Meruňka z pecky

Dobrý den. Já budu reagovat jen na to vaše označení chcipliny. Jsem ovocnář, mám tady doma vysazených asi 20 stromů meruněk. Ačkoliv to štěpování umím, vysazoval jsem výhradně kupované, čili štěpované. V loňském roce, který je označován jako nejsušší, přírustky 100 - 150 cm. A ještě takový dotaz. Když to tak umíte, proč si nezaložíte školku a své výpěstky nenabízíte ostatním? Stanislaw

Pane Stanislawe, mám stejné zkušenosti. Každý kdo si dá trochu práce se zasazením stromku a nezanedbá závlahu a důrazný povýsadbový řez nebude mít problémy. Jen hrušně sázím první rok do květináče a na místo jsou až za rok zakořeněné. Mám totiž jílovou půdu a velmi suché stanoviště.

Přeji vám pěknou první úrodu. Po zkušenostech s těžkou půdou v jinak klimaticky vhodné oblasti vám však mohu doporučit i jiný postup. Velká jáma bez jílu, slivoňová podnož a jakýkoliv štěp odpovídající vaší klimatické oblasti. Taková meruňka by snad byla lepší než nejistý semenáč. Osvědčila se mi tam jako podnož zelená renkloda. Meruňkové a mandloňové podnože nevydržely. Ještě k plození semenáče - často se stává, že mladému meruňkovému semenáči opadají všechny květy a až později je stromek udrží. Věřme, že to nebude váš případ.

->mimmo

Zeptám se, když vám naštěpené meruňky na meruňkových semenáčích v těžké jílovici odešly, jednalo se o přesazované stromky ze školky nebo i semenáče z pecky, tedy ty s kůlovým neporušeným kořenem vyrostlé přímo na místě? MH

Já jsem si předem zjistil u několika sousedů, co tam funguje a co nefunguje včetně smutných konců. Štěpovance na meruňkách jsem tam proto jen školkoval pro výsadbu v písčitohlinité půdě. Nicméně plodící semenáče u jednoho souseda žijí už dlouho. Bohužel, kvalita plodů neodpovídá klimatickým možnostem. Jsou jedlé, ale ne příliš dobré (malé plody neoddělitelné od pecky apod.). Deset metrú od jeho stromů jsem měl Maďarskou a VP (na slivoních) s velmi dobrou kvalitou plodů.

Ospravedlňujem sa, ako som sa niekoho dotkol tými chcíplinami, ale tak bohužiaľ vyzerajú všetky štepené meruňky u mňa, po jednom až dvoch rokoch pestovania v pôde. Možno je problém, že zo škôlok sú tie stromky vyorávané s osekanými koreňmi, čiže je ľahšia infekcia patogénmi a podobne... takto som sadil semenáč meruňky priamo z kvetináča, takže žiadne poškodenie koreňov a žiaden problém s rastom. a dúfam, že aj životnosťsemenáčov vzhľadom na vitalitu rastu bude dlhšia ako pri štepených šľachtencov. určite mi nebude vadiť ani keď nebudú mať prvotriedne chuťové vlastnosti, pre mňa bude úspech, keď sa podarí meruňky dopestovať v mojej lokalite. podľa mňa by sa meruňky mali predávať vzhľadom na citlivosť koreňov len v kvetináčoch, nie voľnokorenné...

kdesi som čítal, že meruňka a moruša patria medzi najmenej náročné ovocniny na vlahu, možno preto sa im darí v suchších oblastiach.

mimmo

ďakujem za rady, uvidím ako to bude s plodmi v prvej sezóne, aj keď by sa semenáču nepodarilo udržať plody, určite počkám ďaľšie sezóny a až potom budem hodnotiť vlastnosti semenáča. slivoniam sa u nás darí, ale väčšinou na myrobaláne alebo wengenheime, netuším ako sa bude meruňka správať na slivkovom podpníku, ale za pokus to stojí. žiaľ tých smutných pokusov už bolo pomerne dosť...

