Rezistence - mýty a fakta

Dovolím si upozornit na článek v Rukověti zahradkáře 2013 od Ing.Stanislava Bočka, Ph.D. s názvem "Má dnes ještě smysl pěstovat staré odrůdy ovoce?" str.64 ÷ 68.Dle mého názoru výborný a vyvážený článek vyvracející mnohé mýty.Je přístupný na netu Stačí zadat heslo"rukovet zahradkare 2013".Dvojklik a stačí číst. - Mičurin II

Ten samý článek v nezměněné podobě vyšel už v Rukověťi zahradkáře 2012,který mám v tištěné podobě zrovna před sebou,a odkud jsem citoval jednu z hlavních myšlenek (pro mě)překonání rezistence malus floribunda 821 rasou 7.

Dále budu citovat"Bohužel již v polovině 80.let byla v Německu objevena neznámá rasa původce choroby-houby Venturia inaequalis, strupovitost jabloně rasa 6.,která do té doby spolehlivou, úplnou rezistenci překonala.V roce 2006 byly rasy překonávající rezistenci z Malus floribunda potvrzeny i v komerčních sadech na území České republiky.K praktickému prolomení přispěl úzký genetický základ pěstovaných odrůd.

Najděte si Rukověť zahradkáře, a celá podoba jednotlivých ročníku je ve formátu pdf.ke stažení.

PS:existují odrůdy (Smiřické vzácné),kterých si strupovitost (zatím!)vůbec nevšímá,-možný genetický základ do budoucna pro šlechtitele.

Omyl.Článek je v Rukověti zahradkáře 2013.Tisk tohoto ročníku proveden 2012. - Mičurin II

A, tak máte pravdu pane Vlastimile, zmiňovaný článek je pouze v ročníku 2013,který mám už rok doma.Nicméně je na šlechtitelích hledat nové zdroje silnějších, komplexnějších rezistenci, které lze najít i npř. u "starších odrůd.Přece to nebudu zase dělat já!

Ono je to trochu složitější. Nových odrůd přibývá geometrickou řadou a plochy zahrádek jsou stále stejné (nebo menší). Je prakticky nereálné, aby se všechny v historii vyšlechtěné odrůdy někde pěstovaly, třebaže by si to jistě zasloužily. Vzpomenu, že před pár desetiletími nebyl problém mít doma všechny knížky či hudební nosiče, které byly v daném uměleckém směru za řadu let vydány. Dnes je to naprosto nereálné (pominu-li elektronická úložiště).
   Ve shodě s Ing. Bočkem vidím jako optimální pěstovat pár osvědčených a v kraji oblíbených odrůd a k tomu ty novější, kterým mé podmínky vyhovují. 

A já si zase dovolím pane Vlastimile tu původní otázku v názvu článku p. Bočka "Má dnes ještě smysl pěstovat staré odrůdy ovoce?" přirovnat k trochu jinému, i když v lecčems podobnému žánru, či oblasti lidského snažení - k hudbě. Připadá mi to stejné, jako kdyby se někdo optal: "Má dnes ještě smysl poslouchat starou hudbu?". Každý ať si sám odpoví.

má smysl udržovat genofond v původních lokalitách a nemá smysl mít sbírku všeho možného právě na vlastní zahradě.

Nyní řeším, jestli mám tetičce sehnat Hornokrajský malináč, nebo jí navrhnout nějakou novou odrůdu, protože se zahrada zmenšila rozdělením na dvě stavební parcely.

S.

Hornokrajský malináč jsem si pořizovala znovu před dvěma lety z Droždína, jen tetičku potěšte, ať není zklamaná... Já zatím vždy vyloudila pár plodů na kamarádce, která má ještě starý strom.           Lída

ps - Hornokrajský malináč jako 1/4 kmen nedělá nijak velkou korunu. Já ke svým novějším odrůdám dokoupila právě ten, pak Wagenerovo a Matčino. Kdybych měla místo, přidám ještě Gascoigneho, ale to udělá korunu velikou...   L.

Odkud jste paní Lído? Nedalo by se k Vám dojet nařezat rouby?