Odrůdy jabloní (a nejen jabloní) z východu

Nedávno tu někdo pochyboval o tom, jestli odrůdy z bývalého SSSR nejsou u nás "jiné" než někde v Pobaltí či odkud vlastně jsou. Mám už pár let na zahradě sloupcové odrůdy jabloní, můžu říct, že se chovají podobně jako v popisech. Odolné strupovitosti (pokud je to uvedeno), s padlím nemám problémy, i když se na některých stromech občas ukáže (420 m n.m.), není to na těch cizincích. Po prvním roce, kdy nechutnaly nic moc (vypadalo to tak na úroveň Oldenburgu), se z nich vylouply vcelku dobrá jablka, ať už letní nebo i vánoční. V letňácích je nejspíše jako základ McIntosh Wijcik, jsou do této chuti. I v minulosti se občas do Evropy dostaly odrůdy z Ruska. Pro mě je překvapivé, že Antonovka se vyskytuje v sadech z I. republiky a to jako normální a velkoplodá "pfuntovaja". Myslel jsem si, že je to jen zdroj odolnosti pro šlechtění, jinde než v Holovousích nerostoucí, ale je to jinak. I peckoviny by mohly dopadnout dobře, už se tu pěstuje dost dlouho sortiment myrobalánů a nějaké ty japonské slívy, či jejich kříženci.   

Určitě by stálo za to odzkoušet ovocné druhy z jiných než tradičních zemí (Francie, Itálie, Německa, Ameriky). Nepochybně by se našly některé vhodné do našich poloh. Velkoplodé myrobalány - ať chutnají jakkoli, jsou úrodné a nenáročné. Je tu taky několik rusky znějícíh kříženců jeřabin. Jsou pěkné, velké, mají jen jednu vadu. Nedají se moc jíst.

Za syrova se moc jíst nedaji, ale sirupy jsou z nich bezkonkurenční. A ty co jsou vyšlechtené z Nevěžinske jsou stejně chutné za syrova jako naše Moravská sladkoplodá, možná i chutnější. HJ

Které to konkrétně jsou? Já měl štěstí na ty, co chutnají více nebo méně nahořkle (Granatnaja, Desertnaja, Likernaja, Businka, Titan,...)
   Mně přijde Moravská nedostižná, pak ještě jedna no name (roub ustřihnutý v Rakousku na cyklovýletu).

Ty, které spomináte vznikly křížením obyčejné jeřabiny s aronii, hlohem, případně s vybranými odrůdami jabloní a hrušní. K té druhé skupině bez trpkosti a náznaku hořkosti patří Něvěžinská a její kříženci - např.Něvěžinská žlutá, Kubovová, Dcera Kubovové aj.  a také kříženci Moravské sladkoplodé s ruskými sortami. HJ

Ivan z okénka: Tiež si myslím, že rozumnejšie je tieto odrody z východu najprv vyskúšať a potom hodnotiť. Z "východných" mám 2 odrody hrušiek - jesennú Mramornuju a neskorozimnú Bieloruskú pozdnú. Možno v nasledujúcom roku už zarodia. Určite poreferujem. Niekedy máme tendenciu "veci" z krajín na východ od nás brať s dešpektom (ako nám len prekáža keď nás tak berú tí na západ od nás, však?), ale aj tam môžu byť šikovní ľudia a kvalitné odrody. Uvediem ako príklad hrušku Nojabrskaju (pôvod Moldavsko), ktorá svojou kvalitou už presvedčila nielen u nás, ale aj podstatne ďalej smerom na západ. IH (a v rámci môjho obligátneho žvanenia ešte fotky: tady jsem si dovolil několik hruštiček ze své zahrádky...😉.Je to Nojabrskaja).

