Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleči na jádrovinách

Já tady, spíše z legrace, vzývám Milošovy založené ruce, ale po zjištění, že na slivoni Prezident, kam se podívám, tam vidím z plodů visící klejotok, tak si tak říkám, že už žádný postřik letos realizovat nebudu. Docela obdivuju Kukyho, že dokáže své ovoce včas ochránit od tvorů, které sice patří do přírody, ale dokáží ovocnářům dost otrávit život.

Zdravím Vás p. Paulo.

V dnešní době pod ochrannou EU ani chemické přípravky nejsou to co byvaly!!! Většina přípravků už díky poslancum tzv. ekologu už vůbec nezabírají na první pokus tak jako kdysi. Je s podivem, že ovocnáře v chem. ochraně omezují, ale na zemědělce s postřikama řepky nemají stejný metr. viz VAZTAK , NURRELE atd.  to je opravdu totalšlus tyto postřiky přežije akorát traktorista. Velice spolehlivé jsou zatím CALYPSO, RELDAN. Tyto postřiky jsou velice učinné a dravý hmyz a včely tolerují. Na padlí je nejůčinější vodní hadice s vodou a samozřejmě elita CLARINET a DIscus. Pane Paulo prosím Vás o popis situace jak jste na Slovensku přečkaly červnové mrazíky a letní bouřky.

 děkuji sadař vlada

Měl jsem možnost vidět práci jednoho nejmenovaného sadaře na Kouřimsku (zasvěcení vědí), který pěstuje jablka pro výrobu dětské výživy. Chemii používá, ale kritéria na obsah reziduí jednotlivých látek pesticidů (přes 400 látek!) jsou velice přísná, rozbory provádí nezávislé laboratoře (Itálie - dost drahé) a stačí překročení jedné látky a produkce přijde prakticky vniveč. Je to průběžně kontrolováno a líbil se mi systém ochrany s termíny a látkami, kdy ještě je možné postřik použít a kdy už ne - je to v podstatě podle holovousské příručky (Integrovaná produkce jablek určených pro výrobu dětské výživy). Docela zajímavé a podnětné.

Dobrý den.

Já osobně jsem sadařem v biosadu a mám nastarost jenom jabloní 15 ha a do 100 ha mám na starost rybíz a to hlavně červený a černý. Používám hlavně nařízenné přípravky pro bio a když je nejhůře se škůdci použiju Decis. Je pravda, že jabloně se mi hemží slunéčky s., ale obaleče mi nezastraší. Houbové choroby jsou v biu plně pod prahem škodlivosti. Také mám metodiku z Holovous o pěstování jablek pro dětskou výživu a musím přiznat, že to co tam je napsanné o ochraně rostlin to je proti Bio jaderný výbuch. Musím přiznat, že technologie bio žene jabloně a pěstitele na hranici braku a ostudy s klasickými odrudami a typovými podnožemi! Ekologické pěstování je vhodné pouze pro odrůdy rezistentní(ne na škudce)   a historické odrůdy a to vše pouze na kmenných tvarech, na kterých propad je pouze prospěšná probírka plodů. Metodiky musíte brát s rezervou platí hlavně pro okolí holovous.  Musíte poslouchat to co Vám ovocný strom říká a příroda nabízí. Jinak uspěch nebude nikterak valný.

           sadař vlada

Zdravím Vás pane Vladislave! Starať sa o také kvantum stromov a kríkov, klobúk dole, to nie je "procházka růžovým sadem", ale riadna zodpovednosť, ktorá Vás núti stále rozmýšľať a porovnávať skúsenosti predtým ako rozhodnete, čo ďalej. V malých záhradkách by nemal byť každodenný kontakt s pestovanými rastlinami problém. Keď má človek oči a hlavu otvorené, dá sa často intuíciou vycítiť, čo stromy potrebujú. Platí to niekedy aj opačne. Máte určitý odvážny zámer s rastlinou a ona, ako keby vycítila Vaše myšlienky, ide ochotne v ústrety k radosti záhradkára. Vidím to napr. doma na vypestovanom "pergolovom závese" intešpecifickej veľkoplodej stolovej sorty viniča Pamjati Zacharovoj. Keď sa vrátim k Vaším údajom o bio-pestovaní rezistentných jabloní, myslím si, že aj to je úspech. Eliminácia syntetických fungicídov je podľa mňa dôležitejšia, ako eliminácia insekticídov, ktorá sa zatiaľ v sadoch logicky nedarí. Myslím si, že pôsobenie mnohých fungicídov na zdravie človeka je oveľa nebezpečnejšie ako moderné insekticídy, napr. typu Calypso. Ale je to iba môj názor, ktorým sa riadim v svojej záhradke. Na téma rezidua pesticídov sa objavujú stále novšie články a štatistické údaje. A nie moc povzbudivé. Aj vinohradníci začínajú skúšať nové interšpecifické odolné muštové sorty a nových bio viníc bez syntetických postrekov, podporovaných EÚ, pribúda. Vína z týchto odrôd sa predierajú na predné miesta v degustáciách a dostávajú sa do povedomia verejnosti. U niektorých ovocných druhov je bio pestovanie naozaj solídna alternatíva.

