Sir Prize má oproti Svatavě ještě bujnější růst (je to triploid), obě odrůdy se však tvarují do štíhlého vřetene velmi dobře, Sir Prize možná ještě o něco lépe. Sir P. má větší plody, výrazně kuželovitého tvaru, pevnou, ale slabou slupku, dužnina je šťavnatější, plody trpí při nevhodné sklizni otlaky. Proto jsem ho trhal přímo do vystlané přepravky a šup s ním do sklepa. Poslední plod z lońské sklizně jsem konzumoval na začátku března, víc jich nebylo. U Svatavy nemám dosud skladovatelnost ověřenu.
U Svatavy jsem loni zaznamenal malé napadení listů strupovitostí a střední napadení padlím, letos to bylo bez problémů. U Sir. P. jsem dosud chorobu nezaznamenal. Svatava má atraktivneji vybarvené plody, Sir.P. je má větší a atraktivnějšího tvaru.
Obě odrůdy ukončují pozdě vegetaci, dozrávají také později, v říjnu. Některé plody u obou odrůd jsem letos trochu podtrhl, bál jsem se těch říjnových mrazů.
Sir P. jsem si kdysi pořídil i díky vcelku dobrým referencím, zde na fóru, p. Prchala, který ho pěstuje někde přes 4OO m.n.m. Protože je náchylný na otlaky a vyžaduje opatrnou manipulaci, neuchytil se ve velkovýrobě a vypadl i z listiny registrovaných odrůd.