Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleč na jádrovinách 2014
|
|
|
|
KUKY - Diamantový Zahrádkář (4550) - 38.136 (?) 26.4.2014 10:03
Já mám také menší zahradu, právě proto se jí musí trochu pomoci. Kdo má padesát stromů, tak vždy něco sklidí i bez chemie. Současné odrůdy jsou vyšlechtěny na vysoký výnos, takže se musí hnojit a ošetřovat. Pěstujeme nepůvodní druhy. Lidí je čím dál víc a rostou nároky. Dříve se prostě tolik nejedlo, maso bylo v neděli (z obilovin se dělají hlavně krmiva). Mnoho chorob a škůdců bylo do Evropy zavlečeno docela nedávno (vlnatka krvavá, padlí jabloně i révy, peronospora révy, révokaz, různí červci, molice skleníková, nakonec i plíseň bramboru, plíseň okurková...). Škůdcům a chorobám vyhovuje současné počasí.Je čistší vzduch díky odsíření elektráren (plísně). Ještě dlouho po válce se používaly lahůdky jako arseničnan olovnatý, vápenatý, svinobrodská zeleň (arsenitan a octan měďnatý), jedovaté sloučeniny fluoru, nikotin... DDT bylo později a o dalších chlorovaných uhlovodících se moc nemluví. Ale to DDT mělo i pozitivní účinky (omezení malárie, zvýšení produkce potravin). Když se podíváte na průběh vývoje choroby nebo škůdce, tak zjistíte, že se proti nim často zasahuje jen na začátku a v první polovině vegetace, takže se reziduí nemusíme bát. To jsou ty pilatky, i obaleči, padlí, strupovitost, moniliová spála, kadeřavost broskvoně, svilušky, mery atd. Pak se někdo diví, že má strupatá a červivá jablka, monilii, kaděřavost..., že tomu přece na jaře nic nebylo..., že tedy za rok na jaře to určitě ošetří..., ale za rok zase prdlajs. A situace se opakuje. A ještě: Dříve se vyskytovaly poměrně často akutní i chronické otravy z plesnivých potravin (ergotismus z obilí, pojídáním aflatoxinů...). To by se nám také asi nelíbilo. A že je více rakoviny? Lidský věk se prodlužuje, tak se holt té rakoviny hodně z nás dožije, protože se často vyskytuje až v pozdnějším věku (a je lepší i diagnostika).
Ještě k tomu arseničnanu olovnatému. Ochranná lhůta byla u jablek 6 týdnů. Vlastně se čekalo, jestli oprší nebo ne. Když ne, tak se jablka vyprala v kyselině chlorovodíkové (koncentraci neznám).
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 65.144 (?), 25.4.2014 10:16
Zatim jsem delal svilusku odhadem, az bylo dost listove plochy. Na AMS-SET jsou dve hodnoty - 'pocatek lihnuti' a 'konec lihnuti'. Podle ktere hodnoty - se stříká - když se vylíhne asi 70 % vajíček? U mne 90% a 61 % + korekce... jsem o 100 m vyse. Tak asi az pristi postrik. J.R.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 220.242 (?), 25.4.2014 21:13
Je to z vícero důvodů. Ošetřuji co nejpozději, kdy opad květních plátků je asi 90%, květů s neopadlými plátky je úplné minimum, nebo žádné. To kvůli opylovačům. Mospilan sám o sobě žádný velký přeborník není (ale je to v solo aplikacích i o dávce), Reldan je lepší (je to také o dávce), ale zase odpuzuje opylující hmyz.
Ošetření v této době musí už být s co nejvyšší účinností. Mospilan má pozvolný nástup účinku (minimálně 2 dny), ale zase je systemický (kapsičky v kališních lístcích). Reldan má rychlý nástup účinku, je škodlivý pro včely, v této fázi včely už na švestkách nejsou, jsou na jiných rozkvetlých stromech a především na řepce.
No a tyto dva přípravky mají různý způsob účinku. Nehrozí rezistence a je vysoká jistota účinku. Pyretroidům se už dávno vyhýbám.
