A je po meruňkách
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.29 (?), 15.3.2020 21:20
před květem, tedy zhruba D, E. Walter
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.29 (?), 16.3.2020 10:53
největší nebezpečí bude po opadu okvětních lístků a během růstu malých plůdků. V literatuře se uvádí průměrná doba kvetení v polovině dubna a čím dříve meruňky odkvetou, tím je větší pravděpodobnost, že úrodu spálí nenadálý vpád arktického vzduchu. Walter
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.29 (?), 16.3.2020 11:21
velmi pěkné, děkuji za zveřejnění. Walter
|
|
|
|
|
|
|
|
|
EL Edgar - Bronzový Zahrádkář (98) - 80.159 (?), 15.3.2020 8:05
Pán KUKY
máte reálne overené, že postrek meďnatým prípravkom zabráni poškodeniu kvetov mrazom?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 251.168 (?), 15.3.2020 8:40
Taky tomu nevěřím. Jednak měď hubí houby, nikoli bakterie, a i kdyby to náhodou byla pravda, tak to pomůže max. tak o 0.5°, nikoli o jednotky stupňů.
Např. studie o vlivu měděných rozvodů
Měď bakterie nezničí, může je jen oslabit. A to při přímém kontaktu se suchým měděným povrchem. Navíc bakterie i nadále existují, ať oslabené, či mrtvé, takže měděný postřik je zcela nepodstatný.
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 38.27 (?), 15.3.2020 8:46
... ano, postřiky mědí nebo borem zlepšují poměry pro tvorbu ledu na povrchu (jinovatka) a zhoršují poměry pro tvorbu krystalků v mezi+buněčném prostoru.
Zatímco jinovatka dělá tepelnou izolaci, tak uvnitř tkání je cytosol s nižším bodem tání/tuhnutí. Je li led amorfní a nevznikají li jehlicovité krystaly, nedojde k propíchnutí buněčných stěn.
SfK.
|
|
|
|
|
|
|
EL Edgar - Bronzový Zahrádkář (98) - 80.159 (?), 15.3.2020 9:25
Pán Standa HK
tejto teórii rozumiem.
Mňa len zaujíma, či sa to niekomu, kto to tvrdí, aj potvrdilo v praxi...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|