Rubinola nemoc kůry

Dobrý den, chtěl bych poprosit zdejší odborníky o radu. Vysadil jsem před dvěma lety stromek koupený již velký v kontejneru. Již na podzim jsem se všiml na nových větvičkách skvrn viz foto, ale nějak jsem tomu nevěnoval pozornost. Pozemek mám otevřený do polí, 400 mnm, půda s jílovitým podkladem (cca od 40 cm). Právě jsem chtěl zakládat druhé patro a všiml jsem se toho znovu až teď před řezem a napadlo mě, jestli se nejedná o nějakou nemoc a jak to řešit. Předem díky moc za rady J. S.

Možných příčin zjizvení povrchu výhonů je více-mechanické poranění-krupobití, okus zvěře, požerky housenek, úmyslné i nechtěné, mimovolné člověkem, stroji, atak plísní, nevhodný postřik Vámi aplikovaný, úlet chemikálií při polní činnosti, snad i vliv nedobrého složení půdy-ať už ve výsadbové jámě či v jejím okolí, přemokření, nebo naopak strádání žízní. Vypadá to, že se s tím snaží stromek popasovat, tak ho v jeho práci podpořte co možná nejlepší agrotechnikou-kypřete povrch půdy v jeho blízkosti co Vám čas a síly stačí, nedopusťte zarostení plevelem, chraňte ho před mšicemi, dlouhodobým přísuškem...

Děkuji za reakci. Mechanické poškození lze vyloučit, postřiky neaplikuji, hnojit se snažím velmi zlehka (bojím se abych to nepřehnal). Stromek jsem zamulčoval štěpkou, zálivka pravidelná. Rány po řezu jsem ošetřil štěpařským voskem. Zkrátka v rámci svých laických schopností se snažím. Chtěl jsem potenciální problém podchytit, abych něco nezanedbal. Takže řez provedu standardně, tyto větvičky celé odstraňovat nebudu... Ještě přikládám foto celého stromku.

Snaha se cení, ale... Já štěpku pod stromy nevidím rád, pod těmi mladými obzvlášť. Ani ten konkrétní obal kmínku. Zálivku spíše dle potřeb než času. Výživa podle složení půdy-není nutno dle lab.rozboru, ovocného druhu... jakýsi pojem-selský rozum je výhoda. Krupobití si ani nemusíme všimnout-stačí chvíle, krupky malé dopadající na mladou nevyzrálou tkáň, třeba i v noci či v době, kdy jsme na míle daleko. Hmyz páchající požer nenápadně, při pocitu nebezpečí díky ustrnutí v pohybu, hrající doslova mrtvého, navíc často padne za oběť shánčlivému ptactvu, a tak si jej ani nevšimneme... Jak velkou jste jablůňce dopřáli výs.jámu-když už je vzpomenut jílovité podloží-možná se promítá efekt vany?

Štěpku jsem dával protože v létě je to tu Sahara :-) a pomáhá udržet alespoň nějakou vlhkost, nehledě na to že za normálních podmínek mám čas pouze o víkendy... Samozřejmě mohu štěpku odstranit a ještě třeba zvětšit prostor bez drnu. Ten obal jsem dal pouze na zimu, je to tu otevřené, takže zima s větrem a kdyby se náhodou protáhl zajíc. Jámu jsem dělal cca 60-70 a stejne do hloubky, směs substrát-hlína-kompost. Jak jsem psal, snažím se něco nezanedbat a poradit se s odborníky. Když by se jednalo o něco vážného např. rakovina- okamžitě to vykopej a zasaď něco jiného :-)

Top pod stromy je černý úhor. Dobře funguje-prospívá stromům i očím, pokud po zmrzlých vysadíme okolo afrikány-aksamitníky. Štěpka je mrtvé dřevo, které svým rozkladem-část spodní bez dostatku vzduchu zahnívá, ovlhčená plesniví... Textilní obal vlhne, kůra se pod ním zapařuje, za chl.nocí přimrzá, místo štěpu-většinou těsně nad povrchem půdy dostává po kapkách směs vody se špínou a kvůli tomu může-i po několika letech celá dřevina zkolabovat-houbový infekt. Proti okusu je ok králičí pletivo, chceteli ochranu povýšit-proti přehřívání sluníčkem, tak použijte plastový s oky-bílý, ne jako leckde černý! Směs substrát-hlína-kompost: ta hlína je asi zemina, viďte? Jde o poměr i o rozvolnění, zkypření podloží, bočních stěn jámy, její tvar. Psal jste, že byla jablůňka původně kontejnerovaná, tak snad byl koř.systém ok, alespoň souč.stav je očividně ucházející. V dalším příspěvku p.Lída varuje před založením druhého patra, já to vidím tak, že přišel jeho čas, je už pěkně naznačené, jen ho držte oproti prvnímu ve správnén poměru.

