Výchovný rez - pomoc začiatočníkom

Takže jak je tu zvykem, zametání pod koberec a hlavní viník je kupující í když znalosti kupujících hrají neznedbatelnou roli.Jistě jste četli moji anabázi se scháněním roubů.Domino jsem nesehnal ale po soukromé domluvě s jedním pracovníkem jsem obdržel alespoň Angold za což mu děkuji.Dostupnost VF materiálu pro malopěstitele je tabu, proto mě ty kvalitní podnože mile překvapily.To se mě jaště nestalo.A údaje na vysačkách nic neříkají o kvalitě podnoží jenom jejich označení a mnohdy ani o stupni šlechtění ušlechtilé odrůdy. Já vím nekupovat ale řekněte to 95 % kupujících pokud nevědí co to znamená.

Marně tedy pane Hasmane pátrám proč se ten bazvirozní materiál vůbec testuje, když po výsadbě je zavirován.Proč to ten Fytos dováží z Holandska a veškerá produkce je poskytována převážně velkopěstitelům.Jejich sady jsou snad v bezvirozních prostorech? Musí být tedy časem také zavirované.Proč tedy ta péče a náklady pokud je to zbytečné.No můj instinkt a selský rozum mě říká že je něco pro malopěstitele hodně špatně a ohlasy mnohých kupujících o problémech důrazně varují.Toliko konec konspirační teorie jak to tu bude jistě na moje příspěvky nalepeno. - Mičurin II (470m)

Pod koberec nic nezametám, mám rád čisto, proto dávám přednost jiným podlahovým krytinám. Co jsem mluvil se známými školkaři, tak všichni nakupují jabloňové podnože ze Sempry, jak jste nakonec učinil i Vy. Výše jsem uvedl, že některé studie se zabývají snížením plodnosti jabloní při kombinaci různých virů, tudíž je pro velkovýrobu kladoucí důraz na vysoké sklizně vztažené na jednotku plochy, nákup bezvirózního materiálu celkem pochopitelný. O tabuizaci Vf materiálu pro malopěstitele mi není nic známo. Každý si může nakoupit materiál od ověřeného školkaře, třeba i v zahraničí, pokud k tuzemské produkci nemá důvěru. Též testování na viry a fytoplazmy je možno si objednat.

Proč to ten Fytos dováží z Holandska a veškerá produkce je poskytována převážně velkopěstitelům.Jejich sady jsou snad v bezvirozních prostorech?

Tak trochu ano. Když velkopěstitel vysadí produkční sad - nedaleko od nás takové jsou, včetně zastřešení.- jedná se obvykle o panenskou novovýsadbu a k dalším (starým) stromům stejného ovocného druhu je přeci jen dost daleko. Plantáže jsou krátkověké a je naděje, že výsadba zůstane po většinu své životnosti zdravá.   
   Naproti tomu vysadím-li si bezvirózní stromek do zahrádky, kde roste plno dalších v bezprostřední blízkosti, je ta jejich bezviróznost velmi brzy relativní.
   Osobně však na zavirovanost prodávaných stromků jako příčinu horšího růstu po výsadbě nevěřím. Už proto, že po pár letech stromky zakoření a "rozjedou" se parádně.  Příčinu vidím jinde. Když si koupím nový stromek - jedná se o nejvýše dvouletý výpěstek se zapěstovanou korunkou, často jen jednoletý s předčasným obrostem. Kmínek je dole silný jak předloktí a ramena jsou tvořená předčasným obrostem délky desítek cm a síly malíku. Jak dokázala školka vyrobit takový stromek? A ještě k tomu na zakrslé podnoži? Začátkem října k tomu bez listí!   Kdo si někdy pěstoval stromky sám, ví, že v domácích podmínkách to nelze dokázat. Nevím, jak to dělají, ale bez mimořádně intenzivního režimu (půda, výživa, zálivka jistě,  stimulátory růstu s otazníkem) to nejde. Jak vypadá kvalita a vyzrálost kořenů i nadzemních pletiv se můžeme jen domnívat. Přesadíme-li takový stromek do běžných zahrádkářských podmínek, musí to být pro něj šok. A vůbec se nedivím, že stromek, který za rok vyrostl z očka do dvoumetrové výšky a ještě se rozvětvil, přiroste jen o 15 cm. Prostě se jen dostal do normálních podmínek.

