Moniliový úžeh

Namrzlé dřevo je mrtvé dřevo, nemůže na něm kvést ani obrazit list. Jasně je definováno, že 99% infekce monilinia laxa jde do rostliny via bliznu. Co jsem letos nepostříkal Horizon250, to (merunky) má smůlu, ale co bylo ošetřeno je v pořádku.

Nejraděj bych si tzv. nafackoval, nejen kvůli těm stromům, ale protože se ví jak to funguje a stále se vše podcenuje.

PS: Tlak monilinia laxa je letos min. 2x větší než loni...

Palo, v případě zeleniny a drobného ovoce jsem nepsal o žádných velkopěstitelích. Ale o lidech, kteří mají 3 nebo 5 haktárků drobného ovoce např. jahody+rybíz a sklizeň provádějí samosběrem z řad zájemců a těch bývá vždy dostatek. Podobně je to se zelináři pěstujícími třeba česnek a okurky nebo zelí a květák. Ale tržby z takovéhoto prodeje jsou jedním nebo dokonce hlavním zdrojem jejich celoročních příjmů.

Ďakujem Vám Václave za upresnenie použitého výrazu "veľkopestovateľ". Mal som pochopiteľne na mysli každého, kto chemicky ošetrované plodiny nepoužíva iba pre vlastnú potrebu, ale predovšetkým na uvádzanie do obehu v obchodnej sieti. Paľo

Pro hosta 82.2.V loňském roce by tento postup v některých lokalitách úplně  nepomohl.

Bohužel máme moniliózu na višni a na meruňce, takže dobře vím co dokáže a jak vypadá. Fotky co tu jsou výše na úvod tématu, moc na moniliozu nevypadají.

Monilioza (zvaná taky moniliový úžeh nebo moniliová spála) zasahuje vyrašené stromy, nejčastěji těsně po odkvětu. Účinky této houbové choroby je vystižen právě názvy "úžeh" nebo "spála". Jeden den se radostně díváte na krásný dokvétající strom s rašícími listy, za dva dny strom vypadá, jako by na něj někdo vzal plamenomet - zhnědlé, uvadlé, zčernalé a zasychající výhony, větvičky i květy.

Není nutné strom likvidovat ani hned ořezávat napadené větve. Pokud strom není oslaben i jinak, obvykle znovu obrazí, i když už jen listy, květy a tím i úroda jsou pro ten rok pryč. Pak teprve je třeba ostříhat uschlé větvičky. Často se na bázi usychajících napadených větviček objeví kapky klejotoku - rašící strom má "přetlak" mízy a ta musí někudy ven.

Pomáhají fungicidy, my máme nejlepší zkušenost s Horizonem. Stříkáme ke konci kvetení, když je hodně špatný rok (chladno, vlhko), tak je třeba postříkat strom ještě jednou koncem května, jinak vám úroda vinou monilií shnije z velké části na stromě.

Pokud se týká možné malé odolnosti "přešlechtěných nových" odrůd: naše meruňka (na chatě) je starý strom, obrovský, odhaduji ji tak na 40 let. Stejně tak višeň je starý strom. A bydlíme v ulici, kde jsou vily z 20.-30. let 20. století, některé stromy pocházejí z doby výstavby celé čtvrti. Od dětství (jsem ročník 1961) znám mnoho meruněk v těch zahradách. Až posledních pár let je na jaře decimuje moniliový úžeh...

Prosím o radu

moniliosa hlavně na meruňkách je všude kolem, už loni jsem řezala větve. Letos jsem řezala zas, ale teď 3 stromky - to co z nich zbylo - vypadají už dobře. Postřik jsem bohužel nestihla.

