Plíživá vytrvalost starých odrůd

Inu tak já zmiňoval staré odrůdy jako celek. Pokud bychom měli zabrousit do krajových, což samozřejmě můžeme, tak tam nalezneme taky velice cenné věci, ale na rovinu říkám, že máme veliké rezervy v takových věcech, jako je třeba vhodnost ke skladování v tradičním sklepě. Údaje ve starých pomologiích musíme brát s rezervou. Abych byl konkrétní, tak třebas odrůda Kralické, která má poměrně zajímavou a výraznou chuť a má vydržet až do května, tak na základě jedné mé zkušenosti měla sklon k brzkému moučnatění a přijde, mi, že z nižších poloh se o žádnou superzimní odrůdu jednat nebude. Tady máme opravdu velké rezervy, ale problém vidím zas hlavně v tom, že oficiální ovocnářské struktury vůbec neřeší odrůdy, které lidé třebas i chtějí! Už dávno tady měly vzniknout na různých místech (od nížin po hory) sady vybraných starých odrůd, které by hodnotili odborníci a kde by se lidé mohli přesvědčit, zda jejich vysněná odrůda jim bude opravdu šmakovat. To je právě to selhání celých ovocnářských generací, o kterém jsem se zmínil v předešlém příspěvku.

Jinak procheho odrůdy vypadají že jsou vesměs velice chutné s originálními chutěmi. Tento legendární ovocnář očividně věděl co dělá. Míšeňské by bylo dobré znovu odzkoušet, jk se bude chovat v dnešní době. Chuťově je vlice příjemné, vyrovnané chutě... Sudetská reneta je určitě zajímavá a typická pro naši oblast, ale já ji doporučuji jen do vyší ch otevřených poloh. Tady od nás z tepla je sice chutově velmi výrazná na podzim, ale na skládce velmi rychle intenzitu chuti ztrácí. Major je, co se skladování týče někde úplně jinde...

                   Ing. Fidla

Inu nechci se přít, ale jste si jist tou Kozačkou? Nikdy jsem ji v aleji neviděl, tam se vysazovali přeci jen více velkoplodé odrůdy.. Nemohla to být třebas Thirriotova? Ta může být taky poměrně drobná, vzhledem k tomu že mimořádně plodí a zraje dříve, než se udává. Kozačka jako taková zraje po půlce srpna...

                      Ing. Fidla

Thirriotova to nemohla být. Byla to nejspíš Červencová ale podobala se i Kozačce Stuttgartský. 

Nejvíce ty hrušky byly podobné Kozačce Stuttgartské.

Už dávno tady měly vzniknout na různých místech (od nížin po hory) sady vybraných starých odrůd, které by hodnotili odborníci

U nás zůstalo několik sadů starých odrůd po Němcích, u jiných majitelé zemřeli a jejich potomci o ně nejeví zájem. Jablka popadjí a shnijí, v lepším případě je někdo oklepe do výkupu. Stromy postupně odumírají. Myšlenka, že by je nějací odborníci chodili hodnotit (kde by se vzali?) a lidé je snad jedli - to je čirá iluze.

Úžasné jsou rvní kříženci Coxovy, popř. Ribstonského Kidds orange, nebo Berlepschova.

Kupodivu nikdo neprotestuje, tak jen doufám že Goldrenette Freiherr von Berlepsch nebude jen odrůda se vznosným německým názvem, který by se líbil Standovi von Könniggrätz, ale bude to i další stará dezertní chuťovka do sbírky. 

S tou hruškou si nejsem jistý na 100%, ale dost se podobala Kozačce Stuttgartský, ale nejspíš se jednalo o Červencovou. Ještě se chci zeptat jestli někdo z vás zná nebo pěstuje odrůdu jabloně Kominíček?

Děkuji

No já chci jen upozornit na fakt, že spousta lidí chce dneska přednostně staré odrůdy a my pomologové jim nemůžeme dát stoprocentní informace o jejich kvalitách a vhodnosti do určité polohy. Nemáte náhodou pocit, že se někde stala chyba? Těch několik málo lidí, kteří o této problematice aspoň něco víc vědí absolutně nemůže nahradit to, co by měl logicky dělat řekněme národní ústav ovocnářský v Holovousích. Já se fakt jako docela divím, co je tady na tom co píšu nepochopitelného. Znovu opakuji, spousta lidí chce dneska staré odrůdy, nemá smysl vůbec tedka spekulovat nad tím, zda náhodou nejsou lepší nové, lidé je prostě chtějí. Odborné ústavy by měly na tuto poptávku reagovat. Ano staré sady jsou sice zajímavé, ale ovoce už nemusí být zcela vypovídající a hlavně nikdo ty odrůdy cíleně nehodnotí! Žádná takříkajíc tvrdá data tady nemáme. Všechny ty staré jablečné sady navíc bez výjimky alternují. To ale přeci není žádný typický rys starých odrůd! Já si představuji sad, kde bude co strom to odrůda, v takové vzdálensoti od sebe, aby to respektovalo potenciál vzrůstu konkrétní odrůdy a v korunách se bude občasnými zákroky udržovat větší množství mladého plodného dřeva. Takové sady se samozřejmě snažíme s kolegy vysazovat, ale než budeme mít nějaké hodnověrné výsledky chvíli to potrvá a tohle všechno měl už dávno dělat někdo jiný, ne jen nějací nadšenci...

                 Ing. Fidla

Data jsou. V době kdy to bylo aktuální vytvořil Karel Kamenický v součinnosti s okresními pomology rajonisaci odrůd ovoce pro Celé tehdejší Československo včetně Zakarpatí. Vyšlo to v roce 1933. Samozřejmě zde jsou zařazené pouze odrůdy vhodné pro tržní ovocnářství. Zařazeny jsou ale i cenné krajové.  No a dělat výsadby ovocných stromů pro zahrádkáře, aby si tam mohly ochutnat ovoce a nařezat rouby je zajímavá myšlenka. Jen nevím proč by to mělo dělat zrovna VSUO, nemají na to zahrádkáři svou organisaci. Docela by mě zajímalo jak vypadají vaše genofondové sady. Ono se toho v poslední době do krajiny dost vysázelo, ale s povýsadbovou péčí to už je horší.

V.

No jasně, ale to jsou data skoro 100 let stará! Nemáte náhodou pocit, že by se měly ověřit? Ze zkušeností vím, že na takto staré informace se moc spoléha nedá. Co se týče péče o naše genofondové sady, tak vašim obavám rozumím, ale vzhledem k tomu, že já osobně jsem největším kritikem současné úrovně výsadeb, tak si opravdu nemohu ze své pozice mít tyto sady ve špatném stavu. Druhá věc je potom to, že když něco vysadím, tak logicky chci aby to prosperovalo. Nesnáším zbytečnou práci...

                      Ing. Fidla