Takže meruňka zo semienka je štvrtú sezónu zasadená v pôde a tento rok má prvú úrodu plodov - nepozoroval som žiadne výrazné opadávanie v prvom roku- sú to normálne šťavnaté a sladké meruňky, podobajú sa najviac na VP... keďže vody má stromček menej, sú plody menšie, ale stromček rastie veľmi vitálne, rezom ho držím na menší kríčok. u mňa je to jediná cesta pestovania meruniek - jedine zo semienok/pecky. som nadmieru spokojný hlavne s tou vitalitou a pekným rastom, netrpí žiadnou chorobou... mám ešte druhý semenáč, tretím rokom v pôde a ten už má cez 2 metre, budúci rok by mohol mať prvú úrodu wink

Pěstovat z pecky broskev nebo meruňku? Zatím mám vyzkoušenou broskev, nějakou starou odrůdu. Zzkušenosti jsou nad očekávání. Plodí plody o velikosti pěsti, výborné chuti a aroma. Je mnohem odolnější proti kadeřavosti. Na plod nasazují již třetím rokem. Jediným problémem je rozmanitost plodů. Některé jsou zabarveny do pomeranče, jiné mají více odstínů zelené, ale vždy s červeným líčkem. Na pěstování z pecek se člověk poučí, že i zde je třeba provádět výběr. já vybírám stromky, které plodí pomerančové plody. Máme spoustu zavařenin. Meruňku mám zatím v pokusné fázi. Viděl jsem ale u souseda meruňku vypěstovanou ze staré odrůdy, která plodila velké a zdravé plody bez šárky. Není tedy pravda, že pěstování z pecek se nevyplácí. Často u vyšlechtěných odrůd pěstitel prožívá zklamání. Jous

Ahojte

Obecne se da rici, ze merunka se da pro mnozeni sememnem doporucit. Semenace sice mivaji plody o neco mensi, ale duznina je zpravidla dobre kvality a uronost velka. Samozrejme nema smysl pestovat semenac nekde na Jizni Morave, kde tezko muze byt neco lepsiho nez Velkopavlovicka. Ale pro okrajove oblasti, kde je umrtnost koupenyvh merunek obrovska to smysl ma a velky. Kdyz zasadim treba 50 semenacu, tak z nich urcite nekolik bude dobrych a odolnych. Dalso moznost jak pestovat uspesne merunky ve vyssich polohach vidim v pouziti slivonovych podnozi jako Zelena rengloda, Durancie, Wangenheimova, nastepit v korunce a stromky by mely byt mnohem odolnejsi vucu mrtvici. Takze bud hafo semenacu, nebo slivonove podnoze, kupovat skolkarske vypestkym ktere jsou vets. roubovane na semenaci, vetsinou nema smysl, strom chvili pote co vstoupi di plodnosti, vetsinou po roce velke urody odchazi na mrtvici.

Ondra Dovala

Vaše úvaha o pěstování meruněk ze semene, pane Ondro, je logická a zřejmě správná, pro většinu ale nebude plně akceptovatelná. Plody semenáčů - vnitrodruhových kříženců - budou mít nepředvídatelné, spíš horší, vlastnosti. Ne každý  pěstitel v okrajové poloze, kde je meruňky nutné sázet k jižní zdi, bude mít místo pro 50 semenáčů, z nichž možná některý po letech přinese odolnější plody. Pro opakované zkoušení je životní cyklus ovocného stromu, v poměru k délce aktivního věku zahrádkáře, přeci jen příliš dlouhý. Myslím, že sofistikovanější postup je šlechtění nových otužilých odrůd odborníky na profesionálních pracovištích k tomu určených. Vy sám však, vzhledem k Vašmu mládí, dostatku entuziazmu a odborné erudici, můžete mít úspěch.
   Na vliv  podnože na vitalitu meruňky mám ovšem poněkud jiný názor. Stromy na slivoňových podnožích nejsou podle mě odolnější vůči mrtvici (spíš naopak), mají jen o něco málo jiné - snad skromnější - nároky na půdu. Naštěpované v korunce  mohou být teoreticky ve dřevě  odolnější proti přízemním mrazům.
    Před mnoha lety jsem zkoušel štěpovat meruňky na keře plané trnky - Prunus spinosa. Naivně jsem předpokládal, že stromy budou mít kompaktkní růst (budou zákrsky!), jako trnky budou později rašit a kvést (uniknou mrazům!) a budou nenáročné na půdu (trnky přeci rostou všude!). Nic z toho se nevyplnilo, akorát jsem pár let bojoval s výmladky po celé zahradě.