Vodní gril

Pokud se bavíme o výrobku Limes V45 tak celková hmotnost je 17kg, přenášení je díky dvěma "uším"na boku pláště snadné. Celý gril lze lehce rozebrat na díly/topeniště s nohami, plášť grilu, rošt,smaltovaný lavor na vodu a víko.

Lehký, unese jej i drobná žena, odhadem něco přes 10 kg. 
Rozložit příliš nelze, pouze lze oddělit dno s topeništěm a sejmout rošt a víko. Ten válec je vcelku.

Tak teď nevím. Váhu jsem vyčetl z návodu, který mám před sebou ale po Vašem příspěvku jsem si šel celý gril "potěžkat" a musím Vám dát za pravdu.Je velmi lehký. Prostě přenášení není žádný problém. To rozložení je ale tak, jak jsem psal. Celková výška s víkem a topeništěm je cca 90cm a po rozložení je největším dílem válec tělesa. Žádný problém.

Jinými slovy jsme napsali totéž. Samozřejmě lze gril rozložit na všechny uvedené díly. Ale protože hlavní a největší část - plechový válec zůstává vcelku, ani rozloženy gril není o mnoho menší a tedy není příliš skladný.

Dobrý den.Vodní gril máme už přes rok a jsme maximálně spokojeni.Maso není přepálené plné karcinogenů, je to zdarvé grilování.Ahoj Marie

Po přečtení diskuze jsem vodní gril zakoupil. Máme za sebou první dvě grilovačky.

Gril přišel v krabici jako hromada plechu a šroubků. Plech nic moc. Ale pak jsme zatopili. Napoprvé jsem roztopil a vodu dolil až do roztopeného grilu. Voda celý gril ochladila a opět se čekalo až se gril ohřeje. Podruhé jsem dal vodu rovnou a zatopil. Příprava se tím skrátila na polovinu. Grilovali jsme vepřové a kuřecí. Vše krásně šťavnaté. Kůřička od kuřátek mírně křupavá. Kuřátka chutnají jako jemně zauzená. Z mého pohledu vinikající. Všem náramně chutnalo. Další výhoda - topí se dřeven. Musí se udělat menší polínka až na hranici třísek, ale pak je to fofr. Je třeba dávat bacha na vodu. Po delším grilování se odpaří. Gril má v horním deklu zabudovaný teploměr, podle toho si ohlídáte jednotlivé pokrmy. Jo a maso se nemusí otáčet. Opeče se rovnoměrně z obou stran. Řekl bych, že to maká jako horkovzdušná trouba

Zdlaví Lubo

Vodní gril jsem zakoupil pouze na základě této diskuze. Máme za sebou druhé grilování a musím říct, že je to opravdu super. Štavnaté maso, (vepřové i kuřecí) pokud je potřeba, stačí trošku víc přiložít a kůrčička je na světě. Griluje se bez otáčení masa a spotřeba dřeva je opravdu minimální. Koupil jsem ke grilu ještě nástavec pro další rošt a odkládací "poličky" a vyplatilo se. Na obou roštech je maso stejně udělané a odkládací police jsou velice praktická věc a dají se z grilu velice snadno sundat pro zimní uskladnění. Pokud chce někdo opéct buřty klasicky nad ohněm, má během minuty přenosné ohniště, které se dá z grilu jedním pootočením oddělit. Voda v lavoru vydrží prř grilování bez dolití cca 2,5 hodiny. Cena výrobku s příslušenstvím ja 6 400.- Kč. Vzhledem k tomu, že je gril vyroben z nerezu a měl by vydržet mnoho let, není to až zase tolik. Za sebe mohu tento výrobek pouze doporučit.

           S pozdravem           Honza

Druhým rokem mám stejný gril, co popisuje Honza. Je dobré grilování neuspěchat, maso vkládat až když voda vaří a oheň poklesne. I nad lavórem se dá maso připálit - je pak na povrchu nahořklé s příchutí buřtu narychlo opečeného nad ohněm
   Po dlouhé době jsem z důvodu větší sešlosti vytáhnul i starý gril na dřevěné uhlí a griloval na obou. Tady je porovnání.
1. Gril na dřevěné uhlí je třeba roztápět 30 - 50 minu..až se uhlí potáhne bělavou vrstvou popílku. Vodní gril stačí roztopit tak 10 minut
2. Grilovací čas je na vodním grilu minimálně o 1/3 kratší, jednak asi z důvodu předání tepla parou, navíc klasický gril se často otvírá, grilování je třeba kontrolovat
3. Maso není třeba ve vodním grilu obracet, ale obracím je, většinou při kontrole upečenosti.
4. Rozdíl v kůrce prakticky není. I na klasickém grilu se kousky potírají kořenící směsí, takže povrch je většinou vlhký. Osobně mám radši šťavnaté maso než vysušené dokřupava 
5. V chuti ale určitý rozdíl je. Maso z vodního grilu se víc podobá uzenému, ostatně vodní gril je taková malá udírna. Z klasického grilu, i zásluhou delší přípravy se maso vyznačovalo výraznějším aromatem po dřevěném uhlí.
   Přestože v degustaci těsně zvítězilo maso nad uhlím, jsou výhody vodního - rychlost, komfort přípravy, spotřeba paliva - natolik výrazné, že se ke starému nevrátím.

Některé z těch výhod co uvádíte se mi nejeví jako nějaká výhoda. Třeba rychlost roztápění, to beru jako součást rituálu, prostě se sedí, povídá a čeká se až se rozhoří uhlí, myslím, že to většinou nikoho netrápí, jestli to bude trvat o půl hodiny dýl. Stejně tak je to z dobou pečení. A spotřeba paliva? Na rok mi stačí odhadem tak 3-5 tří kilových pytlíků. A jestli bych z toho 1nebo 2 ušetřil je mi celkem jedno.

Navíc často ještě dělám grilování tak, že v grilu spálím náruč dříví a grilujeme teprve na těch ulících co zbudou po zpálení dřeva a to trvá pak ještě dýl.

To máte jistě pravdu. Pokud se sejde společnost, kterou je třeba nějak zabavit, je jedno, jestli se vypije o pár deci vína nebo o natočenou dvanáctku víc před nebo po grilování. 
   Každý den ale není posvícení. Někdy, a dost často, mívám chuť na grilovanou krkovičku s lahváčem i po práci na zahradě (a stmívá se sakra pozdě). Tady je vodní gril k nezaplacení, nehledě na to, že není třeba stále kontrolovat, jestli se kapající tuk nevzňal a maso nepřipálilo.