Poškozený kmen

Vám to tedy není třeba vysvětlovat, protože (jak říkáte) to znáte a jste navíc téměř velkopěstitel. Rád vaše příspěvku čtu. Bavíme se však výhradně o jmenovaných dřevinách (v květnu), ne o jehličnanech apod., které nemají tracheje. Tracheje jsou složeny pouze z mrtvých buněk a ty tedy nemohou „zahynout“. Jsou obsaženy jak v jarním dřevě (ty silnější kapiláry) tak i v letním dřevě (ty tenké cévy s průměrem pod 100 mikrometrů). I když obřežete dřevo do hloubky, tracheje dokáží zásobovat korunku vodou, minerály a jinými látkami z kořenů. Samozřejmě, asimiláty se bez lýka nemohou vracet zpět do kořenů v potřebné míře, což by časem velmi vadilo. Asimiláty tedy zatím zůstávají v korunce, která s kořeny špatně komunikuje a snaží se někdy vypustit v ráně nové kořeny. Vyšší koncentrace asimilátů nutí osmoticky kořeny dodávat pomocí trachejí dostatečné množství vody. Transfer buněčnými stěnami je pomalý. A teď jde o to, jak obnovit kambium, lýko a kůru. Na to máme dřeňové paprsky, které obnovu zahájí. Samozřejmě jen v případě, že je rána zakryta proti vyschnutí. V době plastové používáme např. plast, dříve jsme používali mech a bláto, později vosk, latex apod. Takže teď už je jasné, proč stromek hned druhý den nezahyne.

Možná jsem se špatně vyjádřil, nikde jsem nepsal, že stromek uschne hned druhý den ani to.že jehličnany mají či nemají tracheje.Pouze jsem se ofotil životní pochody v životaschopné rostlině (meristémy). Nechci se přít, ale nevěřím, že by se zádavatelce vlákna podařilo Vaším způsobem zachránit byť jediný stromek (pokuď byly stejně poškozené jako stromek na obrázku).Jestliže bych se chtěl pokusit o nějakou záchranu, vybral bych postup pana Standy z HK.

To je v pořádku. To já jsem uváděl, kdy to platí. Jehličnany mají tracheidy a ten mechanismus je trochu odlišný. Taky v předjaří by to bylo trochu jinak. O meristémech jsem si rád přečetl. Lišíme se jen tím, že každý věříme něčemu jinému. Já jsem si to proto vyzkoušel a zkouším dál. Samozřejmě u 10 stromků bych si pracnou metodu rozmýšlel. Mám mnoho sazenic, kterými je mohu nahradit. Divil jsem se, že okroužkované výhony rostou bujněji než před ořezáním kůry a kambia. Neodvádějí totiž asimiláty. Cílem nebylo výhon mrzačit, ale zakořenit. Jenže on měl tendenci regenerovat. Na zakořenění proto příště oholím pěticentimetrový prstýnek, tak jak se to má. 

Velmi dobré zkušenosti při vzdušném hřížení nám se zaškrcením okroužkovaného místa drátem.Poté obalím vlhkým rašeliníkem a průhlednou folií a nakonec ještě zabalím do černé folie aby se uvntř netvořily řasy a letní slunce nepopálilo kořenové vlášnění. Jiří 68

Ještě foto.

Jen pro zajímavost. Před několika lety sousedovi okousal zajíc dokonale mladou hrušeň v délce cca 75 cm. Takže hodně. Prakticky celý kmínek. Po nějakém lýku tam nebylo ani památky. Nechal ji tak. Stromek kupodivu žil dál, druhý rok měl už přírustky a teď po čtyřech letech vypadá jako by se mu nic nestalo.

Je to však jiná situace. Stromek byl poškozený v zimě. P

Pôvodne som si zahryzol do jazyka, ale keď to už Jiří 1968 napísal, tak sa pridám aj ja: Po prvé - je to trochu aj Vaša chyba, ak by Ste udržiavali okolo stromkov bezplevelné kruhy (čo by malo byť pri novovýsadbe samozrejmosťou), takáto nehoda by sa nemohla stať. Viď foto. Po druhé: Púšťať si do záhrady cudzích ľudí môže hroziť takýmto prů..om. Ten chlapík bol asi nametený, keďže presekol aj ochranné pletivo - keby raz - ale 10-krát?!? Stromky "oholené" po celom obvode môžete už len vykopať, menej poškodené sa môžete pokúsiť zachrániť, výsledok je otázny. Každopádne to berte ako poučenie do budúcnosti. Je to naozaj škoda. IH

Co na to říct? Manžel invalida.Mēl dobrý úmysl, pomoci mi.Zahrada 2000 m2.Vyplet jsem stihla 10 stromů.U jarních praci bylo pletí kolem stromků na konci seznamu... Zbytek za mě vyřešil pomocník :-(

Neházel bych flintu do žita, ale trochu bych si zapokusničil, či zaexperimentoval. V prní řadě je třeba nakopat někam křoviňáka, pak zakrátit větvičky na tři čtyři listy. Proutky nezahodit, odstříhat listy a provést co je v příloze, nekoukat se na to, zda je to, nebo to, mysím tím druh. Dělal bych to stromek od stromku, aby nedošlo k záměměně větviček. Pak provést co je z přílohy jasné. Navíc bych doporučil, po zamazání ran a obnaženého dřeva voskem, celé lehce obalit igelitem a alobalem. Alobal, proto že tento bude chránit před sluncem a ve tmě se v případě úspěchu, budou lépe kalusem zavalovat rány. Když se to nepodaří, je třeba křoviňáka nakopat ještě jednou a na podzim, koupit nové stromky. Omluvte kvalitu přílohy, dosloužil skener.

Díky za reakci.Přemostění už jsem kdysi zkoušela. Strom byl starší. Ale podařilo se to. Asi se pojedu podívat jak strom prospívá po 6 letech... Za zkoušku to stojí.