Kupujeme tedy zřejmě rychlokvažky které při přesazení dostanou pořádný šok který mnohé stromky nezvládnou.Jaké stromky tedy dostávají profesionální pěstitelé.Nemohou si dovolit čekat několik let než se stromky rozjedou.I malopěstitelé vysazují do panenské půdy ale stromky sedí.Nechcete prostě slyšet problém těchto lidí ale to ať si čtenáří posoudí samí.Já tomuto romělňování příčin nevěřím.Nebývalo to tak.To je odemě vše. - Mičurin II (470 m)

Mne sa v 95%-ách prípadov stromky po vysadení "rozjedou" rýchlo, dokonca aj hrušky. Názorne: na foto 1 je Nojabrskaja na duli Adams, zasadená v okt.2015, fotená koncom júna 2016 (teda 8 mesiacov po výsadbe). Na foto 2-5 je iná Nojabrskaja, tiež na duli Adams, zasadená v okt.2013. Foto 2 je z marca 2017, foto 3 z júna 2016, foto 4-5 z okt.2016. Bola to jej prvá úroda, 3 roky po výsadbe. Aby tak mladý stromček priniesol 16 hrušiek a pri ich veľkosti ich uniesol, musí byť dostatočne vitálny a mať pevnú korunku. Moja skúsenosť je rovnaká ako pána Hasmana - na kvalitu kupovaných výpestkov sa nemôžem sťažovať. Konkrétne tieto 2 stromky som síce kupoval na Slovensku, ale oba pochádzali z Čiech. IH

Stromky pěstuji již dlouho nejen pro sebe, je to moje velká záliba. Přiznám se, že jsem jenodnoletého očkovance o takové síle (předloktí?) kmínku ještě nikdy neviděl, zato dvoumetrové výšky očkovanců jsem dosáhl již mnohokrát. Nejbujněji mi rostly stromky za následujících předpokladů:

1. Podnože byly očkovány až následující rok po vyškolkování, v období listopad - srpen tedy kořenily, přirůstaly a mohutněly.

2. Lépe mi očkovanci rostli na mých vlastních podnožích, jež měly víceúrovňové zakořenění (podle přihrnování matečnice). Na zakoupených jabloňových podnožích jsem dvoumetrových nárůstů nedosáhl.

3. Roubovanci v prvním roce nikdy nedosáhli výšky očkovanců.

4. Za nejdůležitější považuji pravidelnou zálivku, bez ní je přirůstání mnohem pomalejší.

K odlistění v říjnu muselo dojít mechanickou nebo chemickou cestou, neboť jablůňky ve školce jsou ještě v prosinci značně olistěné. Půdu před zaškolkováním podnoží hnojím jen vlastním kompostem a následující dva roky žádná jiná hnojiva nepoužívám.           

A chcete říct, že za sezónu máte z očka přírůstek s průměrem 1 palec (2.5cm) a délky ke 2m, tak jak se běžně prodávají třeba broskvoně, meruňky nebo třešně?

Ano, na podnoži M26 mají jednoletí očkovanci běžně výšku 160 - 170cm, na MM106 je to obvykle podobné, na A2 jsou dvoumetroví očkovanci běžní. U středně vzrůstných podnoží v kombinaci s bujným troploidem jsou finální výšky po první sezóně také okolo dvou metrů. Fotky jste již viděl v jiném vlákně, jenom bych se opakoval. Broskvoně vyrývám zásadně jako jednoleté očkovance s předčasným obrostem, dvouleté mám jen v případě jejich nevyzvednutí nebo nevysazení. Meruňky si pěstuji na semenáčích ZR a myrobalánech, tam je růst taktéž velmi bujný. S těmi moderními slabšími podnožemi zkušenosti nemám. Třešně a ořešáky ve školce nepěstuji.

potřeboval bych poradit jak ostříhat tento 3letý stromek jabloně. odruda topaz.

Nazdar

Tak toto je učebnicová ukázka neprovádění výchovného řezu po výsadbě.Zakrnění bočního rozvětvení a dominance terminálu bez řezu.Bude se to zdát drastické ale proveďte pane Janík dle obrázku.Levé boční rameno není vidět celé, zakrátit a přihnout provázkem k terminálu do roviny řezu ostatních ramen.Ta štětka na terminálu je nepoužitelná pro založení nové korunky nehledě k tomu kam by se posunul výškově kmínek.Podnož jste neuvedl. - Mičurin II (470 m)
.Zapoměl jsem se přihlásit.