Mulčování pod stromy

Pro fialinku: podle mých zkušeností by mulč měl být raději tráva posekaná rotační sekačkou, málo často sekaná vysoká tráva má zatvrdlé stonky a hůře se rozkládá a proto jí pak po zimě u stromu zůstene příliš. Co s vysokou trávou nevím, ale rotačkou rozsekanou, mimo mulčování ke stromům, dávám na hromadu a do dvou let je z ní slušný kompost.

Posekáte-li pozemek alespoň 2x za rok, nemůže dojít k vytvoření tvrdých stvolů a palic(kopřivy, lebeda a pod.)Pokosenou trávu nemulčuji, ale nechám ležet.Tráva zetlí a při dalším sekání už nevadí.Největší obavy mám ze souseda, který tvrdou stařinu "uklízí" tak, že ji podpaluje.Vůbec nedbá, zda zhoří také sousední suchá tráva včetně umělohmotných chráničů proti okusu zvěří na stromcích.Vysokým stromům oheň z trávy rovněž škodí.Vysemeněné kopřivy radost sousedům také neudělají.  AB

K příspěvku AB. Vypalování trávy a listí byl (je) hrozný zlozvyk především starších lidí. Kdysi v naší obci jeden mladík na to doplatil životem, i když s tím pálením neměl nic společného. Přesto trvalo dalších mnoho let, než to v obci přestalo. Je to asi tím, že dnešní generace mají přeci jenom blíž k té sekačce a o hrábě nestojí.

Myslím, že osvěta, ale i legislativa, pomohly k tomu, že pálení listí a trávy se stalo už vyjímečným jevem.

Toho souseda vám nezávidím. Kdysi dávno jsem měl něco podobného.

Vidím, že se někam ztratilo jak fackování, tak uhynulý kocour. Chápu nechuť Mr. Biggga hnojit vzrostlé ořechy a zahrábávat staré železo ke stromkům taky nebudu. Dokonce se musím obejít i bez slepičinců. Stromkům musí stačit pouze každoroční vrstvy mulčovacích materiálů. Musím stále a stále opakovat story se síranem amonným. Nejlépe je to vidět na broskvoních, které teď rostou v normální zahradní zemině, kde se před tím pěstovala zelenina a půda se každoročně hojně vápnila vápnem ze stavby. Broskvoně zde vypadaly díky chlorotickým listům velmi neboze, ale zvítězit se mi podařilo až pomocí síranu amonného, dodávanému na jaře do země pod stromky. Je vidět, že dusičnaté hnojivo s kyselou reakcí vyléčí listy v takovéto převápněné půdě nejlépe. A mimochedem víte, že mulčovaným stromům se má dodat o 50% dusíku více, než nemulčovaným? To jsem si nevymyslel já, ale pan Blažek v publikaci Pěstujeme slivoně. Údajně je to proto, že půdní mikroorganismy rozkládající mulč, spotřebují k této činnosti právě určité množství dusíku, které je potřeba stromkům zase vrátit.

Bude také záležet na tom, čím se mulčuje. Pokud drcenou kůrou či štěpkou, pak je přídavek dusíku na místě. V případě mulčování kompostem je naopak možné dávky hnojiv snížit.

Ono je to, Petře, s tou spotřebou dusíku na rozložení mulče trošinku jinak. Tu publikaci od pana Blažka mám také, ale nechce se mi to hledat.

Na rozložení každé organické hmoty v půdě je zapotřebí určitého množství půdního dusíku. Čím ho je tam více, o to rychleji se organická hmota za přispění bakterií rozkládá. Ale ten spotřebovaný dusík zůstává v půdě a po dokončeném rozkladu organicé hmoty ho tam samozřejmě nakonec přibude.

Jde o to, že v tom období rozkladu organické hmoty ho může být v půdě dočasně méně, protože ho potřebují bakterie k své bohulibé činnosti. Ale myslím, že u ovocných stromů s jejich relativně obrovským kořenovým systémem, je tento dočasný úbytek nepodstatný.

Horším by byl případ, kdybyste např. zmulčoval zahradu, ten mulč zapravil do země a zasel nějakou plodinu. Po vzejití by ta plodina skutečně po určité období mohla trpět nedostatkem N. Proto třeba zemědělci po rozdrcení slámy při sklizni obilí na ní aplikují určité množství dusíkatého hnojiva, nejlépe síran amonný, aby urychlili její rozklad v půdě a nově zasetý ozim dočasně netrpěl nedostatkem N.

Ono to má ještě další rozměry. Při mulčování - nastýlání - není mulčující hmota zapravena do půdy, nýbrž je navrstvena na povrchu, v některých případech je mezi nimi ještě vrstva tkaniny kvůli neprorůstání plevelů. Mikroorganizmy v mulči tak mnoho dusíku z půdy neodeberou,  protože s ní jednoduše nejsou v kontaktu. Jiná věc samozřejm nastane, když se mulč zapraví do půdy.
   Na druhé straně při některých druzích rozkladu organické hmoty bakteriemi může část dusíku unikat ve formě plynných sloučenin do vzduchu

Ahojte,

ozivim tento starsi prispevok.

Vysadil som jablonky na podpnikoch M9 a medzi ne biele, cervene a cierne ribezle.

Snazil som sa toho najst aj na internete viac, ale nie moc uspesne.

Vela sa odporuca okopavanie, co je pekne, ale ak by som si chcel troska zjednodusit pracu, chcel by som pouzit stiepku napr. z liesky. Jednak by zabranila prerastaniu buriny a vysusaniu.

Cele je to taky "vyvyseny zahon", kde je viac kvalitnejsej zeme asi do vysky 40-50cm.

Samozjreme, ta stiepka by nebola az pri kmeni, tak ako je to v "demo" obrazku.

Co si myslite o takejto aplikacii?

Vdaka.

Já jsem vždycky byl a budu pro mulčování. Jednoznačně. Kvůli tomu, co píšete. Nedochází k zbytečnému vysušování půdy, neprorůstá plevel a pokud mulčujete například posekanou trávou, tak ta se časem rozloží a dodává do půdy humus. Nevýhodou jsou myši a krtci, kteří mulčování milují kvůli tomu, že se pod ním drží žížaly, na kterých si pochutnávají. Kvůli žížalám rádi rozhrabují mulč i ptáci. Co Vy na to, pane SPCH? 

Situaci M999 bych řešil bez té hrubé dřevní hmoty-tu dám raději do kamen, nebo na dno velmi vysokého záhonu. Na tu vrstvu kval.zeminy položit textilii a pak asi 5cm kačírku. Přihnojování řešit tekutým hnojivem.SPCH