Zdravím Vás p.Vladislave!  Máte hlbokú pravdu. Veľkoproducenti chcú mať na poliach istotu a preto namiesto moderných málo spoľahlivých eko- prípravkov používajú osvedčenú klasiku, ktorá je voči prírode často bezohľadná. Je to však aj otázka byznisu a vzájomnej výhodnosti medzi koncernovými laboratóriami a odberateľmi. Z moderných prípravkov fy Bayer je napr. Calypso naozaj jeden z tých "najbezpečnejších". Princíp blokácie acetylcholinesterázy nebol doposiaľ zabudnutý. Škála účinku Calypsa je naozaj široká- od pásavky zemiakovej, cez vošky, obaľovačov až po podkopáčika špirálového na jabloniach. Medzi reklamou na nete či v príbalových letákoch a skutočným účinkom bývajú však rozdiely. Napriek tomu dávam prednosť pestovaniu bez chémie, alebo zásahom iba v nevyhnutných prípadoch. Preventívnu chemizáciu svôjho kúsku prírody pri dome považujem za obsedanciu či nezdravú vášeň. Včera som pozeral na svoju jabloňovú stenu, našiel som iba 1 červivé jabĺčko (Florina). Doteraz som aplikoval iba 1x Biobit XL. Padlí riešim odlomením postihnutého výhonku. Tento rok som prvýraz našiel padlí na Melodii.

Ohľadne neskorých jarných mrazíkov môžem hovoriť iba za oblasť Záhoria. Posledný bol 18.5. a postihol hlavne vinič a zeleninu. Ovocné stromy ostali v pohode. Pokiaľ niekto u nás nemá marhule, je to dôsledok veľkonočného poklesu teploty- v Senici mínus 3, V Kuchyni pri Malackách až mínus 8. V júni sme našťastie mráz nemali, myslím, že podobné to bolo aj v iných častiach Slovenska. Letné mikrobúrky s krupobitím v niektorých dedinách (Brodské) narobili škodu, najmä na viniči, ale oproti r.2010 je to zatiaľ znesiteľné. Majte sa pohodovo!

Zdravím pane Vinšálku a děkuji za rozšíření obzoru. Téma mne docela zajímá, tak jsem se trochu mrknul na stavbu rostlinných buněk a na povrch rostlin. Z toho mi vyplynulo, že buňky na povrchu vylučují voskovito-olejnatou látku zvanou kutin, z níž se formují tzv. kutikuly.

Pro nezasvěcené: Tyto kutikuly např. brání vysychání buněk apod. Pokud ale na rostlinu aplikujeme postřik rozpuštěný jen ve vodě, tento hydrofobní povrch rostlin způsobí jen malý záchyt kapiček postřiku a také vůbec nedojde k rovnoměrnému smočení povrchu. Druhým výborným rozpouštědlem pro mnoho organických látek jsou tuky, ty se ale samy o sobě nemají rády s vodou. Od toho používáme smáčedla, což je většinou asi kombinace nějaké mastné kyseliny (základní součást tuku) s něčím, co přitahuje vodu. Proto pokud do postřiku přidáme i směs tuku se smáčedlem, získáme kapalinu molekulárně se přitahující k povrchu rostlin a tím se podstatně zvýší záchyt kapiček na jejich povrchu. Dále pak dojde k mnohonásobnému navýšení smočené plochy a k mnohem lepšímu transportu účinné látky skrz tyto kutikuly (části tuku jsou v jejich prostředí účinné rozpouštědlo). Výslekem je např. také to, že postřik po zaschnutí se z rostliny již jen málo smyje deštěm (dostane se rychle pod povrch, záleží ale na konkrétním druhu postřiku).

To byl jen takový pokus o přiblížení způsobu účinku těchto "olejíčků". Mšice mají na svém povrchu také předivo z vosku, takže obyč voda se jich nechytá. Takto vylepšený postřik je ale smočí (převážně voda) a mšice se zadusí. V sobotu jsem stříkal skleník jen klasickým Biooilem a nějaké oblemcání na nich opravdu nepozoruji. Ono účinek asi není v "oblemcání" olejem ale v smočení a na to stačí toho oleje jen malá troška.

Zatím mám ale ještě trochu dilema, které že ze smáčdel by bylo pro použití doma v malém nejvhodnější. Mimo již jmenovaných by asi připadal v úvadu dobře známý Citowett a Neudosan. Případně mne ještě napadá lecitin.

Milan

Smáčedlo je látka, která snižuje povrchové napětí. To jsou třeba mýdla nebo tenzidy. Osobně používám obyčejný jar.

S postřiky na bázi emulze řepkového oleje nemám dobré zkušenosti (na pokojovýxh rostlinách)...

Libor

Složení jaru přesně neznám ale mýdla jsou jen alkalické soli různých mastných kyselin (draselné mýdlo, sodné mýdlo). Že smáčedlo je látka snižující povrchové napětí je docela známé, lepší je ale myslím vědět jak to funguje.

Ty smáčivé prostředky se různí a je otázka, který zvolit. Můžete prosím blíže popsat vaší konkrétní negativní zkušenost? Milan

Myslím, že povrchové tenzidy, akými sú mydla a saponáty, pomáhajú pomocou chemickej väzby na molekuly vody na povrchu kvapôčok znižovať povrchové napätie, čím sa usnadňuje prestup látok do vody a späť. Dlhé roky som dával do záhr.postrekovača lacnú Jar (jej zloženie sa veľakrát menilo), potom som prešiel na Citowet a keďže všade propagujú výrazne lepšie účinky zmáčateľnosti a tým aj účinnosti postreku oproti Jari, teraz už pridávam iba Silwet. Silwet L-77 má ako účinnú látku heptamethyltrisiloxan modifikovaný polyalkylenoxidom. Nemá takú penivosť ako saponáty, ale je výrazne drahší. Predpokladám, že účinnosť bola výrobcom seriózne otestovaná a neide iba o reklamný trik.