Soumrak zahrádkaření?

Nesmíme se nechat otrávit a na svých ideálech trvat!Máme přece děti a někteří vnoučata tak nepředávejme blbou náladu ale zkušenosti!Byť třeba "jen" ty zahrádkářské.  

Mám 41. Keď som bol mladý, záhradka ma nebavila, len som z nutnosti pomáhal rodičom... Keď mi zomrek otec, ostalo na mne postarať sa o stromy... musel som sa naučiť... a začalo ma to baviť. Pred 2 rokmi som začal štepiť stromy. Prvý rok sa mi z 20 vrúbľov ujali 3. Uvidíme tento rok.V zelenine sa snažím každý rok niečo nové skúsiť: mangold, mochyňa, čierne paradajky, Hokkaido,...

Kdo nic nedělá, nic nezkazí.A žádný učený z nebe nespadl.Držím palce ať Vám chuť a elán vydrží.

Už vícekrát jsem vyprovokoval diskusi, která se nakonec stočila někam, kam jsem vůbec nechtěl. 32 příspěvků, v drtivé většině účastníků věřících v budoucnost zahrádkaření, by mne mělo uklidnit. Trochu se tak i stalo, jenomže...

- většina a pravda velmi často není totéž

- ti, co na zahrady a sady kašlou, sem také nepíšou

- podívejte se kousek za západní "čáru" a uvidíte, jak vypadá pořádek, úprava... a podobných argumentů mne napadá více. Ale vůbec nejde o to, kazit náladu optimistům, zvláště ne teď na jaře. Možná, že by pro začátek stačilo udělat jeden dobrý skutek ve veřejném zájmu - vyčistit plochu před svým plotem, zasadit zlatý déšť na holý, neobdělaný svah - samozřejmě s rozvahou a bezkonfliktně. Ale to je jen jeden naivní nápad.

Ty politické hlášky mne trochu mrzí. Nikoliv revoluce, pouze evoluce je cesta k pokroku.. prý hlásal Masaryk. Revoluce bude něco, jako hluboký řez - výsledkem je sice zmlazení, ale také hodně vlků. Ale toto není politický blog, zde diskutují kulturní lidé.

Myslím, že v mém okolí je to tak napůl. Bývalé zelinářské úrodné zahrady se mění na "koupaliště s bazénem".Pár zoufalců, včetně mne, kteří intenzivně zahradu využívají jsou považováni za podivíny. Vždyť vše lze koupiv v,,marketu" krásnější, větší a bez červíků. Tak se potím a sousedi se ráchají v bazénu.

Zdravé je obojí, dokonce i příjemné (to ráchání víc). Módu bazénů odstartoval seriál Dallas. Důležité je, že gartenarbeit je vynikající rehabilitační cvičení. Zejména pro toho, kdo celý den dřepí na sesli a čumí do monitoru. Je to protiváha. Ti s bazény na Vysočině časem pochopí, že k tomu, aby to mohli nějak užít, by potřebovali mít naftový vrt jako Boby Ewing. Zruší to a dojedou se párkrát vykoupat do nějakého vodního ráje. Není nezbytně nutné na zahrádce dřít jako mezek a intenzifikovat produkci. Ta relaxace je dnes možná důležitější.

Ano, máte pravdu, ale to neznamená, že ten kdo pěstuje a nekoupe se je lepší, nebo horší, je to prostě otázka preferencí. Vkusně upravená  "obytná" zahrada není znakem dekadence, stejně tak jako člověk, který ji má jako čistě užitkovou není blázen, přestože by mohl koupit ovoce a zeleninu v hypermarketu.

Pokud člověk odjíždí do práce ráno a vrací se po setmění, těžko asi opečuje zeleninovou zahradu, je rád, pokud ji pravidelně poseká.

