Moniliový úžeh a moniliová hniloba peckovin v roce 2015

Zajímavá otázka. Řekl bych, že při dokvétání (druhém postřiku) se zároveň pořídí první postřik na rozkvétajících opožděně. Šittův řez jsem zkoušel, a tak nějak časově to bylo. Ale tenkrát se proti monilii snad ještě šmahem neošetřovalo (na sklonku minulého tisíciletí).

Mě teda po Šittovi k žádnému markantnímu rozdílu mezi řezanou a neřezanou větví nedochází.. Daník

Otázka: Býva po Šittovom reze oneskorené kvitnutie na ním vytvorenom obraste? Odpoveď Forresta Gumpa: Shit happens (= ho..no bejvá). 😉

Asi nerozumím. Všechny prameny uvádějí, že ano, a právě z toho důvodu se dělá - aby se oddálilo kvetení a uniklo mrazíkům. Tedy všechny prameny kecají? Dělal jsem to poprvé, a pozoruji, že květní pupeny na starším dřevě jsou výrazně víc nalité než na obrostu po Šittově řezu. Proto jsem položil tuto otázku, jakým způsobem provést postřik, protože předpokládám, že květy nezačnou kvést ve stejnou dobu.

Nu co, provedu ho před kvetením jedné části, a pak se uvidí, jak vyjde zbytek...

to IH -

k Šittovi - ano, říká se lecos...

v porovnání se sousedy kveteme o pár dní později, ale jedná se o jiné odrůdy. V rámci stromu není mezi větvemi zásadní rozdíl, pokud nezapomenu, vyfotím, páč zatím jen růžovíme. Přínos Šitta v mých podmínkách spatřuji u mladých bujně rostoucích stromů v tom, že namísto metrové holé větve získám již v létě další rozvětvení, kompaktnější tvar, omezím metrové výhony a možná vyrostei mírně větší množství plodícího obrostu.

Ostatně jestli meruňka pokvete 30.3. či 3.4. je v zásadě jedno, protože mrazy mohou dorazit třeba o týden později a nejcitlivější budou plůdky v půlce dubna.

Při postřiku řeším počasí, rozkvétání, odkvétání. D.

Je to tak ako píše 100.59. Šittov rez slúži na vytvorenie rodivého obrastu a kompaktnejšej koruny marhúľ. Aby sa predišlo stavu, že strom má dlhočizné výhonky ktoré sa nevetvia a rodil by len na obvode koruny. Tiež sa dosiahne zakladanie kvetných pukov. Áno, traduje sa že na obraste vytvorenom Š.r. je kvitnutie oneskorené (udáva sa väčšinou "o niekoľko dní"). Podľa mňa je to fáma, ktorá sa síce traduje, ale reálny základ nemá. Ak by to aj tak bolo, z praktického hľadiska (poškodenie kvetov mrazmi) je to v podstate bezvýznamné. Ak by bolo kvitnutie oddialené o 3-4 týždne, to by už význam malo. K otázke či robiť postrek proti monilióze "na doby" (na jednom strome) - nemyslím si že by to bolo potrebné či efektívne. Párdňový rozdiel v rozkvitaní sa bežne vyskytuje aj na strome ktorý nepodstúpil Šittov rez. Zrejme by takýto postup bol účelný v prípade naštepenia dvoch alebo viacerých odrôd s výrazne odlišným (nie párdňovým) začiatkom kvitnutia. IH (P.S.: s tým Forrestom to bol len fórik, ten český preklad hlášky je famózny 😃).

Ostatně jestli meruňka pokvete 30.3. či 3.4. je v zásadě jedno, protože mrazy mohou dorazit třeba o týden později a nejcitlivější budou plůdky v půlce dubna.

On jistý rozdíl v nakvétání květů je patrný i u jiných druhů, např. odrůdy jabloní, které kvetou i na jednoletých letorostech, vykvétají na sterším dřevě dřív než na tom jednoletém. Možná že Šittův řez je něco podobného. Za sebe si myslím, že každý den nebo tři o které nějaký květ vykvete později, svou roli sehrát může, pokud poslední mráz příjde právě mezi nimi. Samozřejmě, když příjde mráz v půlce dubna (u nás by to nevadilo, tou dobou meruňky obvykle ještě nekvetou) nebo dokonce 20.5. jako roku 2012, pak beztak zmrzne všechno.

"každý den nebo tři o které nějaký květ vykvete později, svou roli sehrát může, pokud poslední mráz příjde právě mezi nimi" - To teoreticky ano, ale také to může být nevýhoda: Soudedovi rozkvétají meruňky nyní a mají tak před sebou nejmíň 3 dny teplého, slunného počasí. Mě rozkvetou cca začátkem příštího týdne a to má přijít výrazné ochlazení pod 10st a přeháňky, tedy včelky zalezou a já můžu být bez úrody. Tyhle teorie posouvají Šitta do oblasti spekulací. Navíc za ty roky, co ho aplikuji, jsem nepozoroval, že by neřezané vyzrálejší výhony vykvétaly dříve (vysleduji a vyfotím). Zpoždění oproti sousedům mohu též přičítat odrůdě, mikroklimatu, natření kmene vápnem, nakupení snehu ke kmeni...

Nyní spíš přemítám, jestli s ohledem na dosavadní relativně teplé a suché počasí můžu risknout vypustit první postřik na začátek kvetení a tím trochu minimalizovat chemii na zahrádce...

Mně rozkvetou cca začátkem příštího týdne a to má přijít výrazné ochlazení pod 10st a přeháňky, tedy včelky zalezou a já můžu být bez úrody.

Teoreticky. Mnohokrát jsem byl bez úrody, když meruňky kvetly, ale pokaždé to bylo kvůli mrazu. Nikdy za to nemohly nelétající včely.

Raději bych první postřik nevypouštěl, i když je sucho a teplo. I po důkladném ošetření se vždy nějaká ta postižená větvička najde, nezávisle na počasí.