Asi to byla moje reakce na článek v Zahrádkáři o sovětských odrůdách jabloní. Vyjádřil jsem nejistotu, zda v Litevských podmínkách "houbovým chorobám odolná, podzimní odrůda" bude odolná a podzimní i u nás atd. Nepochybně v bývalém svazu umí vynikající odrůdy vinné révy - tam je však základním kritériem dostatek sluncohodin a sumy teplot, které není obtížné u čím dál ranějších odrůd naplnit a výsledný hrozen je sladký. Zvláště u jablek je tomu jinak, jak mě přesvědčily zkušenosti jak rozdílně může stejná odrůda fungovat v různých podmínkách co do chuti, skladovatelnosti i odolnosti chorobám, namátkou: Rubín z podhůří vs z jižní Moravy,  Granny Sm či Golden z Tirolska a od nás atd.  Kdysi jsem si takto přivezl z jihu do českých hor Winesap a nikdy nesklidil chutné a nestrupovité jablko...

Zato si kladu otázku, proč z podobných zdrojů nečerpají naši šlechtitelé, nebo ano?

Pro Daník: Nevím jak to myslíte, jaké zdroje. Jak na "východě", tak na "západě" se při šlechtění používají špičky světového šlechtění, přikřižují se k domácím odrůdám, které mají v genetice třeba tu odolnost mrazům, nebo strupovitosti. Proto se v Holovousích používala ta Antonovka, Zvonkové a i další. Když jsme v roce 1988 byli na Ukrajině, na výstavě úspěchů hospodářství, byly tam nejhezčí jablka (vedle nějakých Mičurinových) Uelzy, Mekintoš, Spartan. Ty Mičurinovy se nedaly jíst. Na trhu říkala prodavačka že jsou "vkusnoje", ale kousl jsem si jednou a sáček zapomněl na lavičce v parku. Ale u Moskvy a i jinde křížili a šlechtili - jinak by nebyly dnes v nabídce odrůdy révy, sloupcovek, kvalitní ruské maliny, třeba i ty jeřáby atd. Pro HK (19.124). Odolnost mrazům a postižení jarními mrazíky spolu nesouvisí. Stromy, které mají geny východních odrůd, na východě domácí aktinidie, meruňky, broskvoně a mnoho dalších druhů možná vydrží "třeskutější" mrazy, ale když naraší nevydrží - stejně jako ty naše - nic. Podobně je to i s ořešákem, ať pochází odkud chce. Když spí, je odolný, když začne rašit, stejně jako ostatní, ne. Jen ta mrazuvzdornost je i u té nejlepší odrůdy ořešáku menší. Pokud chcete ořešáky, který utíká jarním mrazíkům, shánějte pozdně rašící "svatojánské" nebo "jánské".   

Na jar som zasadila Nojabrskuju, kúpila som ju v Prievidzi, veľmi dobre ju hodnotia tí, ktorí ju majú, celkom dobre znášala tohtoročné sucho, samozrejme, že som ju polievala, mala pár bodiek hrdze na listoch, ale oproti Clappovej to bolo veľmi málo. Obidve boli zasadené na jar. Keďže sa začalo veľa písať o sovietskych odrodách, napadlo ma, či oni nemajú fórum, kde by nepísali len chvály pri predaji, ale aj skúsenosti z praxe. Musím povedať, že moc som toho nenašla, klobúk dole pred týmto fórom, ale predsa niečo. Ak sa mi to tu zobrazí, tak skúste, ktorí viete trochu po rusky, alebo si to okopírujte a dajte si do prekladača preložiť: www.ssad.lv › Плодовый сад Celkom dobre tam píše jedna agronómka o hruškách, ja som konkrétne hľadala letnú hrušku Vasarine sviestine, mala celkom dobré hodnotenie, tak som ju kúpila teraz na jeseň v Kohaplante v Bojniciach. O Mramornej tam píšu, že aj to je fajn hruška, len má tú nevýhodu, že niekedy praská, keď sa v lete striedajú teplé a studené dni. Možno v našich podmienkach to nebude až také výrazné. Svokrovi odišla marhuľa Maďarská, tak som ho nahovorila na Kaunis a Krasnosciokij a na broskyňu Sočnaja. Radšej som mu ich darovala :-) Ak budú dobré, dám o pár rokov vedieť. HK

HK: Tu na fóre je vlákno "Xenia", môžete si ho vyhľadať a dá sa tam tiež niečo prečítať o Nojabrskej. Ja ju už pár rokov pestujem a v mojich podmienkach je to spolu s Boscovou chuťová špička spomedzi hrušiek. IH