Stará jabloň - jak stříhat

Dobrý den p. Miloši

Máte plnou pravdu, že v dospělosti vídáme stromy teměř kulaté. Ale to je přesně to co tady celou dobu píši. Vy vidíte strom v jeho dospělé koruně, kterou má každá odruda danou. Když naváži na Váš názor a provedu virtuální řez těchto stromů (zmladím)  tak nastane to, že strom příjde o svoji maximální výšku kde se jednotlivé konkurenční větve snažily vyrovnat s terminálem a tím zakulacovali korunu a vznikne poplach. Kořeny přišly o svoje větve a musí je znovu nahradit. Na to strom vyhodí mraky vlku, které začnou vest boj o dominanci. Jenom ty nejbujnější převezmou vedení koruny a začnou se rychle vytahovat a vést nový kmen až do té doby než zase dosáhnou své maximální výšky, kterou samozřejmě určuje i podnož.  A až ty nejvyšší dorostou začnou je opět pomalu dorustat ostatní výhony, které přežijí konkurenční boj. A až dorostou i ty poslední možné tak strom začne znovu vyhazovat vlky, které se zase budou hnát co nejrychleji o lepší místo. Rostliny se plně řídí geocentrismem a je pro ně hlavní kolmý rust a né jeho vychylování co vím, že Vy určitě víte. Kdyby na fotce to byla třeba Parména tak tam by s vlky jenom tak jednoduše nepořídily.

sadař vlada

Ošetřoval jsem teď Jonathan zapěstovaný ve tvaru duté koruny a potom nechaný 15 či 20 let bez zásahu. Byl to starý sad, kde se v 90. letech přestalo hospodařit, klasika. Samozřejmě že na každé z těch kosterních větví byl vytvořený jakoby terminál, celkem 4. Strom jsem řešil způsobem, že jsem vybral ten nejmohutnější a nejvhodněji postavený a ostatní jsem mu podřídil. Víceméně jsem se snažil obnovit původní dutou korunu, ale právě s tím terminálem. Ono u neudržovaných stromů leckdy nejde použít mladší větve, protože namísto těch starších, protože vzhledem ktomu že vyrůstaly v zástinu mají vyholené spodky a celkově mnohem méně plodného obrostu než ty původní kosterní. Tedy obnovíme původní tvar koruny, s tím že i kvůli úrodě děláme postupné řezy, tedy i na těch terminálech, které jsem podřídil hlavnímu, nechávám nějaké větve a sesadím je zcela ve výhledu několika let. Návod jak řešit strom na obrázku popsal dle mého názoru perfektně Vlada, je důležité omezit růstovou sílu stromku v horních etážích- musíme tedy probrat výhony vyrůstající z z lonských zakrácení- místo dvou či tří musí zůstat jeden Co se terminálu týče, není třeba úzkostlivě ted vybírat jeden konkrétní, strom si sám později vybere, co je důležité je nechat ho at vyplní onu dutou korunu, s tím že hlídáme aby výhony měly dostatek prostoru a ted yaby se nevyholovaly.Vzhledem k růstové síle podobného stromu mohu mít do 5 let strom s krásnou novou korunou, kde nebude každoroční zásah nutností.

           Ing. Fidla

Tak nám zabili Ferdinanda, pardon, tak zase musím souhlasit s panem MV. Podnikl jsem o víkendu kratší cestu, shodou okolností po silnicích, kde ještě nebyly vykáceny ovocné stromy, většinou jabloně. Jak dovolil provoz, při plném věnování se řízení jsem občas mrknul na ty stromy, jaký mají habitus. Vidět je to nyní dobře, není tam lupení. Pan MV má pravdu, ostatně jako vždy. Všechny ty stromy mají nějaký růst, jen ne pyramidální. Akorát nevím, jak byly zapěstovány. Ale rozhodně ten tvar nelze považovat za přirozený, protože ty stromy prakticky nikdo netvaruje, tedy mají dlouhé roky možnost se k tomu tvaru vrátit a přesto to neudělají. Jen dodám, že vím, co je apikální dominance.