Mimochodem. Je připravena nová legislativa pro používání insekticidů s cílem zamezit vznikajícím rezistentním populacím škůdců. Čili pro registrované zemědělce, tedy i ovocnáře, bude povinnost při insekticidních ošetřeních střídat přípravky s různými způsoby účinku na škůdce. Platit to možná bude už příští rok, ale nevím to jistě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 45.254 (?), 26.4.2014 0:57
Zdravím,
neberte to prosím jako útok na Vás pane Kuky, ale docela mě jímá úžas, co všechno nastříkáte na stromy (já sám jsem se ptal na pomoc, zkouším to dle vašich rad, doufám, že to zabere), ale pořád tam mám dilema- nechci si kupovat ovoce a zeleninu z HM, kdy nevím co na ní napajcovali, ale na druhou stranu musím rozpoutat na svojí zahrádce chemickou smršť, abych vůbec něco sklidil a nebál se, že mě zahrada prijde sežrat do obýváku!
Jak se to řešilo dříve, než chemici nažhavili svoje křivule? Rostlo vůbec něco?
Nebo jak se to dělalo, já mám bohužel malinkou zahradu, od každého jeden, nebo max. dva stromky, tak nemůžu čekat, že si s tím příroda poradí.
Díky
Brrouk
P.S. nejsem žádný fanatický zastánce Bio trendu, ale nechci do sebe cpát navíc chemii. V mládí jsme měli heslo- je lepší si dát 10 piv ve skle a přikosnout svíčku, než si dát jedno do (voskovaného) kelímku
|
|
|
|
|
|
|
KUKY - Diamantový Zahrádkář (4550) - 38.136 (?), 26.4.2014 10:03
Já mám také menší zahradu, právě proto se jí musí trochu pomoci. Kdo má padesát stromů, tak vždy něco sklidí i bez chemie. Současné odrůdy jsou vyšlechtěny na vysoký výnos, takže se musí hnojit a ošetřovat. Pěstujeme nepůvodní druhy. Lidí je čím dál víc a rostou nároky. Dříve se prostě tolik nejedlo, maso bylo v neděli (z obilovin se dělají hlavně krmiva). Mnoho chorob a škůdců bylo do Evropy zavlečeno docela nedávno (vlnatka krvavá, padlí jabloně i révy, peronospora révy, révokaz, různí červci, molice skleníková, nakonec i plíseň bramboru, plíseň okurková...). Škůdcům a chorobám vyhovuje současné počasí.Je čistší vzduch díky odsíření elektráren (plísně). Ještě dlouho po válce se používaly lahůdky jako arseničnan olovnatý, vápenatý, svinobrodská zeleň (arsenitan a octan měďnatý), jedovaté sloučeniny fluoru, nikotin... DDT bylo později a o dalších chlorovaných uhlovodících se moc nemluví. Ale to DDT mělo i pozitivní účinky (omezení malárie, zvýšení produkce potravin). Když se podíváte na průběh vývoje choroby nebo škůdce, tak zjistíte, že se proti nim často zasahuje jen na začátku a v první polovině vegetace, takže se reziduí nemusíme bát. To jsou ty pilatky, i obaleči, padlí, strupovitost, moniliová spála, kadeřavost broskvoně, svilušky, mery atd. Pak se někdo diví, že má strupatá a červivá jablka, monilii, kaděřavost..., že tomu přece na jaře nic nebylo..., že tedy za rok na jaře to určitě ošetří..., ale za rok zase prdlajs. A situace se opakuje. A ještě: Dříve se vyskytovaly poměrně často akutní i chronické otravy z plesnivých potravin (ergotismus z obilí, pojídáním aflatoxinů...). To by se nám také asi nelíbilo. A že je více rakoviny? Lidský věk se prodlužuje, tak se holt té rakoviny hodně z nás dožije, protože se často vyskytuje až v pozdnějším věku (a je lepší i diagnostika).
Ještě k tomu arseničnanu olovnatému. Ochranná lhůta byla u jablek 6 týdnů. Vlastně se čekalo, jestli oprší nebo ne. Když ne, tak se jablka vyprala v kyselině chlorovodíkové (koncentraci neznám).
|
|
|
|
|
|
|
host - 142.79 (?), 1.6.2014 6:42
Čtu si vaše návody na postřiky a protože jsem z vysočiny kde stále fouká a téměř nikdy nestihnem proti obaleči postříkat, tak už několik let dělám ochranu mechanickou a to tak, že ještě před červnovým propadem otrhám dotýkající se plůdkdy jablek, nechám jen jeden a také otrhám okolní listy a odstranlím zaschlá květenství aby se plodu nedotýkaly. Mám jablka jen pěkná a věřte nebo ne nikdy nejsou červivá. Ljuba
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|