sa mi to nezdá. Teraz som našiel ešte toto: CROPAID NPA - Prirodzená ochrana rastlín proti mrazu. Máte s tým niekto skúsenosti? Vopred ďakujem za odpovedi. Marián

Asi Vás zklamu, chemie je taky k ničemu.Champion, borax, Cropaid NPA a antifrost jsem vyzkoušel vícekrát a výsledek byl vždy stejný, všechno zmrzlo.Champion je doporučován na ochranu květu meruňek proti mrazu do -2°C, ale to většina odrůd zvládne i bez chemie.U Cropaidu výrobce uvádí, že ochrání téměř všechny rostlinné druhy až do -7°C, což je trestuhodná lež, vyzkoušeno dva roky po sobě - výsledek je takový, že všechno zmrzlo už při  -2°C.Takže do budoucna už žádné protimrazové opatření neplánuju, je to jen zbytečná ztráta času a finančních prostředků, nehodlám živit podvoníky a zloděje!

Rozhodující faktor letos byla pokročilá růstová fáze při které mráz přišel. Cu funguje na bázi likvidace bakterií, coby kondenzačních jader-to může fungovat někde kolem hranice mrazu. Mě se zdá, že stromům neprospěl nárazový postřik vodou - kde jsem kropil, dopadlo to hůř. Přikrývání má smysl u jahod a keřů, kde sálá teplo ze země - v koruně je na houby, textilie přimrzá, vlaje ve větru a sotva nějaké teplo může uvnitř udržet. Naopak nejlíp dopadla meruňka přímo u ohniště, je na tom líp než třešně, švestky, hrušky i jabloně v okolí. Takže pokud nefouká, dá se něco zachraňovat ohněm a fukarem - lokálně, dosah minimální. Nevěřím v různé piditepelné zdroje, jako sudy s vodou, svíčky, akvarijní topítka... Co má výkon pod 1kwh, nemůže mít na otevřeném prostranství efekt. Když mrzne více nebo fouká, je nejlíp si otevřít flašku a nekoukat ven...

jo a na pomrazové ošetření jsem dal postřik kristalonem na list a teď zkouším Atonik

Měl jsem nad a kolem meruňky vytvořený plátěný stan a celou noc jsem pod ní topil dřevem. Bylo -5°, nepřežilo nic.

První vlnu mrazů jsem pod 7-9 leté meruňky naskládal bečky a kyblíky s vodou (cca 150 - 200 l vody). Pod třemi nejstaršími jsem navíc topil tak, že jsem bokem založil velkou fatru, žhavé nakýbloval, navrch přiložil pár briket, zakryl plechem a dal po 3 stromy. Ve 3 ráno jsem ještě do každého kýble přiložil. Sálalo a lehce dýmilo až do rána. Byly u nás tu noc -4 a foukal lehký vítr. Na stromě pod jehož korunou byly rovnoměrně rozmístěny 3 kýble přežily prakticky všechny plody. Pod dalšími 2 stromy jsem měl jen 1 větší nádobu se žhavými uhlíky ze strany odkud lehce foukal vítr. Přežila jen tak čtvrtina plodů, těch blízko nádobě. Pod stromy kde byly jen bečky s vodou nepřežilo skoro nic.

Bečky s vodou jsem pod stromy ještě nechal a jakmile přišla druhá vlna mrazů, hlásili u nás -1 stupeň, tak jsem již žádné topení neprováděl. Nakonec u nás bylo -2. Kupodivu plody přežily všechny. Nevím jestli to bylo tím, že již byly větší (v průměru cca centimetr a půl), nebo tomu také částečně pomohly ty bečky, které se ten den při polojasném počasí stačily trochu energeticky akumulovat. Žádný led v nich každopádně nebyl.

Podle mě má voda v sudech účinek jen při menších mrazech, kdy může hrát roli i pár desetinek a to ještě za předpokladu že je před nočním mrazem slunečný a alespoň trochu teplý den (což při 1. vlně absolutně nebylo, při druhé ano).

A co kdyby jste topil ohníček pod těmi sudy s vodou.Naakumulovalo by se více energie a vydržela by déle.Já použil do sudů nehašené vápno a osvědčilo se mi to.

Cital som o skusenostiach z USA, kde chrania kriky, ze kropenie vodou ma vyznam vtedy ak sa zacne uz pri 0 C, tvoriaci sa lad nesmie usychat treba nepretrzite kropit (skupenske teplo sa pri suchom/ komplet zmrznutom lade uz nevytvara), nesmie byt nizsia teplota nez -3 az -4 C (ak ma byt v noci menej vyslovne nedoporucuju kropit, poskodenie mrazom bude este vacsie) a malo by byt bezvetrie (pri vetre sa nedoporucuje pouzit tuto metodu). To najpodstatnejsie - treba kropit az kym teplota navystupi rano (vychod slnka) na +1 C.