Odrody naších dedov a pradedov

Zajímalo by mne, jak je to uložení technicky provedené. 

Génové banky fixujú cenný genetický materiál zvyčajne 3 spôsobmi: uchovávanie semenných druhov v génovej banke v ex situ kolekciách, v in vitro a v in situ- v poľných kolekciách. Poskytujú ho nielen záujemcom v danej krajine, ale každoročne putuje aj do zahraničia. Zaujímavým kultivarom uloženým v GB Piešťany je napr. chránená Fándlyho jabloň, ktorá nemá korunné plátky- sú premenené na kališné, takže vyzerá, ako keby vôbec nekvitla a hneď rodila jabĺčka.

Takto... nadviažem na predchádzajúce príspevky, aj keď tu sme sa už pustili do virtuálneho šľachtenia :). Ak by som mal ja osobne povedať niečo o starých odrodách, poviem asi lan toto: áno, stojí za to ich množiť v záhradkách, je takmer nutné aj z kultúrneho hľadiska ich zachovať, ale na veľký boom by som to nevidel a nevidím, aj keď sa mnohé staré odrody už v škôlkach množia a predávajú aj na Slovensku. Ich uplatnenie vidím v podmienkach, ako mám napríklad ja. Pri dome máme iba 7a záhradu s kvalitnou pôdou, ale ár zaberá orech (veľký síce, ale kvalitný), ďalšie 3a stavby a dvor je nevysaditeľný, lebo bol kedysi vyložený kameňmi, aby sa nehrúžili kolesá vozom :). Suma summarum, na výsadbu stromkov nejaké 3-4a, a to chce človek ešte pestovať zeleninu. Na druhej strane, máme oplotené poľné sady, kde je ale ďaleko horšia, ílovitá pôda s kamenným podložím. Tam nevypestujem novú odrodu v požadovanej kvalite ani na vegetatívnom podpníku, ani na semenáči ani keby som nevirm čo robil. Tak siaham po osvedčených, nenáročných odrodách, ktoré tu roky rástli a aj v mojich sadoch rastú a štepím a vysádzam na plánkach, poväčšine vediem ako vysokokmene, lebo vysoká zver je tu tak premnožená, že si neviete dať rady aj keď máte oplotenie a neviete, kedy nájdete katastrofu. Pestujem napr. Jonathan, Ušľachtilé žlté, Kanadskú renetu, Idared (ten zas nie je až tak starý), Ontario, Kalvil červený jesenný, Kardinál žíhaný, Matkino, James Grieve, Priesvitné letné a niekoľko ďalších, ktoré už asi nikto nepomenuje. Ak je dobrý rok, máme jabĺk kopu, ak nie, máme tiež, lebo striedavá plodnosť sa na všetkých stromoch neprekrýva. Sem - tam preštepím na skúšku konár novou odrodou, ale je to bieda. Tu ja vidím využitie starých odrôd, kde sa iné nedarí, a to ako u jabloní, tak u hrušiek či sliviek, lebo tiež radšej siahnem po Rubinole alebo Topaze, Rubin Stari z domu, a ďalšie sa skonzumujú až na koniec. Mám svoje staré odrody rád, ale vyžaduje to nepomerne viac práce - hlavne rez, zber a hnojenie vysokokmeňov, aby vôbec rástli v tom,,betóne". Mám 23, aktívne ovocinárim cca 8 rokov, pritom študujem, a neviem, kde dostanem po skončení prácu - to bude hlavný ukazovateľ osudu starých odrôd v mojom sade.

Jozef B.

P.S. cca 360 m n.m.

Zdravím

Uryvek z knihy Co má každý věděti o ošetřování ovocných stromů: Josef Vaněk

Kapitola.-  Mají se sázeti osvědčené odrudy, nebo také nové, dosud malo vyzkoušené?

...Kde bychom dnes byli, kdybychompěstovali stále jen ony staré odrudy, na př. Míšeňské, Ječniště,Kohoutky, Pokroutě, Měkkosladké, Chocholka, Cibulář, Hedvábka, Funtovka atd. Tehdy to byly znamenité odrudy, poněvadž jinných nebylo, ale mají též své četné vady a nedostatky a a které přirozeným zákonem přírody degenerují tak, že velmi četnéz nich, které dříve platily za nejlepší, dnes jsou již nemožné?

Kam by spělo naše ovocnářství, kdybychom se řídili zásadou dotyčných, neměli bychom dnes tak ceněné a skutečné cenné novější odrudy, jako Ontário, Matčino,  Peasgood, Booscopské, Coxova reneta, Velkovévoda Bádenský, Min. Hammerstein, Signe Tillisch, Evino, Zuccalmagliova r., J.Grieve, Laxton superb, Hornokrajské malinové a pod.

Nevím co by tomu řekl náš zesnulý pomolog Říha, který se tak pídil po novinkách- co by tomu řekl náš výtečný pomolog a pěstitel novinek Proche, který téměř celý svůj život věnoval pěstování novinek a který kdysi napsal Nejíti s pokrokem znamená ne stagnaci, ale zpátečnictví. A co Mičurin?

