Moniliový úžeh

U nás je těsně po odkvetení, čas na postřik ideální. Záleží na Vaší lokalitě-stříká se před květem a po odkvitnutí. Pokud to nestíháte, dá se vše zachránit ještě ostříháním napadených větviček, jakmile je objeviíte. Doporučuje se střih 3-5cm do zdravého dřeva

Ano, proti virovému onemocnění žádný fungicid nepomůže a lhostejno jestli se jedná o brambory či ovocné stromy.

Monilia je však houba a lze ji pomocí fungicidů eliminovat. Co bývalo dříve je zbytečné zmiňovat. Už jsem zde kdesi napsal, že jsem se narodil ve vsi, kde převažujícími ovocnými stromy byly třešně. Tehdejší hospodáři o moniliovém úžehu nebo skvrnitosti listů způsobené houbou blumeriella neměli ani tušení, protože se téměř nevyskytovala. Ostatně do konce minulého století jsem to nevěděl také.

Stejné problémy dnes musí řešit zelináři či jahodáři. Květák nebo zelí pěstované na poli se také bez fungicidů neobejde. Jahodáři v období těsně před květem v období květu a po odkvětu musí také aplikovat fungicidy.

Podobně velkoplošné plodiny jako je např. řepka olejka, mák jsou i v období květu ošetřovány proti houb. chorobám. V zemědělství jsem pracoval celý svůj život (a částečně ještě pracuji) a tak vím, že dřive toto také nebylo potřeba.

Příčiny této situace zde v diskusi byly taktéž zmiňovány.

Veľkopestovatelia technických plodín, krmív, zeleniny, jahôd alebo napr. marhúl nemajú na výber ako sledovať rozsah napadnutia plesňami a zavčasu použiť účinné fungicídy. Investícia do pesticídov je vynútená snahou znížiť straty na vstupných investíciách a výslednej produkcii. Domnievam sa, že v tejto verejnej diskúsii hovoria o svojích problémoch nie veľkopestovatelia či podnikatelia, ale bežní záhradkári. A tí majú naštastie na výber: buď si kúpim v markete jahody s vedomím, že budú pravdepodobne chemicky ošetrené a spolieham sa, že bola dodržaná ochranná lehota, alebo si dopestujem doma jahody bez postrekov. Nie každý má v záhradke kalamitu v podobe vysoko rezistentných kmeňov plesní. Rezistencia vzniká práve zásluhou opakovaného používania fungicídov. Podobne ako predošlý p.diskutujúci máme ako záhradkári viac času na svoje stromy a môžeme voliť medzi chemickým ošetrením a napr. mechanickým zásahom alebo voľbou inej-odolnejšej odrody. Sympatizujem s tými, ktorí využívajú túto rozumnú voľbu. Paľo

Jako pěstovatel "amatér", který má několik dejme tomu 40 stromů švestek odrůdy, která se musí několikrát za vegetaci stříkat a to ještě neví, zda se na jaře vůbec něco zazelená je to chmurná představa. To se mne nevyplatí vůbec pěstovat, protože to většinou jde na výrobu destiilátů. A i když se to nemusí přímo česat ale jenom střásat, tak za cenu metráku kolem 800 Kč nelze do toho dát postřiky za x peněz a ta práce s tím. O chemické škodlivosti ani nemluvím. Bylo by zajímavé zjistit kolik hektarů (u velkopěstitelů)  Čačanské bylo zlikvidováno (v něktrých silně infikovaných oblastech) právě pro nemoc monília laxa. Zákeřnost této choroby je v tom, že švestku nelze tak "opravovat" jak jabloň to znamená doplnit korunu o chybějící odřezané a napadené větve. Navíc ten strom už neroste normálně neb má kořeny v nadváze vůči živému obrostu a to málo ponechané má až metrové přírustky, takže metla je slabé slovo.

Dobrý deň, Rony! Nedalo by sa v celom spektre odrôd slivkovín nájsť aspoň jednu, ktorá najviac odoláva monilióze? Možno by poradil p.Petr z Pardubíc. Je jasné, že vo Vašom distrikte sa zahniezdili rezistentné spóry, ktoré je nemožné zničiť alebo odtrániť. Ešte celú riadku rokov. Možno časom niečo odolné vyšľachtia. Medzitým by som podsadil niečo iné, napr. jadroviny, ak to nie je proti Vášmu gustu. Paľo

Asi nelze čekat na vyšlechtění odolných odrůd (ty nyní odolné zase trpí šarkou), Zkusil bych určitá režimová opatření, ale ty p. Rony jako zkušený pěstitel jistě zná. Tedy - prostřídat v řadách peckoviny s jinými ovocnými druhy, nezahušťovat výsadbu, koruny držet průklestem řídké a světlé, odstraňovat mumifikované a popadané plody,  k postřiku na pilatku přidat i fungicid.  Chorobu to nevymýtí, ale mohlo by ji udržet ve snesitelných mezích.

Vážím si zde všech názorů ale v tomto případě mne nic nepasuje. Dneska jsem odřezal pár větví z Jojo a prakticky bych je mohl odřezat všechny, viz snímek jak vypadají. Pravděpodobně ještě udělám pokus na jednom malém stromku, že jej vyfotím a budu co 14 dní stříkat proti monílii a uvidím, zda probudím na větvích nějaké pupeny.

pro zajímavost: byl jsem dneska v jednom zahradnictví řešit možnou moniliózu na meruňce... prý tam denně chodí až 10 lidí a nosí jim větvičky na posouzení a v drtivé většině to NENÍ monilióza ale důsledek holomrazů po přechodném oteplení někdy v únoru, u nich v zahradnictví to odnesla většina stromků...

Zde je foto a důkaz, že něco není v pořádku. Původně jsem problém odumírání šlechtěných švestek připisoval nové a neznámé chorobě a nabízel i výzkumnému ústavu spoluprácí a dokumenty ale celkem nezájem. Zveřejňuji fotky jak jsem experimentoval.