Kocour cestovatel

Ahoj Micuko i ostatní. Je to zvláštní, nevím, zda člověk věkem zmoudří nebo "zblbne". Nikdy jsem fakt netušila, že bych mohla mít k zvířatům takový vztah. Psa mám v životě třetího, ale kočky mi nikdy moc neříkaly. A oba druhy zvířat mi tolik moc dávájí. Když mám Čerta na klíně, hladím ho, on přede, Lucky sedí či leží pod nohama nebo opodál, pociťuju takové úplně obyčejné malé štěstí. Chvilkama se neubráním a propadnu na vteřinku beznaději z malérů, které se vrší víc a víc... a oni mi hrozně moc pomáhají. Vždy mě to po chvíli přejde a zase jsem schopna "bojovat"-díky nim a ještě ptákům, kteří kolem létají, štěbetají, čiřikají. Mám ráda ten pocit, který jsem poznala až v posledních letech. Takovou zvláštní spokojenost ve vztahu k přírodě a zvířatům. Jsem ráda, že je mám. Taky brblám, když něco provedou-Lucky včera sežral synovi 2 krajíce chleba se salámem a taveňákem, lohnul mu je ze stolu-ale nedala bych je. Před 3 týdny jsem si pořídila další diagnozu do "sbírky"-kostní infarkt v koleni. Oni mi nejvíce pomohli přenést se přes ty nejsilnější nepřestávající bolesti. Už věřím tomu, že tam, kde v nemocnicích, hospicech, LDNkách apod. zkoušejí terapii se zvířaty-psy nebo kočkami, kde jsou pacienti ať už jakkoliv nemocní nebo postižení, kontakt se zvířetem jim dodá více vnitřní síly odolávat nemoci, bolesti, beznaději, smutku. Co je potom proti tomu nějaká "úžasná" sterilní, precizně upravená, ale pro mě nepřijatelná zahrada-chybí v ní život, emoce. Tak jsem si zafilozofovala, ale vím, že jste podobného názoru, jinak byste vztah ke zvířatům a přírodě neměli takový, jaký máte. Všem hodně sluníčka a pohody. M.R.

Stěhování kocoura nakonec nemá dobrý konec, dva týdny se povaloval na terase a pak se vydal někam neznámo kam, už jsme ho dva týdny neviděli, už nevěřím, že se vrátí. Akorát doufám, že se nějak protluče sám, dříve býval týdny i měsíce na potulkách a většinou se vracel v dobré formě, pěkně vypasený, tak snad se dokáže uživit sám.

Pár týdnů přes stěhováním k nám přišlo kotě, nastěhovalo se k nám na dvorek a nechtělo se hnout pryč tak jsme ho adoptovali a pak přestěhovali, to nemělo se stěhováním žádný problém a tak máme aspoň to kotě, Zrzundu.

Prohlížím si obrázky kočičáků a vzpoměla jsem si na našeho Šedivku.Byl to modrošedivý mourek, na sluníčku byl opravdu do bleděmodra.Kdysi ho přivedly děti, někde se k nim přidal a už neodešel.Škoda že nemůžu poslat foto, tenkrát se internet potuloval ještě někde v nebi na houbách.Byl to pan kocour, aristokrat a s bílým kolárkem okolo krku vypadal vždycky vymydleně.

Romilo, psi byli vždycky moje hobby a s kočkama jsem vyrostla.To co píšete mě postihlo taky.Bohužel se bojím kvůli sousedce pořídit jakékoli zvíře.O kocourovi jsem psala, psovi házela přes plot kůži z makrely a v ní zabalenou tu kostru, někdy párátka.Díky tomu jsem musela čubinu naučit, že nesmí nic žrát mimo misku.Párkrát jsme běželi na veterinu.Chybí mi to vrnění a psí čumák na klíně.Ta pohoda co ty zvířata vytvářejí, je nenahraditelná.Tak mi musí stačit sousedčiny kočky(sousedka z druhé strany jich má pět).Nějakou si odchytím, pomazlím se a pustím.Chodím je krmit, když není doma.Holt máme smůlu, že se nám tenkrát trochu vedlo.Nová fasáda, okna a ještě k tomu novostarý auto z bazáče sousedka neunesla.Odnášeli to zvířata.Ale i to je život.Alespoň mám vzpomínky na kocouří návraty, jak se vítal s čubinou, vymývání ran-to si brala na starost čubina.Rozvalil se před ní na záda a ona hledala kde co má.Doopravdy mu ty rány vylízala a ošetřovala ho jak štěně.

Tak ať Vám všem přinášejí jen radost ty kočičáci a pejsani.R.    