Já bych navrhoval kdybych měl tu moc, nařídil bych každou novinku ihned sázeti do všech okresú a do všech odlišných poměru v okrese po jednom vysokokmenu a jednom zákrsku. A potom podle zpráv okresních pomologů o výsledku, bychom teprve mohli vysloviti ortel. A o každé novince se vždy záhy rozvine debata v časopisech, podávají se posudky o výsledcích a tím je již ortel vyřčen. Že každá novinka je dražší, rozumí se samo sebou a netřeba se nad tím pozastaviti.

Nepromyšlené rozšiřování názorú pomologickými autoritami natropí více zla, než když několik milovníkú ovoce po republice si každou novinku koupí a pak o ní podají úsudek....

J. Vaněk 1947

Historie se opakuje ve spirále

sadař vlada

Pan Kaněra citací z Vaňkovy pomologie udělal pomalu závěr tohoto diskusního fóra.Sám jsem začínal sadařit v roce 1967 s většinou odrůd které tady byly jmenovány a mnoha dalšími.Všechny to byly vysokokmeny.V roce 1972 jsem část sadu oplotil a začal jsem pěstovat novější odrůdy vedené na italské palmetě.Byly to odrůdy Jonathan, Golden Delicious, Bláhovy odrůdy, Parmény,Idared a další.Za 40 let mám z původních odrůd pouze Idared na vysokomenech a dalších asi 120 odrůd jako vřetena po zrušení italské palmety i jako vysokokmeny.Jsou to většinou rezistenty a nové i nejnovější odrůdy.Rubinolu, Topaz,Melodii a Goldstar mám i na vysokokmenech.Samozřejmně jsem pro zachování starých a krajových odrůd, to by ale mnělo být záležitostí pro CHKO a podobné zájmové organizace a šlechtitele.Sám jsem léta jezdíval na přednášky p.profesora Řezníčka do genosadu CHKO ve Velké nad Veličkou, ale ke starým odrůdám bych se určitě nevracel. Ještě bych se rád vyjádřil k degustacím starých odrůd.V Uh.Ostrohu jsme několikrát zařadili i staré odrůdy a vždycky skončily na posledních místech.Teď jsem se díval na degustaci v Hořicích/Holovousy/ ze 7.1.2014,kde Podzvičínské, Coxova reneta a Poskoopské se umístnily na posledních třech místech i když Coxova nebyla v chuti tak špatná.Určitě máme na staré odrůdy různé názory a je na každém z nás co si zvolí, jestl bude pěstovat staré odrůdy, nebo nové  

 Tonda 

Já jen žasnu co ta Coxovka musí snášet za příkoří.Dnes je při degustacích dávána na konec žebříčků.Zřejmě to má vyvolat dojem jak jsou novošlechtění kvalitní.Houby a švestky, možná na krásu, chutí se jí zdaleka nevyrovnají..O tom jsem přesvědčen.V případě Coxovky je anonymita vzorků k smíchu.Každý zdatnější ovocnář tuto nezaměnitelnou chuť pozná poslepu.Naskýtá se otázka.Proč je degustována v lednu (dávno za zenitem),když její nejlepší chuť je v listopadu.A takových proč o nynějších degustací je víc.Rozhodně je beru s velkou rezervou. - Mičurin II

Ono se to asi neví, ale  švestky jsou vyjimečné ovoce.Jim se máloco vyrovná, a nevynikají pouze na krásu, jsou celkově vyjimečné-tvarem, konsistencí,mimořádnou chutí, variabilitou zpracování-malé,nenápadné ale šikovné.

Jinak s tou snadnou identifikací Coxovky po slepu máte pravdu.Opravdu je její chuť zvláštní.Popsal bych ji jako mandlově sladce nahořklá-jádrová.Je na škodu, že stěží vydrží do ledna, a v teplých oblastech je to podzimní sorta.Strupovitost na ovoci nepáchá nijak podstatné škody.

Tak mně osobně švestka nepřipadne nějak super krásná. Hezké ovoce to je, ale stejně krásná, ne-li krásnější je broskev, meruňka.

De gustibus non disputandum est!!!

Chjo je to tak... peckoviny jsou doménou teplejší půle roku, však na zimu je lze ztěží uchovat.V zimě dáme přednost dobrému,uchovatelnému jablku,....."však kdo si na jablko vzpomene v létě?jen ten, kdo nemáje peckovin, v létě vynáší jablka do nebes! Nejraději bych své letní jádroviny vyklučil, a nasadil už peckoviny jenom,...kdyby mi to vrozená šetrnost nezakazovala.

Tak mně osobně švestka nepřipadne nějak super krásná. Hezké ovoce to je, ale stejně krásná, ne-li krásnější je broskev, meruňka.

Když jsem byl děcko, meruňky byly chuťovka, broskev přímo lahůdka, švestky póvl. Divil jsem se proč babička tak chválila chuť švestek. Později jsem slýchal matku, kterak si cenila ze všeho ovoce švestek nejvíc a já stále nedal dopustit na žluté peckoviny, meruňky se draly před broskve díky kvalitnějšímu destilátu. V posledních letech jim dávám za pravdu. Broskve a meruňky jsou ceněny proto, že jsou vzácnější. Když je jich dost, zjišťuji, že zralým Katinkám, Hanitám, Těchobuzickým nevyrovnají. Prostě:  švestky = mléko starců.