Sice jste se neptal na řez, ale podle celkového fota: :

Zatím nezakládejte to druhé patro větví, to se dělá, až když to spodní začne plodit. Když ho založíte nyní, spodní patro postupně přestane růst, bude skomírat a to horní ho přeroste. Takže teď by to chtělo to spodní patro střihnout "na rovnováhu" (aby větvičky končily zhruba ve stejné výšce pupenem smšřujícím ven z korunky) a zhruba na délku nůžek nad touto rovinou zastřihnout terminál (tzn. včetně druhého patra).

Možná se někdo ke mně přidá a potvrdí vám to. Jinak by vám z toho vyrostly stromky jako ve vlákně Správne ostrihanie jabloní.            Lída

Předně, musím vyzvednout vzorové vyvázání kosterních větví na budoucí korunku.I když je to velice lákavé pro založení druhého patra, souhlasím s paní Lídou.Utíká Vám terminál a špatně se to napravuje.V tomto stadiu to ještě jde.Porovnával jsem oba snímky a poškození je v předpokládaném druhém patře.Střihem se zbavíte jak poškození tak hrozby, že Vám spodní patro zakrní.Pro představu zakreslím řez.V reálu zakraťte obvodové větve do pomyslné roviny.Na znázornění to bude vypadat prostorově jinak (červená).Pokud založíte nyní druhé patro část vyznačená modrou barvou zůstane vyholena.Snížením terminálu docílíte vytvoření obrostu v mordé části.Také nejsem příznivcem mulče.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

Předem díky moc všem za rady! Ohledně druhého patra tedy nepanuje shoda, mě lákalo z důvodu dle mého ideálně postavených větviček a i dobrého úhlu nasazení... Jestli je ale jisté, že bych zastavil spodní patro, tak to určitě dělat nechci. Jinak to poškození je na nových výhonech i v prvním patře, tím si nepomůžu... Jinak s tím řezem jsem pane Mičurine chtěl jít ještě dále - ono to samo z té fotky ode mně není tak vidět, ale - ty vyvázané jsou čtyři kosterní co chci ponechat, pak jsou tam ještě dvě slabší co chci odstranit úplně. Dále jsem chtěl odstranit tu větev co roste souběžně s terminálem, bral jsem jí jako konkurenční a zahušťující, s tím, že poroste strmě vzhůru. Ostatní již jako máte vy na obrázku. Může takto být? Jinak tedy štěpku odstraním a okop ještě zvětším. S tou jutovinou jsem tedy docela překvapen, přece jen to není nějaký igelit. Obzvláště při letošních mrazech vs prudké slunce si myslím, že službu odvedla. Dal jsem samozřejmě pouze na zimu, od příštího týdne má být lépe, tak budu sundavat a chystám se na řez.

P.S.: Pořád mě hlodá to druhé patro...

Vzdálenost mezi prvním a uvažovaným druhým patrem je jaká? Jestli by bylo v prvním patře přiměřeně prostoru pro 5 kost.větví, tak tam mohou i dlouhodobě fungovat, později se dají zredukovat např. na tři rovnoměrně rozložené, druhé patro můžete cíleně vést ze tří... Jestli větve druhého patra přiměřeně zakrátíte, neošidíte to první, to si dominanci zachová-vždyť jarní mízu bere stejně dříve! Nevidím ani velký přínos, pokud strom necháme plodit na krátkých větévkách na kmínku mezi jednotlivými patry. Stromek je štěpovaný kde-u kořene, nebo pod korunkou? Ze snímku nevidím-i kvůli zabalení kmínku, zda je vysazen správně hluboko...