Plíživá vytrvalost starých odrůd

Přeroubovat 20 letou Zimmerovu je opravdu výkon, ale předpokládám že stromy byly dobře ošetřované řezem, tedy relativně byly vlastně mladší.

Časem přiložím fotky, abych se pochlubil. Kozí nožku jsem se nenaučil, všechno jsem rouboval za kůru. Předpokládal jsem, že rouby se neujmou, ale strom vyrazí ze spících opček silné výhony na které naroubuju příští rok kopulací. K mému překvapení se prakticky všechno ujalo, tak jsem další rok přerouboval druhý strom se stejným výsledkem.
   Jinak bych řekl, že přírůstky na roubu vůbec nesouvisí se způsobem roubování, nýbrž s vitalitou a mírou zmlazení podnože.  Přeroubovával jsem onehdá jabloň - nejdřív kopulací a pak tímtéž za 2,5 měsíce (!) za kůru. V době pučení roubu za kůrou měl kopulovaný roub již 10 cm přírůstek.  Do konce vegetace se ale rozdíl zcela setřel.
  

Já mám pocit že nějaký rozdíl tam bude. Když dělám kozí nožku, už třeba začátkem března, nebo kopulaci v únoru ve sklepěě v ruce, pletiva už jsou v době rašení částečně srostlá. Je ale možné že pak dost záleží od počasí, když je suché jaro, ty co maj náskok vyrostou víc, lépe využijí zimní vláhu. V případě že je deštivý rok, nebo poctivě zalévám je to opravdu asi jedno.

          Ing. Fidla

Ještě bych se vrátil ke "starým" odrůdám, degustacím a podobným tematům.V roce 2007 jsme v Uh.Ostrohu degustovali 44 odrůd jabloní, z toho 5 starých odrůd, Car Alexandr, Krasokvět, Kanadská reneta, Kalvil bílý a Skořicová reneta.Výsledek 39 Goldstar 41,6 bodu,40 Car Alexandr 38,5 bodu následovaný Krasokvětem, Kanadskou renetou, Kalvilem bílým a Skořicovou renetou.Hodnocení prováděno podle metodiky ÚKZÚZ.Degustace v Hořicích 2011 - 43 vzorků-43 Cherry Cox.V říjnu loňského roku jsme byli na zahrádkářské výstavě v Rakouském Klosterneuburgu/mimochodem podle nás stánek ČZS byl nejlepší/,kde byla možnost ochutnat mošty z různých odrůd jablek a taky jablka.Ochutnali jsme Pinovu, Jonagold a jeho mutace a další odrůdy, mimo jiné i Coxovu renetu.Bylo nás7 a shodli jsme se na tom, že Jonagoldy I Pinova byly o třídu lepší než Coxova.Tím nechci říct, že staré odrůdy jsou špatné, každý má možnost pěstovat odrůdu podle své chuti, protože tady ja jihu Moravy jsou školky, které se zabývají rozšiřováním a prodejem starých odrůd, ve Velké nad Veličkou je genofondový sad starých odrůd jablní, hrušní a švestek, takže je z čeho vybírat.Sám jsem za 45 let ovocnaření začínal Smiřickým, Parménou,Gdanským hranáčem a renetami, pak jsem přešel na palmety s Jonathanem, Goldenem,Bláhovou, Parménou,Dukátem a pak dalšími odrůdami.Odhaduji, že mně přešlo rukama za tu dobu přes 250 odrůd jabloní.V současné době pěstuji jabloně v zahradě štíhlá vřetena a sloupové, mimo zahradu vysokokmeny většinou na A2.Někdo se tady zmiňoval o vysokokmenech rezistentů. Vroce 2003 jsem vysadil 25 stromků odrůd Rubinola, Topaz,Melodie a Goldstar na podnoži A2 a MM106.Za 10 let jsou to krásné stromy bohatě plodící výběrová jablka.Já už se nedočkám toho, abych poreferoval o tom, jak se budou chovat a vypadat za 20 let, ale snad bude někdo pokračovat. a dá vědět. Na zahradě mám většinou nové odrůdy, hlavně rezistenty, štíhlá vřetena a sloupové, jabloně,dále Melrose, Doris,Mantet, Jonadel,Šampion a další, mimo zahradu ze starších odrůd pěstuji pouze Idared, RubínJonagold a jejich mutace.Nakonec jedna zkušenost z loňského roku, kdy z vřeten jsem sklidil pár kusů jablek deformovaných mrazem, vysokokmeny -úroda krásná bez škod.Přeji všem lepší letošní rok bez jarních mrazů a krupobití.  Tonda

Vynikající příspěvek, který odpovídá i na naši nevyřešenou otázku, jak se budou chovat nové odrůdy ve tvaru vysokokmenů, jestli třeba nebudou výrazně zmenšovat plody atp. Zmíněné odrůdy tedy dostávají své pověsti i na vyšších tvarech, jakkoliv na semenné podnoži by to zas bylo možná trochu jiné. 250 odrůd tou už je nějaká řádka... Mám ještě dotaz, s odrůdou Skořicová reneta jsem se nikdy nesetkal a snad ani neslyšel... Mohl byste ji blíže identifikovat?

