Meruňka z pecky

..., na tomto foru najdeme mnoho přispěvatelů, kteří napíší, že by nepěstovali meruňku z pecky, protože nikdy člověk neví, co nakonec vyroste za plod, musí se čekat dlouho, kdy bude dozrávat, zda půjde od pecky, zda bude strom odolný na monilii, v květu odolný na mráz,...

..., těm, kteří raději koupí ovocný stromek meruňku v ovocné školce, raděj poradím, aby dále nečetli, možná ví, co koupí, pokud jim nebude provedená záměna, ale mnoho starých odrůd vzniklo právě z pecek a kdo ví, kdo je opyloval, zda to byla souhra náhod, když na bliznu byl přenesen pyl vlastní nebo z cizí odrůdy pomocí včel, čmeláků a nebo to přenesl záměrně šlechtitel, to se už asi nikdo nedozví u meruňky Velkopavlovické, která má přes 200 let a její geny sahají k tureckým kořenům,...

před 10 lety jsem odebral 10 pecek z odrůdy Velkopavlovické - samosprášení,  a mnozí odborníci jistě ví, že u této odrůdy je samosprašnost pouze z nějakých 47%,...

po stratifikaci r. 2009 byly jádra zasazena / 250 m n m / a první semenáč meruňky ukázal plody roku 2017, další 3 semenáče ukázaly plody r. 2018 a roku 2019 jen na ukázku jedna odrůda, na fotce semenáč č.1 plodí shodně s VP a další semenáč č.2 plodí -11 dní před VP, další semenáč č.3 plodí +7 dní po VP a semenáč č.4 plodí +11 dní po VP, všechny semenáče a jejich plody jdou od pecky, z 10 semenáčů roste 7 převisle, 2 semenáče rozložitě a jeden vzpřímeně, semenáče jsou zasazeny ve slínovici a prospívají mnohem lépe, než koupené meruňky na zelené ryngli a St. Julien.

chuť plodů ze semenáčů je kořeněná po VP meruňce, naopak u meruněk moderních a koupených tuto kořenitost postrádám.

u plodů je dužnina tužší a jde lehce od pecky

velikost je u semenáčů středně velká

stopka je u všech plodů nepatrně delší než u VP, přesto nepadají a drží dobře na větvi

a nyní někdo napíše, že ve slínovici meruňka na semenáči neroste,...

v jedné z odborných knih bylo psáno, že semenáče meruněk / z pecky / jsou mnohem odolnější na nemoci, jsou lépe přizpůsobený okolním podmínkám než očkované či roubované meruňky a někdo namítne, že kvalitních odrůd meruněk na trhu je dost, Ano - hodně, které trpí monilií, strupovitostí, podřadnou chutí ale hlavní je, že se mohou pěstovat ve vyšší nadmořské výšce,...

Přeji Všem pěstitelům meruněk pokud možno ještě několik dní hlubokého spánku u meruněk a snad se ochladí, jinak brzy nastoupí postdormance,...

Zdeněk

No comment, jen pro zajímavost, v Lednici provedli genetické testy všech klonů VP (24) no a nejblížší příbuznou byla z vice jak 97% odrůda Maďarská,

Meruňka Maďarská / se sladkým jádrem / spadá do stejného sortotypu jako Velkopavlovická, nicméně i maďarská meruňka má nejblíže k tureckým kořenům, to má přispěvatel pravdu, něco jiného je u meruňky Maďarské nejlepší  - hořké jádro a menší plod oproti Maďarské meruňce

Hodně zahrádkářů se domnívá, že strom ze semínka je určitě nějaký kříženec F1 (z cizího pylu) nebo F2 apod. (z vlastního pylu). Proto považují plodící semenáč vždy za novou odrůdu. Přitom může jít o stejnou odrůdu nebo jen nepatrně zmutovanou. V peckách se totiž občas nacházejí dvě jádra. Typické a velmi časté je to u citrusů a tuším i avokáda. Jenže i to, co vyroste z pecky, může být vegetativní klon mateřské rostliny. Takže jedno embryo je hybrid a druhé viruprostý klon. Některé meruňky, zejména podnožové, mívají velmi často dvě jádra. Nemůžeme vyloučit, že takto z pecky náhodou vyroste strom velmi podobný matečnému (viz. nucellar embryony).

