Vhodné moderní odrůdy jabloní pro extensivní způsob pěstování na vysokokmenu

Netroufám si s Vámi polemizovat o aktuálnosti oné knížky.

Ale o čem mohu polemizovat je naše zkušenost - na podzim zpracováváme 5 vzrostlých stromů jabloní. Nepamatuji se, že by nám to trháčkem trvalo déle jako jedno odpoledne na jeden strom i s přebráním plodů (červivé či otlučené zvlášť) a přepravou do sklepa. Naše stromy teda nejsou ty úplně obrovské (na šířku a výšku mají tak 7-8m)

Tento a minulý týden jsem po volných chvílích zpracovával 3 středně vzrostlé stromy žňovek (ty jsem nechal opadat, naházeno do odšťavňovače - drť nechám odkapat přes sítko na mošt, kaši jsem sušil ve výborné sušičce Excalibur na placky - žňovky jsou dobré na sušení a odšťavňovač mi odstraní veškeré šlupky a jádřince - placka se potom rozplývá v ústech a má příjemnou sladko-kyselou chuť. Ve 4 lidech a jako delikatesa pro návštěvy mohu garantovat, že do roka, max. do dvou (kdy má žňovka stejně přestávku) zmizí.)

Zatím se dělíme i s rodiči, takže jablka mizí. Vypijeme hodně moštu. Na jaře toho moc nezbyde. Až budou kachny/slepice, budou ty méně jakostní mizet ještě rychleji...

To jste dobří. Já z jednoho vysokokmenu vylisuju až 200 litrů moštu na destilát. Přiznám se, že 250 kg bych česáčkem za odpoledne neotrhal. Ale držím Vám palce.

Takto velké úrody nemáme. Hodně plodů opadá kvůli obaleči, všude se s trháčkem nedostanu, takže do sklepa sklidím tak 150, z nejlepších stromů 200 kg ovoce.

Resp. jsem nikdy jablka nevážil.

Proto pro představu přikládám obrázek mého typického vysokokmenu - tohle je zrovna Bojkovo obrovské - většinu této úrody (něco málo ještě opadá) očešu trháčkem (v tom mi pomáhá i horní teráska). Ten křivý strom za ním je jedna ze žňovek, která byla kdysi utlačována jiným stromem (předchozí majitel sázel moc nahusto) a kterou bych chtěl právě vyměnit za nějakou pozdně letní / raně podzimní odrůdu, kdy mám v samozásobitelství "díru".

Ale tohle podle mě není vysokokmen.

Dobrá poznámka. Spousta lidí shání vysokokmeny a přitom ve skutečnosti by jim vyhovoval běžně sehnatelný čtvrtkmen na bujnější podnoži, což je tento vysoký strom. P

Tady u tohoto stromu máte pravdu. Trochu mi splývá pojem bujná podnož a vysokokmen. Ten strom vzadu na rovné terásce má korunku zapěstovanou výše, zhruba ve výšce očí, celkově je podobně vysoký.

Průběžnou údržbou lze významně prodloužit plodný život stromů. Plodným myslím i použitelnost coby závěs pro houpadlo, coby poskytovatel příjemného stínu, protihlukové, a antičumní vlastnosti jsou téměř ideální. Taky než Vám vyrostou mladé do požadovaných rozměrů netrvá chvíli, jejich vývoj je lepší ve zdravém-škůdců a chorob prostším prostředí.  Správně hustá-řídká koruna je bezpečná, ovoce kvalitní. SPCH

Inu já si nemyslím, že by tady bylo něco překonaného, nebo zastaralého. Ony i ty sady štíhlých vřeten dneska jsou na řez poměrně nenáročné a mohly by být taky potenciálně bezúdržbové, kdyby se nechaly dorůst do jejich maximálních rozměrů. To se ale neděje a jsou omezeny na výšku, v Itálii třeba většinou 3 m, z důvodu snadnější sklizně samozřejmě. Srovnávat révu, broskve, nebo zřeba černý rybíz s řezem jabloní samozřejmě nelze, je to něco zcel jinýho, plodnost je totiž na jednoletém dřevě. Rád bych ještě zdůraznil, že strom, který je veden řezovým zákroky k potenciální bezúdržbovosti je něco zcela jiného, než strom nikdy neřezaný, což je moda dneška například v permakulturních kruzích. Neznamená to ani to, že v období po výchovném řezu do koruny nemohu vůbec zasáhnout, ale zasahuju dle potřeby, nikoliv paušálně všude. Jde hlavně o to, aby strom, pokud nezasáhnu vůbec, tak aby tam nabyl nějaký zásadní rozdíl. Srovnejte standartně řezané stromy- pokud nějaký rok zákrok neudělám, tak koruna funguje zcela jinak a dochází k potlačení spodnějších větví a totálně chaotickému růstu. Dohnálek samozřejmě nemyslel totální bezzásahovost, což je pochopitelné, byl to Nej odborník přes přísně vedené tvary, kde je správný rez naprosto zásadní! Zřejmě právě proto a taky že to byl všestraně přemýšlející jedinec, tak se dokázal dostat na podstatu věci... Ing. Fidla

Podobnou autoregulaci má zřejmě angold, proto jej asi Holovousy doporučují na vysokokmeny:

Stromy dobře plodí i na vzrůstnějších podnožích. Podíl jakostních tříd na sklizni je vysoký, protože po červnovém opadu plůdků zůstává v chocholíku vždy jen jeden plod nebo nejvýše dva plody.

Pan Vysloužil sice říká, že má na jeho zákrsku sklon ke střídání, ale možná se na bujné podnoži chová jinak...?