           Ing. Fidla

Nemám také bohaté skúsenosti, no škoricovú renetu som našiel na webe,

pod názvom Zimtrenette. Obrázky prikladám, ak sa mi to podarí.Bajas.

2.obrázok.

Nevie mi niekto poradiť, ako sem dostať naraz viacej obrázkov ako 1.

Ďakujem vopred.Bajas.

Zdravím

Plně chápu Vaše rozčarování nad názory tvaru stromu. Já mám zkušenost takovou, že ti co většinou kritizují nebo zatracují určitý tvar koruny mají sami problém tento tvar pěstovat. Pro všechny tvary ovocných stromku platí stejné pravidla a zásady řezu. Akorád je rozdíl v kubatuře koruny a použitého tvaru a množství postřiků a práce.  Musím říci, že většině lidí dělá problém pochopit řez štíhlého vřetene a kolikrát se uchylují k balerinám, ktere jsou bez práce a drží si tvar.  Jelikož chodím stříhat stromky po zahradách tak vidím jak stromek má silné mantinely na prostor. A to spodek zvednout kvuli sekání sekačkou a zhození čapky z hlavy a vrch kdo tam poleze. Takže stromky se tvarove podobají slunečníkúm. Ono spousta zákrsku touto rekreační politikou stejně končí jako čtvrtkmeny či polokmeny. Já pěstuji stromky zásadně jako čtvrtkmeny a více. Je fakt, že nepotřebují kul, ledkový doping, hryzci je žerou méně a kořeny se dokážou rychleji obnovovat a to nemluvim o tom, že koruny tolik nezavazí a lépe unikají jarním mrazíkům. Pokud se stromek správně stříhá a ne do kuličky na ježka tak ani z řezem není problém - u některých odrud žádný. Já vam to dám přesně a to zákrsek stříhám 3min.   ctvrtkmen 20- 30min   a vysokokmen 45- 50 min.   V udržovaném sadu v ČK za 8 hodin ostříhám 40 stromu. U štíhlého vřetene 2- 3 řady po 200m délky i s vystříháváním výmladků se sponem 1,5m mezi stromky.Ono hlavní duvod zákrsků je hlavně komerční nenáročnost na udržbu. Velikost a kvalita plodu záleží na kondici a udržbě stromku a to je jedno jestli je to ČK nebo ZK. U ZK je rozhodně zkrácená skladovatelnost plodu, lepší vybarvení a více trpí na vodní režim. To záleží na každém jaky má prostor pro stromek a jak se mu hodlá věnovat.

