Pomoc - zničený kmínek

Děkuji za nápady. Příčinu Vám ani bohužel já nezdělím, protože jsem přišel k hotové věci, takže to může být jakákoliv, krom psa, to vím jistě. Chtěl bych se zeptat, jestli by po ošetření kmínku mohl nahradit gumu pružným obvazem(gumu jsem zatím ani nedával), který je samozřejmě prodyšný?.. Oporu samozřejmě tedy vrátím a je už i obryto.

No stím roubováním jabloní by to byla pravděpodobně jak se říká divočina, protože v okolí težko někoho seženu, kdo by byl takový profík no a letos jsem se poprvé sám snažil roubovat trnečku, takže uvidíme jaký bude první úspěch či neúspěch. Ale spíše se snažím zachránit celý stromek, než-li jen po sléze možné vyníkající jablka, protože sám nevím co je to za odrůdu a ani jsem neměl tu čest ochutnat první plody, již jsou nasazeny květy a zdá se, že ne nadzemní část je tedy vpořádku, ikdyž jsi nejsem jistý, jestli to stromek utáhne.

Dobrý večer pane Martine! Po ochutnání prvých plodov teda sám rozhodnete, či sa oplatí alebo neoplatí bojovať o záchranu chorého stromku. Zatiaľ môžete ošetriť napadnutý kmienik napr. meďnatým fungicídnym a baktericídnym prípravkom. Nepriedyšná páska ani pružný priedyšný obväz podľa mňa nie sú potrebné. Nebránil by som v prístupu vzduchu, event. natrel vrstvičkou liečivého balzámu. A už iba čakal na zázrak. Ak je podkorová vrstva ešte zdravá, mala by sa počas sezóny vytvoriť nová kôra.

Zdravím všechny, dobrý den.

Pane Vlastimile, mohu Vás ujistit s klidným srdcem, že ne :-), on totiž tu zahradu, udržoval(neudržoval) někdo jiný.

Pane Martine, omlouvám se, to mechanické poškození mohl způsobit Váš předchůdce.To jsem nevěděl.Dnes jsem na zahradě speciálně dle této diskuze kontroloval srůsty roubovaných stromů.Výsledek jadnoznačný.U třetiny stromů(dle stáří) příznaky korkovatění a praskání kůry.Tento jev postupuje od roubovaného místa směrem k podnoži, ne do ušlechtilé odrůdy.Zvláště náchylná podnož J-TE-E.Jednou jsem odlomil větší šupinu kůry.Pod ní světlejší hnědá hladká kůra.Tak jak je vidět místy i na Vašich snímcích.Lze to ověřit pouze tehdy, pokud je roubované místo 10÷20 cm nad úrovní půdy.Závěr: Nic neobalujte udělejte mísu a přihnojte.Stromek je životaschopný i když to po estetické stránce nevypadá.. - Mičurin II

Jestli bych si mohl dovolit trošku odbočku, protože je možné že toto téma tu bylo již zmiňováno, ale tedy k věci.

Chtěl bych se zeptat, jestli odtravněné okolí stromu zasypat kůrou, slámou, či jej nechat jen tak? Někdo píše že slámu, či seno, druhý zase že tam nic nedávat... Co by bylo tedy pravděpodobně nejlepší(jedná se samozřejmě i o boj s trávou, aby se zpět tak rychle nešířila, ikdyž se šířit bude)?

Jestli na zahradě sečete trávu a nemáte pro ni využití, je nejjednodušší posečený travní mulč přisypávat kolem stromů. Udrží to vlhkost v půdě a traviny ani plevele tím neprorostou.

Taková bršlice to jen tak nevzdává. Dokáže prorůst i silnou vrstvou mulčovací kůry.

No a vo tom to je. Je to hezký, užitečný, prospěšný ale pracný. Když tam nedáte nic, musíte to stále plít a držet trávu v uctivé vzdálenosti. A to tak, že furt. když tam dáte něco jako kůru, stejně se do toho zachytí semena trav a pampevlků z okolí a platí bod 1. Když tam dáte trávu, stáhnou se tam myše a nedejbože hryzci a můžete stromek odepsat. Tedy podle mne nejlépe nic a stále udržovat.

Nelze jednoznačně poradit, co je nejlepší. Je rozdíl starat se o 5 stromků na zahrádce a mít sad o několika stech stromech.  Dále je rozdíl v nárocích na ošetření  půdy pod   vřeteny Braeburnů na M9 a pod vysokokmennými Strýmkami na semenáčích. A nakonec je taky rozdíl, máte-li na zahradě kyprou naplaveninu do 3/4 metru hloubky nebo 15 cm drnu a pod tím jílovici.
   To všechno bych vzal v potaz a pak se rozhodl, jestli udržovat úhor, pěstovat podplodiny, nechat trávník nebo mulčovat.