Problém s kroucenou vrbou

Dobrý den, loni jsem na zahradě vysadil kroucenou vrbu. Zpočátku byla krásně zelená, teď jsem si ale všiml, že některé nové výhonky zčernaly a zaschly, ale větvička, ze které vyrostly, je živá. Vrba roste asi 3,5 m od jezírka na slunném stanovišti. Nemyslím si, že by to bylo nedostatkem vláhy, protože ji pravidelně zalévám. Nevíte někdo, čím by to mohlo být? Díky moc, Daniel

Mám také kroucenou vrbu, asi 6 let starou. Nevím, čím to je, že některé větvičky zčernají - zaschnou, ale vždycky na jaře je odstraním - ostříhám a vrbička roste jako divá.

Potvrzuji totéž. Dokonce i zčernalé části ustřihnu hned, jak se mi tam nelíbí a mám chuť to udělat. Vrbě se nic nestane a roste a roste. M.R.

Ahoj, mám na zahradě zasazenou vrbku z proutku od Velikonoc. Už je to 3 roky. Pravidelně stříhám, ale přesto je kmínek hrozně tenoučký, cca 2 cm, při výšce asi 1,5m. Musí stát s podpěrou, aby unesl korunu. Myslíte, že mi ten kmínek někdy zesílí? Díky, Iva.

Málokde na zahradě má vrba tolik vody jako by si přála. Žlutokorá kroucená vrba se mi zdá citlivější k mrazu - aspoň myslím, že ty černé konce výhonů jsou namrzlé. Odolnější je zelenokorá, taky bujněji roste. Není ale tak dekorativní, zejména v suchém stavu, jako ta s žlutooranžovou kůrou.
   Mylsím, že kmínek zesílí, chce to řezat a řezat

Tak jo, budu řezat... Děkuji, Iva.

Myslím, že průměr kmínku bývá úměrný koruně, takže čím větší koruna tím tlustší kmínek. Tak bych si myslel, že řezáním větví kmínek nezesílí. Snad když ořežete větve, tak kmínek neponese takovou tíhu a nebute se tolik klátit.

U bonzají se dosahuje zesílení kmene tak, že jej naříznete několika podélnými řezy odshora dolů, tím se kůra zjizví a knínek ztloustne.

Myslím, že ta  úměra o velikosti koruny a síly kmene neplatí.  Ostříháním koruny ji zmenšíme a kvůli zachování poměru kořeny : nadzemní část podpoříme růst nadzemních výhonů. Urychlený proud živin k letorostům vede právě kmenem a podporuje jeho zesílení. Stejně tak chci-li, aby zesílil roub, jeho srůst a nevylomil se, seříznu přírůstek. 
Stačí se podívat na tlusté kmeny košíkářských vrb, které se každoročně kompletně ostříhají a vedle nich vytáhlé stromy těch, které nikdo neřeže.
    Mladé stromky se řežou (v předjaří) proto, aby rostly a zesílily, nikoli proto aby si zachovaly tenký kmínek. Ostatně, zkuste vedle sebe zasadit dva stejné stromky, jeden každoročně ořežte, druhý ponechte po výsadbě tak, jak byl. Za pár let změřte sílu kmínku. Rozdíl možná překvapí.

Náhodou mám takové srovnání a k tomu ještě s vrbou. Před 5-7 lety jsem zastrčil do země proutky vrby, část roste u občasného jezírka, kam chodí srnky pít a přitom okusují i vrby co tam rostou, tyto vrby jsou po letech vysoké tak metr a síla kmínku je jak prst. Jiné proutky rostou mimo dosah srnek, ty jsou dnes vysoké tak pět metrů a kmínky mají jak ruka.  Tam je vidět přímá úměra mezi velikostí koruny a kmene.

Ani staré bonsaje, přestože se pořád stříhají a zaštipují nemívají kmeny silnější než nestříhané stromy v přírodě.

Bonsaje těžko srovnávat se stromky v přírodě, rostou v miskách. Jejich kmínky mi přijdou silné v poměru ke koruně, připomínají tak dospělé stromy, zmenšené ovšem.