Padlí, strupovitost, svilušky, květopas, mery, pilatky, obaleči... na jádrovinách 2019

Myslím, že to je nějaká třásněnka. Na jabloni jsem ji ještě neviděl, ale možné to je.

To bude ono. Podle fotek z netu je jí dost podobná. Už jsem je našla i na hrušni. Po bližším prozkoumání ta jabloň nevypadá vůbec dobře. Snad takový masový útok těch malých pažravek přežije. Děkuji za pomoc!

pokud se nepletu tak tahle potvůrka napíchne výhon a pote tento výhon uvadne dobře jste udělala.nerad broučky hubím ale krom slunéčka a škvora kteří pojíédají mšice toho zas tak moc na jabloni užitečného neleze

Niekedy ma trochu zamrzí, že veľa ľudí zahubí všetko naokolo

Mám stejný názor, proti škůdcům bojuji v případě, že hrozí znatelné poškození úrody. Nezapomínejte, že postřiky jsou do určité míry také fytotoxické a zlikvidují zpravidla i predátory, takže za 14 dní bude škůdců třeba více. Přirozenou "imunitu" rostlin tvrdá chemie nepodpoří.

Včera jsem po odkvětu proti pilatce, padlí a strupovitosti použil Reldan + Tercel...

Dnes jsem vyvěsil lapák Deltastop CP (obaleč jablečný). Konečně začalo pršet a pršet snad i bude, tak je třeba pohlídat strupovitost. Nejrizikovější je období do velikosti jablek lískového oříšku. To končí prvotní infekce ze spadaného listí. Objevil jsem relativně nový přípravek proti padlí a strupovitosti Sercadis, v malobalení. Určitě ho vyzkouším. Na Agromanuálu je zajímavý článek o tmavce švestkové. Konkrétně o zde diskutovaném Calypsu se píše, že bude asi taky zakázáno. A Reldan také. Z neonikotinoidů zůstane jen Mospilan, který je relativně bezpečný pro včely. Snad.

Dnes přestalo pršet, tak Mythos+Zato. Ještě asi jeden postřík, Tercel a končím. Ono totiž není co stříkat. Z nerezistentů mám především 3 stromy Jonagoldů a ty po loňském přeplození a nedostatečné probírce letos nasadily jen pár sporadických květů a ty ještě zbaštil jindy přítel květopas. Zatím docela řádí padlí, trochu jsem ho podcenil.

Ve sklepě mám ještě nějakou bedýnku pořád výborných Jonagoldů a Topazů, tak suším křížaly...

Vďaka suchému a relatívne teplému počasiu má múčnatka ideálne podmienky. Preto mám chemickú ochranu postavenú najmä na síre, chrastavitosť cielene neošetrujem.

Padlí/múčnatka u mě v posledních letech nastupuje hned zjara na otevírajících se pupenech a znatelně poškozuje i květy. Pozdější projevy, kdy je napadených pár letorostů nejsou pro stromy zpravidla tak významné, letorost lze odstranit. Síru používám také pro její prakticky zdravotní nezávadnost, vyžaduje však důkladný pokryv, smyje ji první déšť a na slunci se rychle odpařuje, takže k dosažení stejné účinnosti jako třeba systemika bych potřeboval 2-3 x častější postřik.

U mňa je to podobne, prvé príznaky múčnatky začínam pozorovať zhruba v štádiu zelených púčikov. Objavuje sa väčšinou na slabších letorastoch, také odstraňujem celé hneď na začiatku. Napriek tomu, že síra pôsobí kontaktne, neošetrujem v častejších intervaloch. Tento, možno budúci týždeň sa chystám na druhý postrek po kvete, pričom prvýkrát som striekal na Veľkonočný pondelok. Čiže dodržiavam lehotu 10-14 dní.