Meruňka z pecky

Opravdu se to podle listu da poznat, ty co jsou dlouhe a uzke naroubovat a ty kulate a široke nechat rust -zni to asi jednoduše ale pry to funguje a ja tomu věřim.Všechny merunky jsou ze semen a jen se křiži ddd.Pokud mam pravdu a po par letechbude to co tu tvrdim pravda tak budou nove odrudy a pojmenuji je po svich detech takže odruda se bude jmenovat NIGANA- mam 3 holky takže NI-KOLKA GA-BINKA a NA-talka tak proto tento nazev ale rozhodne nebudu chvalit to co jsem vypestoval-pockam par let a uvidim co bude.2525

Kdo nevěří ať tam běží.Tchýně má v zahradě meruňku z pecky. Je už vzrostlá a má krásné, šťavnaté plody s příchutí i velikostí broskve. Strom je tak divoce rostlý,(jak vrba),že nelze sklízet. Po spadnutí na zem je z nich,,marmeláda". Až budou, tak vyfotím a dodám foto.

Proč ne, vždyť i Maďarská má původ v náhodném semenáči.   j.c.

Moje sousedka si koupila nevim kde nejake broskve na jidlo-protoze bylo leto pecky vyhodily otevrenym oknem ven, asi po 2 letech z pecek narostl obrovsky spiš ker nez strom cca 3m vysoky ale obsypany a kazdy rok plne plodici obrovskymi brovskemi neskutecne chuti a velikosti cca 10cm.Ja mam stromky kupovane a kdyz je jaro mrazive uroda je nulova ale sousedka ma alespon 50 procent urody, to je zajimave že.

U Broskyn viac nez 80% stromov z kostky je chutovo kvalitnych, u marhul je to menej nez 20 %.

Proč je u meruněk tak malý (20%) předpoklad dobrého výsledku u semenáče, vždyť když meruňka pochází ze sadu, má okolo sebe zase jen kvalitní odrůdy a nebude křížena s kdovíčím. Tak se prakricky jedná jen o vznik nové odrůdy, nebo ne?

To je genetika. Když zkřížíte dvě kvalitní odrůdy (jablek), získáte 200 semenáčků a jeden z nich má naději být perspektivní novou odrůdou (Dvořák 1982). U meruněk je to víc, nejsou tak důsledně proselektované a taky je víc samosprašných, kde je naděje nas potomka podobného mateřské odrůdě větší.
   Podobně: dítě dvou maturantů bude mít 60%ní šanci, že zvládne maturitu. Dítě dvou světových rekordmanů ve sprintu bude mít jen 2%ní šanci, že vytvoří světový rekord.

Pan Vysloužil to vysvětlil velmi hezky.  Jenom bych dodal, že většina ovocných odrůd jsou složité hybridy, jejichž generativní potomstvo (ze semen) by mělo i bez křížení velkou variabilitu. Navíc mnohé důležité vlastnosti nemusí být dominantní, spíše naopak. Takže je mnohem pravděpodobnější, že potomstvo si některou vlastnost zhorší než zlepší. Po posouzení některých náhodných semenáčů myslím, že vlastnosti jako velikost plodů, mrazuvzdornost ve dřevě, v květu a v plůdcích, oddělitelnost od pecky, množství cukrů a kyselin, barva plodů, odolnost na monilii a jiné nemoci či škůdce, plodnost nebo přirozený růst se všechny najednou u potomstva vyskytnou nebo zlepší jen vyjímečně. A to ještě existují vlastnosti, u kterých nám je to skoro jedno: sladká jádra, doba zrání, barva a velikost květů, samosprašnost, malé pecky...

U jabloní se uvádí, že pouze jeden semenáč ze 40 tisíc se nakonec prosadí jako nová odrůda.

Jinak dnes, na základě molekulárních markerů, se dají už z osiva odstranit ta semena, která nesou v sobě např. nežádoucí barvu nebo jiný znak/vlastnost, čímž se sníží počet testovaných jedinců a také náklady celého procesu.