Lišejník na ovocných stromech

Dobrý den,

mám problém s lišejníkem na stromech jabloní i slivoní. Dokáže zasáhnout celý strom do té míry, že stromek nakonec uschne. Poraďte mi prosím, jak se bránit proti tomuto zasažení, které se šíří i na dosud zdravé stromy. Pomohl by postřik zelenou skalicí smíchanou s hašeným vápnem? Pokud ano, v které době by byl postřik vhodný?

Děkuji za informaci.

Petr Novohradský

Ked davate mednaty jesenny, ten nezabera?

Pravděpodobně máte na mysli modrou skalici (síran mědnatý) aplikovaný na podzim. Zatím jsem jej nezkoušel, sháním informace co by mohlo být účinné.

Lišejník na stromech jabloním ani slivoním vůbec nevadí. Pokud stromky uschly, nemohl za to lišejník nýbrž pěstitel.   

Lišejníky rostoucí na dřevinách nejsou nikdy parazity, nekonzumují žádnou část rostliny ani ji netráví. (zdroj: Wikipedie)

Pane Vysloužil, nevím, do jaké míry jste mne chtěl urazit poté, co jsem se obrátil v dobré víře na poradnu. Jedinou příčinou uhynu stromů byl skutečně lišejník, který zasáhl veškeré větve stromů, i slabé větve, které násladně uschly (právě ty zasažené).  Na Váš popud jsem nicméně pátral po internetu a odpověděl jsem si sám. Informace, že lišejníky nejsou nikdy parazity je dále rozvinuta na tomto odkazu.

v následujícím znění: Ovocné stromy, zejména starší, jsou často pokryty mechy a lišejníky. Přitom se narušuje kůra do pletiv stromů vznikají výtrusy různých hub a bakterie. Jejich životní činností zahnívá kůra stromů a poté zasychají větve. Nejlepším prostředkem proti mechům a lišejníkům je postřik 5% až 8% roztokem zelené skalice. Postřikujeme na podzim nebo záhy na jaře, před rašením pupenů. Napadené větve po postřiku dobře očistíme od mechu a lišejníků.

  Jeďte se podívat třeba do Norska, kde amatérští ovocnáři ve vybraných oblastech dostávají dotace za každý ovocný strom. Jejich jabloně byly často obaleny lišejníky tak, že kůra vůbec nebyla vidět.  Samozřejmě lišejník neodstraňovali, údajně proto, že trochu chrání dřevo před mrazem.
   Milý pane, vše, co se napíše na netu, zejména v tak impaktovaném zdroji jako je telereceptář, nemusí být nutně pravda. Oni tam musejí něco napsat. Stačí přečíst další větu:
Každý rok je nutno očistit kmeny a hlavní větve od odumřelé kůry a pečlivě je natírat vápenným mlékem.
   To je jistě pro zahrádkáře prospěšný počin, ale "nutno" to skutečně není. Najděte mi produkční sad, kde to dělají.
   Autor článku v telereceptáři skompiloval údaje z několika zdrojů a nevšiml si, že se navzájem vyvracejí - viz obě citované věty. Navíc to po sobě ani nepřečetl (...do pletiv stromů vznikají výtrusy různých hub...)
   Jestli si myslíte, že lišejník napadne zdravý strom, ten z toho celý uschne a potom se šíří na další stromy, tak si to klidně dál myslete. Osobně soudím, že Vaše stromy a větve uschly a teprve potom se na nich usadil lišejník. To se často stává.
   Taky mám lišejník na stromech a jsem tomu rád. Beru to jako důkaz, že mám na zahradě čistý vzduch.

Nemám ta to zcela jasný názor, pouze z pozorování na zahradě.Na švestkách mám také dost lišejníku a pstupně zjišťuji, že ty bez něj jsou celkově v lepší kondici. Nevím čím to je - snad to lokální mikroklima násobí i tak už dosti vlhké podmínky stanoviště, což více přeje houbovým chorobám. Na jiných stanovištích to může být jiné.

To pozoruji také.Ale vysvětluji to tím,  že ty stromy na nichž lišejník roste, jsou jednoduše staré. Na mladých stromcích není. A to ani na těch, kterým se příliš nedaří (okousané, namrzlé, s rakovinou).

Na tom něco bude.

Cistenie kory stromu a nater vapnom je mozno len varianta ako sa starat o strom setrne k prirode. Hobbysti na toto maju cas a mate pravdu, ze velkopestovatel to v sadoch robit nebude. Ale velkopestovatel bude aplikovat viac postrekov vykonavanych na profi urovni, pomocou traktora a profi postrekovacim zariadenim. A moze to robit viackrat v roku a v presne terminy, podla mikrobio rozboru. To, co bezny zahradkar nezvladne. Tie rady su smerovane pre zahradkara a mozno je naozaj najlepsie ocistit koru mechanicky a natriet vapnom.

Juro