Moniliový úžeh a hniloba peckovin 2018

Dnes stříknu meruňky, pravděpodobně zítra začnou rozkvétat, Nejdříve Signum, po odkvětu Horizon.

přesně takto jsem uvažoval o víkendu, Signum je už aplikované, kdybych mohl merunky den co den monitorovat tak bych jeste počkal pár dní, kvést určitě tento týden začnout, snad bude systémový učinek Signum dostatečný. Horizon chystám také po květu.

Pavel, Jičín.

Můžu se zeptat, v čem je tato kombinace lepší, a zda můžu použít i Horizon - Horizon? (vloni jsem to tak dělal, a neshledal jsem žádný příznak monilie)

Ono to je celkem jedno. Signum ale obsahuje dvě odlišné látky a jiné než v Horizonu, takže na prostřídání s Horizonem je fajn (rezistence). A taky mám oba přípravky doma.

No, já letos 1.postřik o 1 den zaspal... Ještě včera to vypadalo tak akorát na dnešek, ale než ráno kdesicosi, tak marhule rozkvetly.

Asi by to byla zhovadilost postřikovat zítra v plném qětu, že?

Asi bych počkal na dokvétání, i kvůli včelám. Teď nevím jestli Horizon nebo Talent (nebo oba) pálí květní lístky (zreznou). Nikdy to ale nemělo na úrodu vliv.

Já to taky nestihl, ale jsem poměrně v klidu, v tomto počasí by monilie hrozit snad neměla. Včera foukalo, tak jsem chtěl stříknout ráno, ale čmeláci bzučeli už od východu sluníčka, tak počkám.

No já zatím čekám a doufám že letos to odkvete rychle a bez pokaženi počasí u nas na Brněnsku. Ikdyz mám nachystané systemicke Signum a Horiznon na závěr období ke kurativnim účinkům. Na začátek sem měl nachystané lokálně systemicke Talent, teldor či obdobné. Nejsem přítelem chemie jak chapete i když už nějaký rok zasahuju. Osobně si myslím, že jediné způsob je množení nových "rostlin" jen getativni zpusob. Jediný způsob jak využít přirozeného vývoje........ kterého člověk homo sapiens neni schopen.OK Kryštof z Brna.

Může mi někdo upřesnit, do jaké míry je rozdílný mechanismus působení Signum a Horizonu co se týká systemičnosti a kurativního působení?

"getativní" jako vegetativní? Jak je to celé myšleno?

Jo pardon "generativni". Vcera v tom večeru. Myšleno je to tak že vlastně pěstujeme ovocné dřeviny třeba i víc nez půl stoleti vzniklé, to je které i když jsou mladé to je s genetickou výbavou takto "staré" zatímco houbové i jiné choroby mají možnost se přizpůsobovat každou sezónu a tím i vyvíjet, například průlom rezistence atd. Například i moniliovou spálu postupně merunky, višně, již některé slivoně (u mě zatím ne naštěstí) ale na jabloni už sem to zapsal také na pár (dvou) vetvich (James Grive). Myslím to tak že příroda to má možnost vyvažovat, přirozeně, parazite vs. hostitele, ale musí to jít vždy přes další a spíše několik dalších generací. Stejně jako starší lidé už si nezviknou. Obrany schopnost vždycky vzniká spíš přes další generace. Vzpomente je třeba indiany kteří si nebyli jen tak schopni vytvořit v první generaci obranyschopnost proti evropským chorobam, bez dalšího například křížení a nebo jen pozitivní nebo negativní selekci. Zatímco my furt pěstujeme původní odrůdy v klonech, nebo člověkem tedy záměrně krizence nové. Ale ruku na ne vždy se zaměřuje na odolnost. Což si myslím právě příroda upřednostňuje vzhledem k prvotnímu významu plodů - umožnit přežití, předání genů. U společností zabývající se šlechtěním jde spíše jak jíž zde bylo i zmíněno spíše o vzhled (chronologicky asi barva a velikost), pak snad chuť, možná spíš výdrž urcite spíše skladovatelnost, schopnost přepravy, prostě business, business, byznys. Zbytek už se tzv. doladi chemií. Ale dekuji, abych prosrikaval stromy jako ze normálně a pak tím krmil své děti, tak to děkuji, nechci. Možná to moc resim, ale jak již někdo řekl, chemie nás jednou zabije. Nevěřím automaticky výrobcům chemických přípravků, vždyť potřebují hlavně prodat, stejně jako neverime automaticky slechtitelum plodin (ovocných dřevin) kteří také potřebují prodat. Prostě si myslím že to musí jít i jinak :-) Vždyť také Velkopavlovická také jen byla tzv. nalezena, a přirozeným výběrem. Hodně zdaru při pěstování, ať nám to jde Kryštof.