Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleč na jádrovinách 2014

U nas takisto stromy ktore neboli osetrene, su napadnute a viac ako polovica kvetov prec, tomu hovorim razantna predcasna prebierka. Minuly rok to bolo 90 percentne napadnutie, asi to bude aj tym ze naôkol je vela neudrzovanych ovocnych zahrad. Malo by to byt osetrene v nejakom zakone ze ten co sa o stromy nestara, nech ich vytne, lebo to je hotovi raj pre vsetkych skodcov a hubove choroby...

Vím, jak vypadají rezavá poupata od květopasa, ale nikdy jsem nezažil tak masivní výskyt, aby to nějak redukovalo úrodu. Přitom již 15 let pesticidy na jabloně nepoužívám (nepočítám vápník a hnojení na list). Kdybych musel ze zákona vyklučit všechny stromy, byl bych asi smutný.
    Mně se naopak vtírá myšlenka, jestli výrazný výskyt některých škůdců není způsoben naopak příliš častou a v nesprávnou dobu aplikovanou chemií. Může tak dojít k nerovnováze mezi potravními konkurenty, škůdci a jejich predátory, k selekci těch odolnějších. Je zajímavé, že např. právě květopas páchá škody víc v ošetřovaných zahradách. Nikdy jsem neviděl v opuštěném sadu po Němcích, že by nějaká jabloň měla nějak víc (natož 90%)  květů napadených květopasem. A to je nikdo již 70 let nestříkal (a před tím nejspíš taky ne).

Kdybych musel ze zákona vyklučit všechny stromy, byl bych asi smutný...

Tak v to případě to já bych byl smutný také,ale nebojte...naštěstí máme ve vládě celou řadu rozumných lidí,takovou zhov***lost by nikdo nepřipustil.Vždyť by to byl čirý nerozum,...žádný podobný zákon se v nejbižší budoucnosti, pokud vím nepřipravuje... nebuďte smutný.

Je to stejné jako se mšicema. Kdybych nestříkal, nezbavil bych se jich. Používám ještě lepkavé folie na kmeny proti mravencům, kteří si je tam vynášejí. Chodím se psem cca 1 km od mého domu, rostou tam u pole jabloně, třešně - ale mšici by jste tam nenašli!!! Tak to my vysvětlete??? Taky mi to přijde s tou chemií nějaké divné.

Pane moudivláček &galloway pippin, aj my mame vo vlade celu radu rozumnych ludi a vidite ako to u nas vyzera. Takisto ked denne citam co sa u vas deje, zacinam pochybovat.

Samozrejme som to pisal trochu s nadsazkou, ale niekedy je to fakt neunosne ked clovek vidi ako napr. kazdy rok susedovi splesniveju zemiaky a on s tym nic nerobi, nechapem aky ma vyznam taketo pestovanie... napada ma iba ze dotycnemu ide o sirenie tejto hub. choroby.

Inak pokial ide o tych skodcov a choroby tak to bude dost rozdielne v zavislosti od konkretnych lokalit, napr. u nas su premnozenekvetopasi velmi, a to sa dookola co poznam skoro nikde s nicim nestrieka.. takze chemiou to nebude.

Na druhu stranu si myslim ze v zamorenych lokalitach by taky zakon prospel, iste ako doktor uznate ze keby prirovname stromy k nam ludom, a keby si bezne ludia chodili bezne medzi nas,  zo vsami vo vlasoch (skodcovia) alebo s nakazlivymi chorobami ako su besnota, tyfus a neviem ake...  iste by sa vam to nepacilo, a chceli by ste aby bol dotycny clovek v karantene, tak ako to aj teraz pri nas ludoch funguje, no pri stromoch nie.

To, že by zákon neprošel není moudrostí našich politiků (v tom bych je nepřeceňoval), ale jednoduše takový zákon dnes sestavit nelze. Vzpomeňme jen, že není možné ani zákonem nařídit, aby rodiče nechali naočkovat své děti jako dřív. Ani u lidí to nefunguje, jak si myslíte, ani besnota (vzteklina?) ani tyfus nenařizují zákonnou karanténu (Film Pozor vizita se odehrává před, tuším,  více než 60 lety). Máte-li chřipku, salmonelu, angínu, je jen na Vás, jestli zalezete do postele nebo to půjdete šířit do práce. Jistou výjimku tvoří zlomek pohlavně přenosných chorob.
    Já osobně patřím lidem, kteří větší zahrádkářské zlo vidí v nerozumném nadužívání chemie než v jejím neužívání.
    Ve staré zahrádkářské literatuře se psalo, že proti květopasovi se nestříká, protože většinou nepůsobí škody a (tehdy) dostupné preparáty jsou na něj málo účinné.

Strupovitost jabloně 11.5. 2014, Ontario, neošetřované (hnědavé skvrny v horní části listu).

reakce na Miloše Vysloužila:

Souhlasil bych s Vámi, že nevhnodnou a plošnou aplikací chemie dochází k narušení rovnováhy, likvidaci přirozených predátorů a škůdci se v následné etapě mohou množit podstatně rychleji. Jiná situace je nepochybně u velkosadů a jiná v okrajových oblastech.Co se týká květopase, skutečně pamatuji za nějakých 25let jen 2 případy, kdy by měli negativní vliv na úrodu. Navíc osobně dávám přednost menšímu množství kvalitnějších plodů, takže probírka je základem. Rozhodujícími faktory bude mírná zima a taky ruku na srdce, jak pečlivě se staráme o mechanickou likvidaci přezimujících škůdců a chorob (za kůrou, ve spadaném listí, mumifikovaných plodech ap... Většinu sousedů vidím poskakovat x - krát do roka s postřikovačem, ale odstranit mumifikované plody nebo proschlé moniliózní větve je nikdo nedonutí.