A je po meruňkách

před květem, tedy zhruba D, E. Walter

Pane Waltře, perfekntní příspěvek, moc za něj děkuji. U nás nad zemí -7,2 a v metru 6,7 °C a po mrazíku květy viz foto, tak uvidíme. Naděje umírá poslední. Díky Bohu u mě meruňky dokvétají postupně, tak snad z toho něco bude. 

největší nebezpečí bude po opadu okvětních lístků a během růstu malých plůdků. V literatuře se uvádí průměrná doba kvetení v polovině dubna a čím dříve meruňky odkvetou, tím je větší pravděpodobnost, že úrodu spálí nenadálý vpád arktického vzduchu. Walter

Snažil jsem se pro vlastní potřebu dohledat lepší kvalitu obrázku, ale jelikož jsem nenašel, tak aspoň tabulka.

velmi pěkné, děkuji za zveřejnění. Walter

Proti mrazu je vhodný postřik mědí, nejlépe Championem, ale i Kuprikolem (který už nebude). Měď omezuje bakterie v korunách stromů, které fungují jako krystalizační jádra pro tvorbu ledových krystalků, které jak narůstají, trhají pletiva. A nezapomenout na postřik proti moniliové spále! Ideálně, když se otevřou první květy a při dokvétání.

Pán KUKY

    máte reálne overené, že postrek meďnatým prípravkom zabráni poškodeniu kvetov mrazom?

Taky tomu nevěřím. Jednak měď hubí houby, nikoli bakterie, a i kdyby to náhodou byla pravda, tak to pomůže max. tak o 0.5°, nikoli o jednotky stupňů.

Např. studie o vlivu měděných rozvodů

Měď bakterie nezničí, může je jen oslabit. A to při přímém kontaktu se suchým měděným povrchem. Navíc bakterie i nadále existují, ať oslabené, či mrtvé, takže měděný postřik je zcela nepodstatný.

... ano, postřiky mědí nebo borem zlepšují poměry pro tvorbu ledu na povrchu (jinovatka) a zhoršují poměry pro tvorbu krystalků v mezi+buněčném prostoru.

Zatímco jinovatka dělá tepelnou izolaci, tak uvnitř tkání je cytosol s nižším bodem tání/tuhnutí. Je li led amorfní a nevznikají li jehlicovité krystaly, nedojde k propíchnutí buněčných stěn.

SfK.

Pán Standa HK

    tejto teórii rozumiem.

Mňa len zaujíma, či sa to niekomu, kto to tvrdí, aj potvrdilo v praxi...