Alejove stromy vysazovane v šedesatych letech minuleho stoleti kdy se v ramci upravy většiny komunikaci přechazelo na stromořadi až za přikopovou hranici se po vysadbach většinou nijak neupravovaly, aspon si nic takoveho nepamatuji, nebyl totiž na to čas.A to ani žaci a učni zahradnickych a zemědělskych škol jsme to nedělali.Zakladni řez se dělal při vysadbě a potom se už pouze sklizelo.Proto většina stromořadi vypada tak jak vypada.Pyramidalnim rustem se ale spiše mysli to, že jednotliva patra stromu a nakonec i keřu rostou ze spodu, tedy přirustky jsou nejen na spodnim několikaletem spodnim patře ale i vyššich mladšich patrech jež jsou zakonitě kratši tedy pyramidalni nebo trojuhelnikove.Podobne je to vidět u jehličnanu nebo okrasnych stromu.Vemte si přiklad ořešaku jež se tež nikdy netvaruji.Tvarovani ovocnych vysadeb v sadech, kdy diky hustotě vysadby je třeba zajistit osluněni a provzdušněni koruny se děje stejně pouze v prvnich letech po vysadbě, potom se přechazi na řez zdravotni udržovaci.A pokud ponechate koruny svemu osudu bez řezu a tvarovani tak se mužete dočkat nejen vyholovani větvi z duvodu stiněni vyššimi patry ale i zhoršenou kvalitou ovoce.

Podívejte se sem, jsou tam i fotky a řekl bych, že docela názorné.

Myslím si, že pan Mirek nechce na žádnou soutěž v metodickém tvarování ovocných stromů, ani se v budoucnu nechystá na dráhu profesionálního stříhače stromů.Jak už přiznal je laik, a už podruhé Vás žádá o trochu více polopatický postup-co podniknout.Každý z nás má trochu jiné rady, postupy jak takovou jabloň tvarovat, nedokážeme se shodnout navzájem, mnozí z nás si jen honí triko v akci slovní fotbal.Chtělo by to snadný, jasný,srozumitelný, a hlavně stručný návod jak dál aby to strom i p.Mirek přežili ve zdraví, strom plodil kvalitní ovoce.

Já bych se taky ještě na moment vrátil k původní fotografii a dotazu majitele stromu "jak dál?". Je vidět, že byla snaha vtisknout koruně určitý tvar. Myslím si, že bezprostředně po řezu mohl být pan majitel s výsledkem svého zásahu spokojen. Je velmi pozitivní, když má člověk vlastní reálnou představu, jak by měl strom ve finále vypadat a cíleně se o to snaží. (Mnohem horší je, když se někdo pustí do řezu, a neví proč řeže a kam tím vlastně směřuje). U našeho demonstračního stromu však pan majitel udělal tu chybu, že řezal najednou příliš. Provedl vlastně silný zmlazovací řez. Ve zdejších diskusích již bylo několikrát opakováno, že zmenšit objem koruny starému, ale jinak zcela zdravému stromu jednoduchými prostředky prakticky nelze. Co se vyřeže, strom si rychle doplní. A při neuváženému řezu tady rázem máme mraky vlků. Jak tedy u našeho stromu dál?... Řezat méně a začít pomalu, trpělivě opravovat. Nejprve odebrat jen ty nejhorší vlky (zahušťující, křižné, svislé, dostředné, neperspektivní,...), valnou většinu vlků ale v rámci jednoho řezu ponechat. V rámci jedné sezóny neřezat vše najednou, ale řezat buď po etapách, anebo průbežně, s klesající intenzitou, od předjaří až do léta. Ke konečnému tvaru koruny se propracovávat opět postupně, v průběhu několika následných sezón. Chodit kolem stromu a pozorovat, jak reaguje. A držet si v představě stále stejnou fazónu výsledného tvaru koruny. Mít cílovou představu o rozložení a počtu jednotlivých větví a případně i terminálu. Poskytnout jim prostor a světlo k rozvoji. Nemyslím si, že existence jediného terminálu je u podobných stromů nezbytná. Spíše je důležitější řízeně umožnit stromu, aby si doplnil chybějící objem v koruně do rovnováhy s kořeny. Nastane-li rovnováha, letorosty se překotně vytahovat přestanou, bující růst se zklidní. To znamená, když mu umožníme růst do šířky s dobrými světelnými podmínkami, na růst vzhůru už nebude mít přebývající energii.