 Náš největší strom loni vypadal dobře. Má hádám tak 30 let a krásně plodí, ale byl přehuštěný, tak jsem ho v době rašení výrazně prořezala - aby při vlhkosti dobře prosychal a byl tak odolnější proti moniliose.  Přesto ale nemoc chytil.  Zhruba 1/3 korunky vypadá dobře, na zbytku je jasná moniliosa, postihuje tak 1/3 až 1/2 větviček. Postřik technicky nezvládnu - je to vysoký strom, stejně tak nezvládnu prořezání - mohla bych jen zcela fiknout postižené větve. To by mi ale zbyla jen 1/3 stromu.

Riskovat a nic nedělat, nebo jít na jistotu, že přežije aspoň ta zdravá 1/3 a ostatní nemilosrdně odřezat? I nemocná část má nasazené aspoň nějaké plůdky a zatím to vypadá že neuschne úplně, ale napadených větviček má spoustu.

za rady moc děkuji

Miriam, Praha

Naše meruňka je veliká a navíc máme zahradu ve svahu, takže se k ní obtíženě staví žebřík. Postříkáme ji tam, kam dosáhneme, a kam dosáhneme, ostříháme taky mrtvé napadené větvičky (ne hned, ale až znovu obrazí - tak dobře vidíme, co je mrtvé a co ne.)  Neřežeme v žádném případě celé větve - pokud není strom oslaben i jinak, tak ho monilióza nezabije a ořezávání celých napadených větví nemá moc smysl, nově vyrašené větve budou za rok napadeny taky. Houba napadá nové výhonky a větve znovu obrazí, kdybychom odřezávali napadené větve, ze stromu nic nezbyde. Nejefektivnější obranou je postřik v kritickém období, ne ořezávání větví.

Uvažovala jsem o tom, nechat stromu výrazněji zmenšit korunu, abychom dosáhli všude a mohli důsledně stříkat celý strom. Ale někteří zahradníci mě před tím varovali, že pro starý strom by takový brutální zásah mohl být fatální. Nejsem odborník a tak jsem dala na jejich slova. Takže kam nedosáhneme, to necháváme osudu. Naštěstí jsou právě ty nedostupné horní části stromu lépe osluněny a provětrávány, takže na nich monilióza je velmi málo i bez postřiku.

Řezání celých větví je nesmysl, smysluplné je jen odstříhávání napadených letorostů jenž zabrání šíření choroby hlouběji na kosterní větve. Na velkých stromech se to ovšem praktikovat dost dobře nedá.

A co když jsou napadeny všechny letorosty na větvi?... Dnes jsem uřezal již druhou větev na níž začaly uvadat listy, na té první o minulém víkendu byla navíc popraskaná a odchlipující se kůra. Stejně popraskanou kůru a jsem objevil i na kmenu (ty šmejdi mravenci toho hned využili a využívají toho k podlézání lepového pásu). Malé uvadající a usychající letorosty odstraňuji, postřik jsem letos nezvládl, odrůda Marlen, vysazena 23.3.2003, za tu dobu odrodila tak deset kilo plodů (i s bedýnkou), stanoviště Břeclav.

Asi ste niečo zanedbal minul rok, keď sa nákaza dostala tak hlboko. Alebo je potvora mimoriadne agresívna. Príspevok bol myslený skôr tak, že odstrihávanie napadnutých letorastov je šetrná a efektívna liečba -asi ako strhnutie zahnisaného nechta, ktorý znovu narastie. Odrezanie mŕtvej vetvy, je ako amputácia nohy - posledná možnosť záchrany života, keď choroba došla už príliš ďaleko, za cenu doživotného zmrzačenia. Lepšie je, keď sa to tak ďaleko zájsť nenechá.

Takže pokiaľ je vetva zdravá ale má napadnuté všetky letorasty, riešením je ostrihanie letorastov. Pokiaľ z nej opadáva kôra, tak už len amputácia.

Pravda je, že rovnaká choroba sa v rôznych krajoch prejavuje niekde až neuveriteľne odlišne. U nás má monília, ale i chrastavitosť jabloní prejavy len mierne a niekedy sa nedokážem vynačudovať, keď čítam tunajšie diskusie, aké hrôzy dokážu zrobiť.