Dobrý večer. Ferdo, pokud se kocour náhodou nevrátí, určitě se uživí. Ten náš černý lupič nosí teď denně 3-4 myši-co si všimnu-chvíli si s nimi provádí ty své rituály a pak je bezezbytku zlikviduje. Pravdou je, že je dokáže zajíst ještě granulema, ale nouzí a hlady by asi netrpěl. Zero, to mi je moc líto, ale alespoň že můžete mít občasnou radost z mazlení se sousedčinými chlupáči. To víte, Váš je váš, ale i malinkaté pomazlení je lepší než žádné. Někdy je lidská zloba či závist nepřekonatelná a zároveň neúnosná. Co z toho ti lidé mají, všichni tu jsme pouze "na chvíli", tak pro si znepříjemnovat život. Mejte se dobře. M.R.

Ještě jsem si všimla, že jsem něco vynechala. Ferdo, i ti adoptovaní jsou milí a Zrzunda "se vyvedla"-ať Vám dělá radost. M.R.

Ahojky všem, vezmu to popořadě, Mílo lépe bych to nenapsala.Taky jsem musela jaksi všechno přehodnotit, a nakonec jsem zjistila, že nejdůležitější, aspoň pro mne, je mít kolem sebe hodné a veselé lidičky, zvířata a tu zeleň.To mi nejvíc pomáhá.Moc a moc Vám přeji co nejvíce lásky té lidské i té zvířecí.

Zero, lidská zloba a závist je něco až strašidelného.Nedivím se, že po těchto zkušenostech další zvířata nechcete.

No teda pane Ferdo krásný zrzounek.Škoda, že ten tulák nezůstal.Já tomu věřila, že se to podařilo, když jste ho tak opečovával.

A ještě prosba nemáte někdo zkušenosti s gelem na odčervení?Nemůžu do kocoura dostat tabletu, přitom před víc jak půl rokem polykal antibiotika jedna radost.Nevím proč to odmítá a vyzkoušela jsem kdejaký fígl ale kde pak.Ne a ne.Hezký den.

Ahoj Micuko. S gelem na odčervení zkušenost nemám. S Luckym problém není, otevřu mu tlamu, strčím tabletu dozadu na jazyk a chvíli přidržím zavřenou i čumákem, dokod nepolkne. Kocouříci rovněž začínali s tabletkami. U menších to bylo nějak jednodušší, ale i teď na Čerta "vyzraju". Vmáčknu potřebné do kousku např. měkkého salámu-nejlepší je ale sekaná-a dám mu kousek či 2-3 kousky bez prášku na zem vedle misky, pak položím i ten s tabletkou a pečlivě sleduju, zda to slupnul celé. Většinou se zadaří napoprvé, pokud ne, namáčknu to znova do dalšího kousku dobrůtky. Opravdu to zabere cca 5 min. Jinak s Vámi plně souhlasím a přeju Vám jen vše dobré. Hezký večer. M.R.

Mílo v tom je právě potíž, náš pantáta je pěkně rozmlsaný a syrové maso (játýrka, drůbeží,...) do čumáku nevezme.Donese si svoje a asi lepší.Granule rád, ale zas jen některé, konzervy - no fuj paničko co mi to dáváš??? -kapsičky donedávna všechny druhy i ty nejlevnější, ale v poslední době si začal taky vybírat.Ještě když jdu krmit ryby do jezírka tak z kyblíku uzme pár granulek, jenže do těch tabletu neschovám.Zkusila jsem teda jednu z nejdražších kapsiček a tabletu rozdrobit a vmíchat, čuchl a odešel.Ještě mě napadlo vyzkoušet pribiňáka, to miluje.Nechám to 14dní v klidu a pak to zkusím znova a když to nezabere vyzkouším ten gel.Hezký den.

je to dobře, že jste jej našli, ale dejte kocoura vykastrovat a nyní jej mějte zavřeného, nevěřte mu, že si hned zamiluje nový domov.Kočky si zvykasjí na obydlí ne na člověka jako pes.To mějte na paměti.Kočka je samotář a velice svobodný tvor.

Rada přišla pozdě. Kočičák se po přestěhování, třeba z útulku, musí nejméně měsíc držet zavřený, aby si zvykl a zapoměl na předchozí.

A pokud byl zvyklý na parťáka, zkuste mu najít na kočky-online jiného. I když mramorového jsem tam viděl jen u Hodonína.

Taky mám smutné zkušenosti se ztrátou chlupáčů, ale zase i dobré s těmi, které mám.

A k podání prášku - ideální je ve dvou strčit tabletu co nejdál do pusy a držet, dokud nepolkne. Když je ten váš zmlsaný, znamená to, že se chodí najíst i jinam, někdy se tváří jako "vlastní" kocour na třech, čtyřech místech. Dneska ráno byl koucour zavřen na chodbě se zbytkem prášku s rybou, dodán jogurt a nakonec i uherák. Po hodině trochu vyhládl a dojedl to. Jinak by to nesnědl.