sadař vlada

Přeji pěkný den všem zaníceným ovocnářům. Asi je to ode mne nehoráznost obnovit tak staré vlákno.  Ale nemohu se nevyjádřit. Jsem poměrně zaneprázdněný workholik, a misto u PC pracuji raději na zahradě. I diskusi raději vedu z očí do očí.  Na tomto diskuzním fóru většinou nevím, kdo příspěvek napsal.  Rozumím tomu, še do diskuse se zapojí i začátečníci. Od toho toto diskusní fórum je.  Ti zkušenější by jim měli poradit. V letošní opravdické zimě jsem si konečně udělal čas a trochu se ponořil do čtení na tomto zajímavém webu. Když jsem narazil na toto velmi zajímavé vlákno, byl jsem překvapen, jak často jsem zde uváděn. V dobrém i negativním smyslu. Dovolil bych si upřesnit některé nepravdivé skutečnosti. Nemám zemědělské vzdělání. Toto jsem si doplnil studiem na Zahrádkářské akademii a byla to jedna z nejlepších věcí, co mne potkala. Vedle nabytých základních znalostí jsem se seznámil se spoustou vynikajících odborníků, od kterých jsem se učil a učím doposud.  Pokud občas někde něco napíšu, nikdy to není nějaká propagace nějakého produktu. Vždy se snažím o jistou osvětu. Pokud uvádím zejména nové odrůdy, tak to hlavně z důvodů, že jsou u veřejnosti málo známé. Vždy je to mé individuální hodnocení a nemusím mít pravdu.  Starší odrůdy jsou popsané v různých pomologiích. A tam jsou uváděny i hospodářské vlastnosti odrůdy. U těch nových to většinou nebývá. O starých odrůdách nepíšu z prostého důvodu. Neznám je. Nikdy jsem je nepěstoval.Do projektu Ovocných ztezek jsem byl přibrán jako posuzovatel novějších odrůd.  Není pravda, že zatracuji staré odrůdy.. K odrůdě Čistecké lahůdkové mám velice nostalgický vztah a nikdy nezapomenu na její výbornou chuť. Pokud se kriticky vyjádřím k některým starším odrůdám, tak se většinou snažím vysvětlovat zažité nepravdy. Že všechny staré odrůdy jsou odolné, že mají všechny výbornou chuť, že jsou nenáročné a pod. Stejně kriticky se snažím hodnotit nové odrůdy.  Nikdy nic není pouze černé a bílé, tak jako u novějších odrůd. V tomto vlákně je probíraná údajná propagace nových odrůd. Je to věc názoru. Zkusím nastínit opačný pohled. Kolik finančních prostředků bylo vyplaceno z fondů Ministerstva životního prostředí na výsadby ovocných stromů do krajiny? Vesměs šlo o staré odrůdy. Kolik vzniklo pomologických sadů starých odrůd? A kolik nových? / Nepočítám komerční produkční výsadby./.  Pokusme se být tolerantní a nemysleme si, že pouze náš názor je ten správný. Vždy se snažím vše posuzovat rozumem. Hlavu nemáme přece jenom proto, aby nám nepršelo do krku. Nejhorší jsou umanutí lidé. Vždyť přece kdo chce pěstovat starší odrůdy, ať je pěstuje. Kdo zkouší novinky, ať je shání. Kdo by je měl prověřit, než takoví nadšení blázni, jako zde diskutující.  Velkým nebezpečím některých diskuzních příspěvků jsou anonymní žvanilové, kteří píšou o něčem, co nevyzkoušeli. Hodně se o mně otíral Sadař Vláďě.Tak schválně. Je velice neskromné od něj se nazvat sadařem. Nikdy neměl a nemá žádný sad. Pouze chvíli byl zaměstnán jako dělník v sadech v Sosnové, odkud jej vyhodili. Nevím o tom, že má nějakou zahradu. V minulosti měl v zahrádkářské kolonii v Krnově dvě zahrádky v zoufalém stavu. Ovocné stromy tam nějaké měl, ale nikdy nic pořádného nedopěstoval. Pro jablka na uskladnění jezdil ke mně. Snažil jsem se mu některé zásady vysvětlovat. Ale moc si z toho nevzal. Byl i včelař. Když jsem se jej ptal, kolik vytočil za rok medu, odpověděl mi že žádný, že nechtěl včely rušit.  Vláďa uvádí, že já pěstuji jabloně jako štíhlá vřetena. Jaký je to odborník, když ani nepozná, že výsadby vedu jako volnou palmetu.  Odkud získává praktické zkušenosti, když nemá zahradu. Prej sedím v Praze na Republikové radě Českého zahrádkářského svazu. Nikdy jsem nebyl a nejsem člen republikové rady. Pracuji pouze v odborné komisi ČZS. Spolu s ostatními přáteli pomáháme v přípravě odborných seminářů, výstav, rukověti. Beru to jako povinost a splátku dluhu, že jsem dostal možnost vystudovat Zahrádkářskou akademii.  A pokud si trochu neskromně mohu myslet, že něco o zahrádkáření vím, snažím se o to podělit s širokou veřejnosti. Vládˇa také dostal možnost vystudovat Zahrádkářskou akademii. Jak to ale zúročil? Neviděl jsem v posledních pěti létech, že by se podílel na nějaké výstavě, natož aby tam přinesl nějaké ovoce. Neslyšel jsem, že by udělal někdy nějakou přednášku, nikdy jsem o něj nečetl žádný odborný článek.  Když se stěhoval na Opavsko, doporučil jsem jej jako začínajícího odborného instruktora. Jak jsem se potom styděl a přátelům se musel omluvit. Tituloval se jako akademik. Nikde se do práce spolku nezapojil. Je to pouze tlachal a diskutér. To by mu více seděla politika. Ne ovocnařina, krásná záliba většiny z nás. Nejhorší je na tom to, že když jsem se jej přímo zeptal, co to o mně píše za hlouposti, nebyl ani chlap a tvrdí, že to on nepsal. Moc mne mrzí, že jsem musel napsat tuto pasáž. Ale nemohl jsem jinak. A díky spoustě známých a neznámých přátel, kteří se mně zastali.  Dále se k tomu nemíním vyjadřovat a těším se na normální odborné polemiky. Starým i novým odrůdám zdar. A dovolím si rýpnout. Novým odrůdám Zdar, Zdar, Zdar. M. Přasličák

Není to v plné palbě, už to odtálo.