Co zasadit po uschlé meruňce

Zdravím, prosím o radu, co můžu zasadit na místo meruňky, která uschla. Meruňka Velkopavlovická zasazená 4 roky se letos neprobudila, asi mrtvice. Nevím, jestli po ní můžu zasadit švestku (ryngli), nebo jsou vyloučeny všechny peckoviny. Jádroviny nechci. Není problém případně vyměnit všechnu hlínu z jámy, jestli by to pomohlo. Děkuji.

Po 4 letech ta hlína ani neví, že tam něco rostlo. Zasaďte cokoliv, dodržte známá doporučení.

A nemůže být problém s asfyxií kořenů, což je podle mě příčina uhynutí meruňky? Přece jen v půdě nějaké zbytky kořenů po meruňce zůstanou. Nemůže to vadit nově zasazené švestce? Díky.

Výměna zeminy v jámě pomůže. Zvlášť, když se přidá hnůj. Můžete také zkusit štěpovanec na broskvomandloni nebo mandloni, které lépe odolávají půdní únavě.

Za 4 roky se půda nestačila unavit, kvůli tomu ji není třeba vymeňovat.  Spíš bych popřemýšlel, proč meruňka za tak krátkou dobu uschla. Aby se situace opět neopakovala.

Nevíme jistě, jaká byla zemina, spodní voda a podnož. Pokud byla podnož meruňková, pak by to skutečně mohlo být udušení nebo přemokřování kořenů nebo monilia. Půdní únavou jsem nemyslel jen vyčerpání živin, ale v širším slova smyslu spíše specifické choroby dusících se kořenů v mokrém roce. Už proto bych tam dal jinou zeminu i podnož, která může nepopsané chorobě odolávat lépe. Aspoň ryngli nebo vinohradnickou broskev. Co bude naštěpováno, je asi méně důležité.

S tou asfyxií a podnoží to není tak jasné. Nároky na vzdušnou nepřemokřenou a přiměřeně zásobenou půdu mají meruňky na všech podnožích. Určité rozdíly mezi podnožemi jistě jsou, ale nelze je přeceňovat. Každopádně si nemůžeme myslet, že meruňka na slivoni či myrobalánu bude mít stejné nároky na půdu, jako švestka na téže podnoži. Pokud tedy mladá meruňka odešla (uschla, udusila se, vymrzla), zvážil bych, zda měla dobré stanoviště (průvan, spodní voda, mrazová kotlina). Na škodu není ani úprava zeminy, ani ne výměna, spíš její provzdušnění a vylehčení -  pískem, kompostem, samozřejmě pak vysazení do správné hloubky. 

Dobrý deň! Nemusíte si robiť starosti s výmenou pôdy. Za 4 roky nie je pôda unavená. Sám som po 3 rokoch sadil na to isté miesto tú istú odrodu slivky a rástla rovnak dobre, možno ešte lepšie. Skôr porozmýšľajte nad diagnózou úhynu marhuľe. Mrtvica postihuje marhuľe zvyčajne počas vegetácie. Píšete, že sa Vám po zime nezobudila. Ak viete, na akom podpníka bola, zmeňte podpník, príp. aj sortu. Paľo

Dobrý deň! Písal(a) ste, že Vám odišla Velkopavlovická marhuľa. Tá sa pestuje najviac na južnej Morave. Predpokladám, že vo Vašom okolí tiež pestujú marhule a s úspechom(?) Potom by som v polohe-stanovišti a v pôde problém nevidel. Naopak, videl som na Myjavských kopaniciach 50-ročné rodiace marhule pestované v chladnom prostredí a v ílovitej vlhkej pôde. Poloha vhodná iba pre slivky a jablone. Fígeľ bol v tom, že boli naštepené na bielej slivke. Má oválne plody a ide od kôstky ako napr. Bystrická. Pálenku z nej volajú "belovica". Čím dlhší kmeň bol z tejto slivky, tým lepšie marhule odolávali chladnému klimatu a tým vyššieho veku sa dožívali. Predpokladám, že u Vás sú podmienky pre pestovanie marhúľ oveľa lepšie. Paľo

Díky všem za rady. Meruňku jsem vykopal, neměla žádné zjevné poškození ani kmene ani kořenů, kořeny byly mohutné, takže nevím proč uschla. Lokalita 3km jižně od Olomouce, hluboká ornice, možná trochu těžší půda, meruňky se tu běžně pěstují (ale ne vždy úspěšně) - sám mám zatím krásně rostlou a plodící Leskoru. Každopádně jsem do jámy přihodil několil lopat kompostu a zasadil myrobalán Obilnaja. Tak uvidíme.