I toto je Mountfield
|
|
|
|
jekyll - Stříbrný Zahrádkář (498) - 214.25 (?) 11.9.2008 22:18
(Dúfam, že máme všetci jasno, čo je psychiatria, čo psychológia a aký je v tom rozdiel.)
Podľa mńa je to práve naopak. Ak tvrdíte, že ide "psychiatrické výskumy", tak je to Váš subjektívny dojem. Vy prezentujete učebnicové psychologické modely (dnes už prekonaného) radikálneho behaviorizmu 80-tych rokov ako „psychiatrické výskumy“ Spomínate „jedného slávneho amerického psychiatra“ spojeného s uvedeným modelom learned helplessness. Bol snáď Seligman týmto slávnym psychiatrom? Nie. Seligman je psychológ. Váš názor o extrémnej potrebe biologických modelov v psychiatrii je tiež extrémny. Hypotéza je hypotéza, model je model a model nedokazuje z metodologického hľadiska hypotézu. Preto ťažko hovoriť o extrémnej potrebe. Najlepšie by bolo adresovať otázku o extrémnej potrebnosti behavioristických modelov priamo na niektorého psychiatra z PCP. Určite Vám odpovie. A to s úsmevom.
Nikto nepochybuje o tom, že moderná psychiatria je biologicky orientovaná, a to už dosť dávno. Či už začneme Ľudovítom XIV. a rokom 1656 (odkedy je moderná) alebo Kraepelinom o 2 storočia neskôr (odkedy je aj biologická) - psychiatria tu bola skôr, ako psychológia. Keby psychológia nebola vznikla, tak by bola psychiatria bez nej dodnes. Snaha psychológov montovať sa do psychiatrie podľa mňa vyplýva z nejakého skrytého komplexu pripomínajúceho „freudovský komplex kastrácie u žien“, ktorý si „živia“ v sebe psychológovia samotní. Sami seba pasujú do subdomény psychiatrie a skryte veria, že je to dokonca naopak – psychiatria ako subdoména psychológie. Nie je! Psychiatria má svoj piesoček a psychológia tiež svoj. Psychiatrom to nevadí, niektorí psychológovia to nesú s nelibostí. Laici zase pletú jedno s druhým. Tak ako má obvoďák k dispozícií biochemické laboratórium, tak môže psychiater využiť služby klinického psychológa. Ale niežeby si pre absenciu behavioristu a jeho biologických modelov podrezal žily.
Radikálny behaviorizmus má svoje obmedzenia a trhliny. Preto ho dnešná psychológia v tejto forme odmieta - nepostihuje totiž skryté mentálne procesy. Neda sa všetko namodelovať. Námatkovo taká "fyzická príťažlivosť" - je to čiste subjektívna záležitosť, sebelepší behaviorista s tým nepohne.
Ja nesdielam v tejto veci Váš názor, Vy môj. Nemusia sa zhodovať. To je OK.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář (1247) - 166.66 (?), 10.9.2008 16:34
Děkuji za upřesnění, použil jsem progresivní českou transkripci, ale hippocampus je jistě lepší, omlouvám se. Nicméně nejsem přesvědčen, že píšete hůř než já, naopak. A ještě navíc - ve srovnání se mnou zvládáte příspevky nejen stylisticky, ale i gramaticky.
PS. zvolil jsem klasické příklady z psychiatrických výzkumů - samozřejmě je možné (a také se to dělá) bleskem aplikovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář (1247) - 7.210 (?), 10.9.2008 23:30
naopak, moderní psychiatrie je ryze biologická věda, s trochou nadsázky lze chod lidské psyché mapovat podle počtu receptorů toho či onoho mediátoru a sledováním dynamických změn metabolismu podle konkrétního zatížení. Biologické modely jsou pro moderní psychiatrii také extrémně důležité. Je to pro neinformovaného sice nepochopitelné, ale biologické modely jsou elegantním důkazem pro ověření hypotézy, jak vznikají lidské nemoci. Nedokáži si představit kdo jiný než erudovaný psychiatrický tým by měl bádat v těchto oblastech neurověd.
