Lidská moč jako dusíkaté hnojivo k ovocným stromům

Kdysi jsem také dělal pokusy - hnojit zředěnou močovinou (tuším 1:10), testované stromky či keře rostly lépe než nehnojené. Ale jak tady zmínil pan Vysloužil - je problém s tím zachytáváním a skladováním moči. (něco jiného je když máte separační toaletu). Proto už přes sezónu pouze klasicky "odskakuji" ke stromkům či keřům (to ale jen já, rodina se odmítá připojit ;-)

Sůl se asi rostlinám moc nelíbí, ale dá se omezit. V dnešní stravě je soli přemíra, což také vyvolává některé zdravotní potíže. My jsme doma množství používané soli sůl docela omezili (neříkám vyloučili): Kupodivu při střídmém solení více vynikne chuť potraviny. Zároveň je spousta možností jak pokrm ochutit jinak než solí (či sůl ve výsledku hodně omezit). Sám jsem koukal, kolik toho dokáží středomořské bylinky nejrůznějších druhů (tymián, rozmarýn, majoránka, svatolina atd.), které si každý může vypěstovat u domu... Jako náhrada se dá použít i pomletý celer, česnek, cibule, libeček či orientální koření sumach, případně vinný ocet nebo některé značky sojovky s menším obsahem soli. Do fermentovaných potravin lze místo soli dát startovací kultury laktobacilů...

Snad se mi vlákno nelíbí, snad se mi i kapku ekluje, s největší pravděpodobností si na zahradě i narok ulevím s radostí hryzcům nebo krtkům do chodbiček vyůstěných napovrch.

Hnojení močí aplikuji již několik desetiletí k naprosté spokojenosti. V poslední době dopřávám teplou sprchu též plzákům.

Nechci zaměření tohoto vlákna chválit ani nějak dohenestovat protože si na to nějak nedokážu vytvořit názor. A nějak odborně komentovat už vůbec ne.
*
Tak jen pro odlehčení a možná pobavení zážitek z mých dětských let - citát který v naši oblasti skoro zlidověvel a do konce života mi zůstane v paměti:
Otec mého dětského kamaráda, soused, tehdy zařval:
(Měl tehdy nějaké sousedské spory i když přímo o žádné satelity, zahrádkařskou osadu, řadovku apod. nešlo).

Jaroslav Vellech, rok 1975, (zvolení G.H.):

"Co to je za dobu, člověk se už nemůže na vlastní zahradě ani vychcat!)."
*
Jinak se omlouvám, ale nedalo mi to. Musel jsem ten ftípek, glosu, toho úžasného člověka tady do toho tématu napsat...

Rafael.

vždy to tak bolo, že dobrý gazda všetok organický odpad zo zvierat a ľudí zúžitkoval ako hnojivo, a je to tak všade v prírode! len teraz v modernej dobe sa tomu hlupáci čudujú...

Musel jsem ten ftípek, glosu, toho úžasného člověka tady do toho tématu napsat...

Ono to není xmíchu, ale spíš k zamyšlení. Už teď se nesmí pálit odpad. (Co s tím, který je infenkční a v knihách je doporučeno spálit, např. konečky větví angreštů s padlím a podobně?). Jistě se brzy se dočkáme předpisu EU o zákazu chcaní venku, do čehož okruhu zahrada spadá.

Samozřejmě v přírodě na zahradě nebo na chalupě taky chodím, pokud možno, na malou ke stromu. Ale moč není ředěná a pohnojení je přímo ke kmeni. A nějak jsem se nedokopal k tomu, abych si vedl diář, kdy jsem který strom pomočil.Proto jsem uvažoval o řízeném pohnojení v předjaří ředěnou močí pod koruny všech stromů najednou. Podobně, jako když pod stromy rozhodím ledek. Moč užiji jen jako doplněk k ostatním dusíkatým hnojivům. Každopádně ale míním přes zimní měsíce na zahradě a na chalupě ukládat moč do plastových nádob. Při množství, které člověk vyprodukuje za den, by neměl být problém získat dostatečné množství k předjarnímu hnojení.

O tom zachytávání přes zimu a pohnojení na jaře jsem také přemýšlel. Navíc by se mohla zapojit i rodina :-) Nevíte o nějakém typu suchého přenosného záchodu s nádobkou (nemyslím separačního), který by mohl sloužit právě k zachytávání moči? Dal bych jej přes zimu vedle klasického WC. Jde mi o to, aby to bylo těsné a nesmrdělo to. Znám tzv. chemickou toaletu, ale tam je ještě navíc nádržka s vodou, kterou musím po vykonání potřeby spláchnout, aby se právě dosáhlo té bezzápachovosti. Což je nepraktické, nádržka by byla za chvíli plná a musel bych to vynášet 3x do týdne...

Doma nic řešit nebudu, ale venku na zahradě za boudou si udělám provizorní pisoár z plastového kanystru dnem vzhůru, třeba od kapaliny do ostřikovačů. Uříznu dno a na hrdlo instaluji hadici, která povede do velkého kanystru na zemi. Zápach nebude, aspoň přes zimu skoro žádný. Prostě místo ke stromu rovnou do nádoby.

a co ty kanystry od sava? zašroubovaný nejsou cítit, můžou se při převozu převrátit, navíc při samotném aktu z nich nic nestříká zpátky, čehož bych se asi bál v případě kbelíku s velkou hladinou, mám s nima ty nejlepší zkušenosti. jen to skladování do jara, nevím, nevím. ono to časem kvasí a víc smrdí, navíc z toho vypadává takový kámen, když zapomenete vylít kanystr, nebo ho pouze vyléváte a nevyplachujete, po čase se na stěnách udělá krusta, která při vylévání odpadává, je to strukturou na pohled zajímavé, ale nevím, jak moc znovu rozpustné a pro rostliny využitelné. nejlíp mi vychází čerstvě zaplněný kanystr hned vylít do materiálu, který to ocení, v mém případě ta sláma