Ten rozptyl vlastností dokládá, že se nejednalo o samosprášení, ale o volné opylení druhy nepříbuznými Maďarské a VP.

Obecně je mnoho vlastností, které se musí sejít pospolu, aby odrůda byla lepší než to co již máme. Kdo má prostor, nechť si šlechtí vědomně a cíleně, nebo i náhodně. Obecně ale současné trendy jsou šlechtění na rezistenci, protože výběr v chuti, konzistenci, velikosti vybarvenosti atd je již dostatečný.

Pak také vlastnosti v určité pěstební oblasti mohou být dobré a v jiné neuspokojivé. Budiž třeba příkladem VeeCot, která v oblastech pro jabloně je špičkovou odrůdou a teplých (tj. na j. moravě) hluboký podprůměr.

SfK.

To podle mne nedokládá, tak to prostě chodí.

Mimmo->

Dost dvojpecek je i na mandloních, i v broskvích jsem našel pokud se nepletu.  Takže jedno semeno je z opylení a druhé semeno kopie mateřské odrůdy?

Že by se mohlo stát, že semenáč vyrostlý původem z dvojsemenné pecky cizosprašné odrůdy by v budoucnu neopýlil tuto cizospašnou odrůdu, neboť by se jednalo o tutéž odrůdu. Např. jedno ze semen sladkoplodé krajové mandloně bude zase cizosprašná sladkoplodá krajová?

--------------------------------------------------------------

A co se týče původu meruněk, měly by být z  mezopotámie, Asýrie = jihovýchod Turecka, Sýrie. Asi 10 000 let př. n. l??? Tam prý byly zahrady, réva, broskve, meruňky, fíky, jablka, mandle a jiné

Nevím. Možná to vůbec nikdo neví jistě. U některých dřevin se to však stává velmi často, u některých velmi vzácně. Když je však dceřinný strom geneticky téměř shodný, mohl to být tento případ.

Nevím, že by nějaké jiné ovocné dřeviny kromě citrusů tvořily nucellární embrya (semena).  Pokud jsou v pecce 2 jádra, může jít o opylení dvěma pylovými zrny nebo o rozdělení embrya při prvním rýhování - analogie jednovaječných dvojčat. Ale v obou případech půjde o zygotická embrya, tedy geneticky odlišné od matečného stromu. 
   I tam, kde imbredním křížením dosáhneme čistých linií - např. u čistokrevných psů či odrůd mrkve, je jejich potomstvo sice uniformní v určitých sledovaných znacích, ale není geneticky totožné. Pro udržení kvality rostlin množených pouze pohlavně semeny je proto potřebné udržovací šlechtění. Genetickou a tedy i fenotypickou totožnost dává jen vegetativní množení (pomineme-li zmíněnou apomixii citrusů). 

Ano, viděl jsem to poprvé u trifoliáty (Poncirus). Z 10 semínek vyrostlo skoro 20 rostlin, z nichž mnohé hned kvetly, plodily a vypadaly stejně. Jednu jsem kdysi dostal. Ale to je citrus. Četl jsem pak o neúspěšných pokusech čištění zavirovaných stromů nucelárními semeny (např. Avokádo), kde nové rostliny byly stále zavirovány. Nebo o vysokém poměru nucelárních a zygotických embryí u manga. U některých broskvoní opakovaně množených semeny ("Arménská odolná broskvoň") mě překvapuje, že jsou semenáčky zase stejné a zase plodí, i když jediný cizí pyl je z mých broskvoní, které jsou úplně jiné. Ale nikdo nedělá testy DNA, takže to může být jen sériová náhoda v ustálené odrůdě. Až budou mít zahrádkáři přenosné přístroje na detekci DNA (jako americká armáda) bude zajímavé prověřit třeba skupinu dvojčat mandloně Zora nebo semeny množených "vinohradnických broskvoní" apod. Ale při výskytu nucelárních embryí 1:100 a méně to až tak zajímavé nebude.