Starkinson

   Drobná jablka se samozřejmě zmoštovat dají, byť výtěžnost -. díky většímu zastoupení jádřinců a slupek je o něco nižší. Chuť moštu ze samotných Starkrimsonů bude nepochybně zajímavá, třebaže sám nepotřím k milovníkům této odrůdy..  Z velkých jablek je samozřejmě moštu víc, nesmějí být ovšem přezrálá, měkká.
   Co se týče pálenky z moštu, nemusí být nijak špatná, pokud se to s cukrem nepřežene. Každopádně je to lepší pití než ze samotných podrcených jablek

Nenechávejte se mýlit tím, že z velkých jablek je více moštu. Drobná jablka vyplní stejný objem efektivněji než velká jablka. Z droboučkého Panenského českého také teklo moštu, že jsme se divili, přestože bylo v době moštování nedozrálé a v podstatě nejedlé. O dobré pálence z jablek jsem slyšel a četl, ale zatím jsem ji nepil. Znám spíše tu s příchutí acetonu. Soused jí měl 5 litrů podle jeho slov "nic moc", podle mne nepitelné, tak z ní udělal ořechovku, která se ovšem také jaksi nepovedla.

Nevím, zda je má úvaha správná. Vezměme malé jablko s 1 cm průměru jadřince a 1 cm tloušťky dužiny oproti jablku s 1 cm průměru jádřince a 4 cm tloušťky dužiny. Vychází mi, že materiálu k vylisování bude u velkého o nějaké 3 cm více. A zvažuju to vztaženo k váze, nikoli objemu. Podle mne diskuse o výtěžnosti podle odrůdy je tak trochu zbytečná. Zahrádkář obvykle nedělá mošt na produkci, ale zpracovává zbytky, přebytky a materiál nehodící se na uskladnění. Pak je vcelku jedno, jaké je procento výtěžnosti. Já například Starkrimsony z omylem mým předchůdcem vysazeného stromu prakticky všechny moštuju. Přecházejí totž během zrání z plně kamenné fáze do fáze plně moučnaté. Ale kyselé nejsou ani u nás.

To moje objemové porovnání bylo myšleno tak, že mezi velkými jablky je více volného prostoru než mezi malými, takže když vymoštujeme stejný počet pytlů, přepravek nebo kbelíků nejprve velkých jablek a potom malých jablek, jsme překvapeni, že "to z těch malých teče víc." Váhově by zřejmě také dopadlo ve prospěch malých, V zahrádkářských podmínkách se jedná samozřejmě jen o zpracování přebytků méně kvalitního ovoce, kde na výtěžnosti moštu vůbec nezáleží. 

Debata o výlisnosti malých a velkých jablek je jen akademická. Podíváte-li se, kolik vám zbude výlisků po namoštování 50 litrů moštu z drobotiny a kolik z velkých jablek (asi polovina),  je rázem po debatě.
   Kdo někdy připravoval kvas z drobných jablíček ví, oč sušší takový mač je. Geometrii neukecáme, těch stopek, slupek a jádřinců je tam prostě 2-3x tolik.

Myšleno dobře ale pochopeno špatně, pane Vysloužile. Já tvrdím a jsem přesvědčen o tom, že z kbelíku naplněného drobnými Panenskými vylisuji vice moštu než z kbelíku naplněného velkými jablky. Jednoduše proto, že velká jablka nevyplní objem kbelíku tak efektivně jako drobná jablka, viz přiložený obrázek. Souhlasím s Vaším tvrzením že geometrii neukecáme, takže s každou další vrstvou velkých jablek poroste také nevyplněný objem kbelíku. Dále, k tomu abych souhlasil s tvrzením, že drobná jablka jako Panenská jsou méně šťavnatá než velká jablka, bych musel přeskočit fázi přípravu kvasu a hned vypít nejméně 1/4 litru nechutné jablkovice. Možná že ani potom bych s takovým tvrzením nesouhlasil.

A ještě zpátky ke Starkrimsonu. Včera jsme moštovali posedmé a naposledy. Ne že by lidé neměli zájem nebo neměli jablka, ale proto, že už nejsme nejmladší (věkový průměr nad 65) a protože bolest v kříži dokáže pořádně znepříjemnit život. Celkové jsme zpracovali něco kolem 10 tun jablek, z toho Starkrimsonů bylo odhadem kolem jedné tuny.  Starší manželé nechyběli ani jednou, pokaždé s přibližně sto kilogramy Starkrimsonů, tzn. 7 x 100 = 700kg. Neudržel jsem svoji zvědavost a zeptal se jich, kolik že mají stromků s touto odrůdou. Řekli mi, že mají jeden vysoký strom, který větvemi sahá až do drátů elekrického vedení, jablek že je na něm stale ještě hodně a že už mají objednaného dřevorubce, který jim vysokou korunu sníží. Včera byla občas vidět dokonce jablíčka střední velikosti, zřejmě důsledkem postupné sklizně a říjnového deště. Dužina však byla nazelenalá a její chuť jbyla řepovitá, chybí odhadem tak jeden měsíc teplého počasí k tomu, aby dozrála do typické sladké chuti. Jedno jablíčko jsem našel zakopnuté na podlaze do hromady jablečné dřeně, takže přikládám jeho fotku v porovnání s vlašským ořechem a na ten strom, který unesl možná až jednu tunu ovoce se půjdu podívat.

Nevím, proč sem, pane Jiří II, pořád cpete ten kbelík. Pokud budu hledat nějaké fyzikální veličiny, jako procento sušiny, množství získané šťávy, pak to budu vztahovat k hmotnosti ovoce, ale ne na počet kbelíků.  Jestli se Vám do jednoho kbelíku vleze 20 kg drobných jablek a 9 kg velkých, pak možná vylisujete víc moštu z kýblu drobných. Ale to není výlisnost, takhle to nelze brát. To je stejný nesmysl, jako kdybych chtěl porovnávat výlisnost ze 100 jablek malých a ze 100 velkých. Nelisují se se - aspoň tedy u nás -  jablka přímo z kbelíků nýbrž jablečná drť a z jednoho lisu podrcených velkých jablek nateče moštu jednoznačně víc. K takovému zjištění nemusíte vypít zhola nic.
   A ještě zpátky ke Starkrimsonu. Jedná se o odrůdu s výrazně spurtypovým charakterem růstu, i čtvrtkmeny se pěstují na bujných podnožích M11 a A2 (citace z Dvořákovy pomologie). Soudím tedy, že o Starkrimson nejspíš nepůjde, protože tunu ovoce může dát jen opravdu velký strom. Přiklonil bych se k odrůdě Red Delicious, která roste bujně a takových rozměrů může dosáhnout. 

A teď jste to trefil! O výlisnosti jste začal hovořit vy. Na Red Delicious mi ten plod také pasuje, jenže až po koupeli v jablečné dřeni.Takže více zjistím podle typu růstu stromu.

koupili jsme starou zahradu m.j. s cca čtyřmi těmito stromy - super, super a ještě jednou super - znal jsem je jako ještě kluk, s trháním musíme spěchat, jinak nám je ožere rodina, nemají kyseliny, super sladké plody, voňavé - do prádla, v listopadu již sice trochu moučnatí, ale tak dobré vydrží i do května, krásně hladký až voskový povrch, pevná slupka..., co víc si přát, Stejně tak tam jsou i goldeny, matčina a další

doplňuji foto - starkinsony 2018