Odrůdy jabloní (a nejen jabloní) z východu
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář  (18316) - 11.60 (?)
5.12.2017 12:10
Pak mi vysvětlete, proč kvalitní ruská réva si k nám cestu našla a o jablkách se jen píe, jak jsou chutná a odolná. Všichni dobře víme, že když je nějaká odrůda opravdu výjimečná, zakrátko ji všichni pěstují, bez ohledu na to, jestli se dováží, množí a prodává (viz Rubín, Admirál,)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 33.39 (?), 5.12.2017 13:21
Ono jde o to, jak se k nám tyto odrůdy dostaly. Šlechtitelé v Rusku jsou většinou velmi skromní a upřímní lidé a když je navštívite, tak vám své odrůdy, které mimochodem šlechtili 10-15 let i více, klidně i daruji nebo prodají pro nás za směšnou cenu. A někteří „našinci s podnikavých duchem“ na tom pěkně zbohatnou. Např. můj přítel v 90-tých letech dovezl od šlechtitele z Uralu /V.S.Iljina/ do Československa jako první rakytník odrůdy Slunéčko, který daroval některým pěstitelům v Čechách. On z toho neměl nic a tito pěstitelé na Slunéčku dodnes vydělávají velké peníze. Jak jsem již psal všechny odrůdy jsou v Rusku rajonizované do určitého regiónu, kde se jim daří. Velké množství z nich se těžko adaptuje v jiných rajónech. Pokusy o pěstování ruských odrůd jabloní a hrušní byly v Čechách již za 1. republiky, kdy byly dovezené Mičurinem darované odrůdy. Tyto pokusy však neskončily úspěšně. Záleží od konkrétní odrůdy. Ty, které jsou šlechtené do drsných podmínek /a těch je většina/ se velmi těžce přispůsobují jiným klimatickým podmínkám. Např. Ruská slivoň Kubánská kometa je velmi adaptivní a pěstuje se od Petrohradu a ž po Vladivostok a naopak sibiřské rakytníky, hlavně z Altaje, se velmi zle adaptují a v evropské části RF zmrznou již při první zimě, i když doma vydrží mrazy až mínus 50°C/mají výbornou mrazuodolnost, ale slabou zimoodolnost – nesnášejí jarní výkyvy teplot/. Mimochodem, ani Rubín, ani Admirál se v RF nepěstuji, protože by tam nepřežily. Na Ukrajině jsou podmínky pro pěstování vhodné i pro naše odrůdy. HJ
|
|
|
|
|
|
|
host - 33.39 (?), 5.12.2017 18:43
V této diskusi p. Ivan Hlavatý spomíná i odrudu hrušně Mramornaja. Je to jedna z tých velmi kvalitních a odolných odrůd, které by se mohlo dařit i v naších podmínkách. Je potřeba ji vyzkoušet. Je to odrůda vyšlechtěná v Rosošanské šlechtitelská stanicí/oblast Voroněž/ již v roce 1965 křížením odrůd Bere zimní Mičurinova /Mičurin ji vyšlechtil již v r. 1903/ a Lesní krásavice / tj. ruský název pro Hájenku/. Mramornaja je vysoce ceněna za svůj vzhled /4,7 balla/ a výbornou chuť /4,8 balla/. Plody jsou průměrné velikosti 160 – 170 g, dozrávají koncem srpna – začátkem září a skladovatelné jsou 3-4 týdny /maximálně do poloviny až konce října/. Jsou vhodné na přepravu. Proti strupovitosti a jiným nemocem je odrůda velmi odolná a prakticky nemocemí netrpí. Využití má všestranné. Mrazuodolnost je pro naše podmínky dostatečná. Nevýhodou je, že při velmi suchém počasi může být snížená úroda a plody mohou opadávat. Já jsem tuto odrůdu naštěpil do koruny stromů před 4 léty, zatím ještě nerodila, protože začíná rodit v 6-7 roce po naštěpení nebo naočkování. Koruna stromu dosahuje střední velikosti. HJ
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 67.66 (?), 5.12.2017 18:43
Rubín, ani Admirál se v RF nepěstuji, protože by tam nepřežily.
Za totáče mělo Brno družbu s Voroněží a já jsem tehdy jednomu tamnímu ogorodnikovi, co přijel na vstreču nějaká očka Rubínu věnoval. Napsal mi ještě téhož roku co štěpoval, že mu naštěpovaný roub vykvetl a tak krasivoje jabloko nikagdá něviděl.
|
|
|
|
|
|
|
host - 248.237 (?), 5.12.2017 18:38
Odrůdy z Ukrajiny a Ruska nabízí zahradnictvo Limbach.
Mívají zajímavou nabídku všeho možného, ořechy počínaje a drobným ovocem konče. Často novinky u nás zatím nedostupné. Problém pro mě je dohledat o těch východních nějaké informace/zkušenosti.
Letos jsem si tam mimo jiné objednávala ukrajinské křížence višní, které by měly být odolné monilii.
|
|
|
|
|
|
|
host - 33.39 (?), 5.12.2017 19:09
To máte pravdu, Limbach prodává některé ovocné druhy z RF, Ukrajiny i jiných zemí východu. Podívejte se ale na tu jejich cenu. Stromek za 18 - 24 € / to je cca 455 - 610Kč/ za jeden kus. Za 18 € tam prodávají i zde spomínannou hrušku Nojabrskaja. Na Ukrajine se táto hruška prodává za 70-80GRN, tj. cca necelých 70-80Kč. To jen pro porovnání těch rozdílů.
|
|
|
|
|
|
|
host - 248.237 (?), 5.12.2017 20:58
Souhlasím, že cena je vysoká. Je to ale pro mě nejjednodušší způsob, jak odrůdy, které mě zajímají, získat. Zítra mi snad dojdou hrušně z Německa (špičáky Uta, Viennská a Harrow Sweet) a cena bez dopravy je podobná. Nechci čekat, jestli někdy náhodou neseženu některé levněji, Čas běží příliš rychle.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ivan Hlavatý - Diamantový Zahrádkář (4384) - 234.185 (?), 5.12.2017 19:31
HJ: Vďaka za zaujímavé informácie. Ešte si dovolím doplniť pár vlastných skúseností o odrode Nojabrskaja (okrem synonyma Xenia sa používa občas aj Oksana): Na dulovom podpníku rastie stredne silno, dobre sa tvaruje a tvorí plodonosný obrast, rodila už v 2.roku po výsadbe. Plody sú veľké, okolo 400g. U mňa na teplej nížine bohužiaľ neplatí, že by vydržali do januára a najchutnejšie boli okolo Nového roku. U mňa ju oberám v polovici októbra, plody vydržia asi do polovice novembra, najlepšie chutia asi 2 týždne po obratí, keď zožltnú. Chuť je naozaj vynikajúca, podobná rodičovskej odrode Viennskej, o niečo menej šťavnatá a dužina má o niečo hrubšiu (zrnitejšiu) konzistenciu, čo ale pri konzumácii vôbec neprekáža. Typický je akoby "zobákovitý" odstup stopky, ktorá väčšinou smeruje šikmo k osi plodu a je s ním spojená akýmsi "pupkovitým" zdurením (pekne to vidno na fotke). Toto je potom aj miesto kde začína nahnívať pri prezretí, podobne ako napr.Clappova. (K tej odolnosti na spálu: pri najlepšej vôli tomu nedokážem veriť, zažil som párkrát tú hrôzu čo spála dokáže za pár desiatok hodín spôsobiť a úplne zničiť predtým zdravý strom, jednoducho neverím že by nejaká hruška dokázala odolať). IH
|
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