S obdivem vždy navštěvuji kamaráda v sousedství, který má krásnou užitkovou zahradu, díky invalidnímu důchodu na ní tráví veškerý čas. A tak si prostě pomáháme - na můj minikoutek se zeleninou mi vždy dodá předpěstované sazenice rajčat, a já se s ním dělím o cibule květin a v době stříkání proti breberám vždy zazvoním u jeho dveří a ošetřím i jeho broskve, nebo jiné plodiny.

Spíš než tomu, kdo je "výpěstkář", nebo kdo je "bezénista" mne vždy plní odporem nevkusné, nebo zanedbané zahrady ať jsou toho, či onoho zaměření.

PS. Bazén nemám, pergolu jsem postavil, souhlasím, že stín vrostlého stromu je lepší, než nejlepší slunečník..

Dost často, zejména v menších městech a na vesnicích, dochází ke konfliktu zájmů, kdy jeden soused, který "na to má" rekonstruuje zahradu po svých předcích stavbou bazénu se solárním ohřevem a vadí mu "nepřízpůsobivý vedlejší vlastník" zahrady tím, že listí z jeho ořešáku padá právě do jeho bazénu. Vlastníci bazénů se občas i "pochlubí",jak se jednoduše dokázali zbavit sousedova ořešáku, aniž by se s ním kdy rozešli ve zlém ...Je to jen malá ukázka snobizmu a sobectví, které se v poslední době častěji uplatňuje. AB

Dobrý den, nakonec mi to přeci jen nedalo a musím rovněž přispět se svou troškou do mlýna. Radouši, jste "děsnej idealista"-podobně jako já. Ale to vůbec neznamená, že když se najdou "snaživci" jako my, že se k nim další přidají. Krom "zahrádky", kde mám cca 40 stromů-různé stáří, 20-1 rok-a pěstuji jen rajské, papriky, dýně cukety, patizony, nějaké koření a květiny, musím rovněž "velice nutně" dávat do kupy okolí v několika desítkách metrů. Čili vysazuji stromky, keře-ty většinou sama řízkuju-zlatice, dříšťály, tisy atd..Jsme na kraji mrňavé vesničky, sousedíme plotem jen s 1 sousedem a tak prostoru k udržování kolem je dost. Trávu naštěstí seká manžel. Je pravda, že jsem teď rovněž v inval. důchodu, času je sice víc, ale občas zdravotní stav toho moc nedovolí, takže výsledně to vychází o něco malinko lépe než když jsem byla ještě v zaměstnání. Ale i před roky zaměstnaná a s dětmi jsem krom zahrádky, kam jsme docházeli, "kultivovala" prostor před panelákem. Sousedé pochválili, leč nepřidal se nikdy nikdo. Asi moc záleží na tom, jak kdo vidí svůj "domov". Zda je to jen za zavřenými dveřmi, či zda cítí, že i okolí k němu patří... V upraveném se přeci každý cítí lépe. A patřím rovněž mezi ty, co se nikdy nechtěli "rýpat v hlíně". Ještě k bazénu. Bazén a zahrada se přeci nevylučují. Máme taky bazén cca 4 roky a je moc fajn. Dobře se v něm relaxuje po fyzické práci a dá se v něm i dobře cvičit, pokud zbyde ještě nějaká energie. Shodou okolností máme sousedův ořešák pár metrů od bazénu. No a co? Pokud tam něco spadne-spíš listí z našich broskvoní-tak se to vyndá. Bazén přikrýváme, tak stromy v okolí nejsou problém. A na přihřívání máme tepelné čerpadlo, to moc místa nezabere. Ani na sluníčku být nemusí. M.R.

Pane Radouši, právě ten naivní nápad, který mi rozhodně naivní nepřipadá, uskutečňuju.Kousek rozježděné hlíny před barákem mám už zrytý a růže čekají v kyblíku až ta slota, co je dneska u nás, trochu poleví.Asi se to nebude líbit sousedce, její pejsek tam má WC.No ale já se radši budu dívat z okna na řůže než na... Prostě každý jsme jiný, sousedka si třeba jednou ráda uřízne růže do vázy a po pejskovi to sebere.(nebo to po něm budu uklízet nadále já).R.