Jak se stříhají ovocné stromy?

Svatá pravda, rozumná řeč-ale všecho má svá pro a proti. Kdyby každý a vždy dělal všechno a postupoval pokus omyl-to si radši ani nepředstavujme! Už můj oblíbený Mistr Werich v jednom krásném filmu pěje-Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc-že Pane doktore? Já mám čerstvou padesátku a teprve teď jsem se dostal k této technické vymoženosti-PC.Léta letí přátelé, není času nazbyt, díky za každé dobré ráno a radu tež. S.P.,Ch. 

Nerad bych dělal něco stylem pokus omyl. To by mohlo dopadnout naprostou katastrofou, tak jak píšete. Proto zjišťuji, kde se dá.

Prosim Vás, jak poznám odplozenou větev?

Přikládám foto, kde jsem šipkami vyznačil pupeny. Z těchto pupenů budou květy a jablka nebo listy?

Děkuji

To co jste vyznačil je to nejcenější co strom má = plodonosný obrost. To si chraňte - na tom budou květy a plody.

Opravdu je potřeba alespoň trochu toho pokus-omyl pod odborným vedením. Tj. když bych přijel na Vaši zahradu udělat školení, tak by bylo podmínkou že je potřeba při jet vícekrát za rok. Pak by se střihla většina stromů "co nejlépe podle znalostí" a jeden strom s drobnými chybami a jeden strom s chybami hrubými. Při další návštěvě ba se pak vasnětlilo na konkrétním případu - přoč chyba byla hrubá a ne druhém konkrétním případu jak zkorigovat drobné nepřesnosti a na zbylých ukázat, kde strom nereagoval podle očekávání a jak to upravit.

Ono upřímně řečeno, Vaše stromy jají určitou rovnováhu založenou na samoregulaci. Pokud na ně nešáhnete, může to být menší chyba než většina špatně provedených řezů. Při zachování permakulturního pseudopřístupu Vám hrozí pouze střídavá plodnost. Jeden rok může být moc, že nevíte co s tím a další rok může strom odpočívat, nebo dát jen průměrnou úrodu. Takže pokus číslo jedna, nedělat nic a v průběhu roku určit odrůdy a vitalitu stromů.

Vyznačeny jsou opravdu plodné útvary, květní pupeny jsou baculatější-prostě těhotné. Krom 5-8 zárodků ukrývají listy, které budou jako první krmit vznikající plody-první, ne však jediné, ke zdaru je třeba lupenů více!  Přijde mi zbytečné, až nebezpečné letos vůbec nezasahovat a jen pozorovat, stejně tak vytvářet kontrolní skupiny. Nevíme nic o odrůdovém složení na místě samém i blízkém okolí, co když omezíme nejvhodnějšího dárce pylu? Že je v porostu monilie nemůže popřít žádý odborník-spousta lidí má tuto chorobu spojenou jen s projevy na zralém nebo velikostně hotovém ovoci-chyba! Tato nemoc si bere květy, mladé i dorůstající plody, nové výhony i plodonoše-např. při utržení plodu bez stopky, kteráž následně-jsa v ráně vlhká a sladká je s chutí houbou požírána, následně i ve dřevě. I proto je dobré udělat včas prořezávku, střih, mechanickou očistu, nabílení a stihnete-li i kurativní-léčebný postřik! S.P.,Ch.

Pane doktore, trošku jinak. Před lety se ke mně vloudil zeť, činžákový odchovanec a tak jsem mu svěřil řez ovocných stromů, sám už nemoha. Dal jsem mu literaturu a doporučil, ať to nějak opižlá. A připojil jsem útěchu: Příroda je mocná, ta si s tím poradí!

Opižlal, něco se urodilo a příroda si s tím poradila. Po pár letech je to jakž takž. Ale ano, máte pravdu, je to o zkušenostech.   I.

Asi budu za slouhu, ale zase musím s MV. souhlasit zprndla hrndla. To hledání instantních informací je typické. Pomůže to mnohdy, ale člověk musí mít základ. A to je zhusta problém.

Instantní informace končí návodem, jak založit korunku.

Po založení korunky je spousta různých řešení, podle založeného tvaru v kombinaci s vitalitou stromu, podnože a odrůdy.

Vitalita se v průběhu roků mění... Za 3 roky nemusí platit pravidla vysvětlená při konkrétní návštěvě.

Mám stejný nebo podobný názor jak p. Vysloužil. Kdo chce řezat musí předem vědět jak bude strom a příslušná odrůda na každý jednotlivý zásah reagovat. Tedy kromě toho proč řeže a kde řeže, tak jaká bude reakce. Chce to studium a praxi. Když se dívám po stromech (cizích), tak vidím z 50-ti metrů, zda tam šahal člověk znalý zákonů růstu nebo ne. Ono je už kumšt řezat na větevný kroužek když to člověk v životě neslyšel.

Podle mne to není u začátečníka nutné. Toto poznat (reakce odrůd na řez) je až vyšší škola ovocnáře. K tomu se dojde až po řadě let a ne každý to pochopí a využije. Od začátečníka nemůžem chtít aby znal takové speciality. Spíš se přikláním k řešení způsobem pokus - omyl s nějakým základním seznámením s principy.

Zdravím

Chtěl jsem se Vás zeptat, proč nutíte jabloně do kotlovité koruny, když je na fotkách evidentní, že ji to vadí a následkem toho budete spolu bojovat. U řezu respektujte to co vám strom radí a dovolí. Vyhnete se tomuto vrbovému boji a spousty ran na větvích a strom se sklidní.

U sehraného stromu pomalu nepotřebujete pilku a i vlkú je o podstatněji méně.

sadař vlada