Kotvičnik

Dobry den, pestuji v truhlikach Kotvičnik, už ma asi 40cm šlahouny, chci se zeptat jak moc a zda už ho mohu ostřihat

Na přímou spotřebu se už může stříhat. Na sušení bych ho nechal více dorůst. Nechte na rostlině cca 10 cm nebo stříhejte za prvním či druhým očkem. Mimmo

Ano,  ajak se praktikuje přima spotřeba? kolik zelene nate odpovida te sušene?

Jak to dokážete pozřít? je na to nějaká finta?

Kotvičník se obvykle nejí, ale dělá se z něj odvar. Má jen slabou pachuť, která se dá lehce překrýt. Já si dávám k nedrcené povařené nati nakonec ještě černý čaj, mátu nebo něco takového. Někdy i trochu medu, i mléko. Káždý má chuť jinou... Pokud se nať pouze zalije horkou vodou, úplné vyluhování trvá déle nebo se může zalít po zcezení ještě jednou. Odhaduji, že nať sesychá tak v poměru 1:8. Plody a kořeny vypadají na menší obsah vody, mladé květnové výhonky naopak. Mimmo

Vyvinutý kotvičník na vzduchu sesychá zhruba v poměru 1:4. Vybral jsem v srpnu za suchého počasí silný "reprezentativní výhon" s květy, plody a listy (bez kořene). Po 10 dnech už hmotnost neklesala a i po jednom měsíci v uzavřené místnosti byla konstantní. Nechal jsem si také změřit cholesterol po šestiměsíční aplikaci. Klesl mi asi o 30% (oba dva), což je dobře. Vliv na silový sportovní výkon, spalování tuku a produkci testosteronu považuji za prokázaný a výrazný. Ale vliv na krevní tlak jsem bohužel nezjistil. V současné době už kotvičníky uvadají. Zbyde po nich jen hromada pichlavých hnědých plodů, které se zabodnou do podrážky a roznesou se po okolí.

Mohu požádat o radu? Prvním rokem pěstuji kotvičník venku i ve fóliáči v květináčích. V obou případech, jak dorostou výhony délky cca 15-20cm, tak zelené lístky na výhonech začnou žloutnout-schnout? Čím to? Zkoušel jsem víc zalévat, míň zalévat, ale výsledek pořád stejný. Hnojivo žádné. Děkuji za odpověď.

Pokuste se srovnat podmínky v těch aspektech, kde to je možné. Kotvičník na snímku jsem vyfotil v severním Bulharsku (20.9.2015), kde roste i tam, kde je naprosto nežádoucí. Místní bylinkářky mu říkají "Bábiny zuby" - asi pro tvar listů. Tato rostlina roste viditelně dobře, protože je na plném slunci, žádný vyšší plevel ji na silnici nepřeroste a obrubník chodníku i silniční asfalt akumulují teplo do pozdních nočních hodin. I tak bylo v noci 20 st. a odpoledne kolem 35. Všimněte si, že roste pouze v několika gramech evidentně nehnojené zeminy. Je to nafoukaná sprašová zemina, mírně alkalická (7,32) s vysokým přirozeným obsahem P, K, Mg a Fe. Uvnitř travnatých ploch roste velmi rychle jen po nízkém posečení trávy. Úspěch při pěstování ve volné půdě závisí především na sluneční expozici (den dlouhý aspoň 12 hodin, jižní svah a odstranění stínících rostlin). Ošetřování není nutné. Parazitují na ní někdy mšice (u nás neznámého druhu).

Slunné stanoviště od rána do večera - oblast JM. Slunce - teplo bylo letos určitě dost. Navíc ve fóliáči ještě větší hic. Dělaly to rostliny venku i ve fóliáči.  Půda byla koupena v hoby marketu pro bylinky. Tak snad to bylo tou půdou. Příští rok uvidím. Nechápu, jak to může růst takhle planě venku, když je problém s počátečním růstem, jak uvádí i Jikl.

Problém s počátečním růstem souvisí s násilným výsevem a výsadbou brzy z jara při nedostatečné a kratší sluneční expozici. Ve skleníku se mi náhodně objevuje kotvičník až koncem dubna, venku nebo v květinových truhlících až v květnu. Sám vyklíčí až má zemina kolem 40 st. a je pak docela vitální. Rostl mi dobře ve výživné spíše těžké a mírně alkalické zemině. Nevadí mu hnůj ve skleníku ani když se po něm šlape. Nemá rád dlouhotrvající studené deště. Pamatuji si, že špatně rostl v chudé písčité kyselé zemině. Víc o pěstování nevím, protože ho už dlouho nepěstuji.