Při téhle příležitosti bych se ještě rád zeptal pana Fidly, který jak známo jezdí po vlastech česko-moravských a pomáhá zájemcům s řezem zanedbaných ovocných stromů. Určitě mezi nimi budou i stromy starší a vzrůstné, typu "křoví". Není mi totiž jasné, jak je v těchto případech, po provedení úvodního hrubého řezu, řešena ona následná a veledůležitá etapa dílčích korekcí a oprav. To musíte pane Fidlo, když ořežete strom, buď zajíždět ke svým klientům opakovaně a nebo vždy provést dokonalou instruktáž a osvětu, aby si klienti už sami s následnými reakcemi stromů dokázali poradit sami. Jinak by ta Vaše práce podle mého mínění jaksi postrádala smysl. A nebo se pletu?

Inu pane Wimpi to máte asi tak... Ideální scénář samozřejmě je, když má ten samý člověk možnost podívat se a provést zásah i rok poté. Z mých zkušeností vyplývá že druhým rokem bývá leckdy víc práce než prvním, hlavně když člověk napravuje tzv. sprasené stromy. Prvním rokem totiž víc pracuju pilou, druhým víc cvakám nůžkami což je časově náročnější. Už za dva roky je možno i z hodně sprasených stromů vytvořit slušnou korunu, s obrostem i uvnitř stromu, až jsem byl překvapen. Třetím rokem už není potřeba odborného zásahu natolik akutní, zklidnuje se růst a strom už prakticky plnohodnotně plodí. Pokavad majitel nezačne strom opět prasit je vše OK. Snažím se převádět strom do víceméně bezúdržbového tvaru, což mi sice snižuje pracovní nabídky, ale celkově nemám rád práci pro práci, takže tohle mi vůbec nevadí. Navíc by se tady potenciálně uživilo mnohem víc potulných sadařů:)

Jinak správně provedený zásah je mnohem lepší než nic i v případě že se tam druhým rokem nedostanu. Hlavně v případě přestárlých jádrovin, je zmlazovací řez u stromů, kde už začíná usychat vrchol, jejich poslední záchranou. To že mi pak strom zvlčí není na škodu, naopak, přesně tohle chceme, oživit strom... Vlky pak rozhodně není třeba prvním rokem probírat, naopak, čím více listů, tím i více energie z nich a o tu nám jde...

          Ing. Fidla

Já jsem zmlazovat zkoušel taky, podle mně potom po zmlazení následuje už jen vykopání, a to brzy. Takhle jsem obnovil zahradu, kterou sázel táta. Do starých stromů není radno zasahovat, pokud chcete mít strom na okrasu. Jinak je z toho džungle a nevypadá to pěkně. Předpokládám, že už se jedná o modernější odrůdu /y/. Pak ani kvalita jablek nebude nic moc na takovémhle stromě. Staré, odolné odrůdy se zase nedají často jíst.

Tady si dovolím pane r&s. s Vámi hrubě nesouhlasit. Jednak ta stránka pochází z dílny PANA Ovocnáře a není na místě nad ní ohrnovat nos. Druhak jsou tam popsány a vyfotografovány různé příklady z praxe, které v běžné literatuře bývají popsány slovy, maximálně pérovkami. Takže osobně si myslím, že v tom dokumentu má tazatel daleko více poučení, než v poněkud nervní diskusi zde na fóru.