Jen na okraj - V čeké republice existuje špičkově, na světové úrovni vybavené pracoviště (jak personálně, tak technicky) PCP Praha. Moderní psychiatři - vědci musí disponovat lékařskou erudicí, nákladnými granty na všechny pyšné hračky a extrémně výkonnými počítači. Není to samoúčelné, aplikace v klinické praxi je již nyní na špičkovém pracovišti dostupná.
|
|
|
|
|
|
|
jekyll - Stříbrný Zahrádkář (498) - 214.25 (?), 11.9.2008 19:15
Nepochybne laik žasne nad informáciami v príspevku, nicméně (pekné slovo bez slovenského ekvivalentu) položená otázka zostala bez odpovede.
BTW tuším ani mlžení nemá sémantický ekvivalent v slovenčine.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jekyll - Stříbrný Zahrádkář (498) - 214.25 (?), 11.9.2008 22:18
(Dúfam, že máme všetci jasno, čo je psychiatria, čo psychológia a aký je v tom rozdiel.)
Podľa mńa je to práve naopak. Ak tvrdíte, že ide "psychiatrické výskumy", tak je to Váš subjektívny dojem. Vy prezentujete učebnicové psychologické modely (dnes už prekonaného) radikálneho behaviorizmu 80-tych rokov ako „psychiatrické výskumy“ Spomínate „jedného slávneho amerického psychiatra“ spojeného s uvedeným modelom learned helplessness. Bol snáď Seligman týmto slávnym psychiatrom? Nie. Seligman je psychológ. Váš názor o extrémnej potrebe biologických modelov v psychiatrii je tiež extrémny. Hypotéza je hypotéza, model je model a model nedokazuje z metodologického hľadiska hypotézu. Preto ťažko hovoriť o extrémnej potrebe. Najlepšie by bolo adresovať otázku o extrémnej potrebnosti behavioristických modelov priamo na niektorého psychiatra z PCP. Určite Vám odpovie. A to s úsmevom.
Nikto nepochybuje o tom, že moderná psychiatria je biologicky orientovaná, a to už dosť dávno. Či už začneme Ľudovítom XIV. a rokom 1656 (odkedy je moderná) alebo Kraepelinom o 2 storočia neskôr (odkedy je aj biologická) - psychiatria tu bola skôr, ako psychológia. Keby psychológia nebola vznikla, tak by bola psychiatria bez nej dodnes. Snaha psychológov montovať sa do psychiatrie podľa mňa vyplýva z nejakého skrytého komplexu pripomínajúceho „freudovský komplex kastrácie u žien“, ktorý si „živia“ v sebe psychológovia samotní. Sami seba pasujú do subdomény psychiatrie a skryte veria, že je to dokonca naopak – psychiatria ako subdoména psychológie. Nie je! Psychiatria má svoj piesoček a psychológia tiež svoj. Psychiatrom to nevadí, niektorí psychológovia to nesú s nelibostí. Laici zase pletú jedno s druhým. Tak ako má obvoďák k dispozícií biochemické laboratórium, tak môže psychiater využiť služby klinického psychológa. Ale niežeby si pre absenciu behavioristu a jeho biologických modelov podrezal žily.
Radikálny behaviorizmus má svoje obmedzenia a trhliny. Preto ho dnešná psychológia v tejto forme odmieta - nepostihuje totiž skryté mentálne procesy. Neda sa všetko namodelovať. Námatkovo taká "fyzická príťažlivosť" - je to čiste subjektívna záležitosť, sebelepší behaviorista s tým nepohne.
Ja nesdielam v tejto veci Váš názor, Vy môj. Nemusia sa zhodovať. To je OK.
|
|
|
|
|
|
|
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář (1247) - 7.210 (?), 12.9.2008 1:50
souhlasím s Vámi v posledních odstavcích, k prvnímu pouze stručně - moderní experimenty jsou verifikovány objektivně (konkrétními metodami mapujícími metabolickou aktivitu konkrétních oblastí CNS) Pokud doplníte "klasické testy" o jejich objektivizaci, můžete (bez řečí a intelektuálních konstrukcí) často určit, jak "věci" skutečně fungují. Proto jsem nezmiňoval Seligmana s jeho teorií starou více než čtvrtstoletí, ale nové modifikace jejích biologických modelů, kde se hodnotila velikost a aktivita hippocampu (což jsou události posledních 8-5 let) psychiatrickými výzkumnými týmy.
PS. Behaviorální teorie (nauč. bezmocnost)lze napadnout bezproblémů , první velké oponentury byste naleznul již několik málo let po jejím publikování (např. Coyne a Gotlib, 1983).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|