Konec pesticidů pro zahrádkáře?

Kteří včelaři si probůh myslí, že zachraňují lidstvo?!! To jste někde četl?! Vždyť to je blbost. Pokud už by chtěli včelaři někoho zachraňovat, tak v prvé řadě své včely. Za ty by mnozí i dýchali. 

Zajímá vás proč některé květy nejsou atraktivní pro včely? Je to bohatostí snůšky. Včely totiž stále pátrají po atraktivních zdrojích v okolí.Mají na to i včely "pátračky".Ty jsou aktivní hlavně když je potřeba velký přísun sladiny. Jakmile včela najde rozkvetlý strom, lán se slunečnicí, pole se svazenkou, oznamuje tuto skutečnost v úle ostatním včelám a informuje je, kterým směrem je nutné se vydat. Pak se klidně vykašlou na pár pampelišek, hluchavek,malý stromek myrobalánu hned vedle úlu a letí tam, kde je to lepší a vyplatí se to.  Některá nektaria jsou navíc pro ni nedostupná. 

Konec pesticidů pro zahrádkáře?

Konečně zdravý názor. Včela opravdu nedrancuje. Choval jsem 32 včelstev po svém otci a před 10 roky jsem je předal svému synovi. Pro jeho včelstva seji hořčici a SVAZENKU samozřejmě na smlouvu, aby i mě přišel nějaký obolus. Vážení, viděli jste někdy svazenku v plném květu a její návštěvníky? I kdyby měly včely turbo motory a pyl a medovici nosily v kýblech, nejsou schopny vše zastat. Při plném květu svazenky bylo mimo včel na ní tolik jiného hmyzu včetně čmeláků, že je všechny ani neznám. A vážení, viděl někdo z vás pořádně chování včely a čmeláka na jahodníku? Včela je obyčejný fušer, kdežto čmelák je jako bagr. Perfektně jahodu opylí, proto také každý rok kupuji min. 2 ks. hnízd čmeláků z Agrogenu Troubsko. Po opylení jahod se postí čmelák do čehokoliv, a posléze v přírodě přežívá. Další velmi dobrá připomínka byla, že přírodu drancuje člověk. Kdo je v mém věku (jedu šesté gumy) nebo i služebně starší, si vzpomene, že u hospodářských stavení byly často zdi z vepřovic, nebo z vepřovic kombinovaných s pálenou cihlou. A v těchto zdech byla usídlena tzv. včela zední. V našem starém statku, než ho K. vyvlastnili a tento režim zboural, bylo náspí dlouhé více než 30 m.. Ve zdech chlévů hnízdilo několik stovek- možná tisíců zedních včel. Je to stejné jako s ptactvem. Brečíme že ubývá vrabců, stehlíků, konopek, atd., ale můžeme za to sami. Trávníky po nanglicku, případně chemická likvidace plevelů. Z čeho má potom ibn vrabec žít? A např. u stehlíka je to ještě markantnější. Tento specialista na lopuchy si je může tak akorát namalovat. A na závěr. Věřte, že nám všěm to příroda jednou vrátí i s ůroky.

Wendy

Konec pesticidů pro zahrádkáře.

Ještě pro upřesnění. Dle Mendelea včela medonosná opyluje max z 20 %. Vše ostatní mají na svědomí samotářky, motýli, čmeláci a jiná havěť. Apropo, viděl někdo z Vás Včelu třeba na Kozičkách (Bez černý)? Mně se to ještě nepodařilo. A přitom je to vynikající pylo- medonosná a léčivá křovina. Naši předkové měli pořekadlo- před bezem poklekni. A přesto včela na něj nelétá.

Wendy

Na bez létají hlavně pestřenky. Svazenku vždycky každý rok vysévám, byť na malé výměře, právě jenom kvůli té pastvě pro oči (a uši).

Je pravda, že když se dostanu na zahrady v satelitních městečkách - a nejen tam - tak to jsou přísně upravované zahrady (což není můj šálek kakaa) a totálně bez života - možná na nějakou tu Zen meditaci dobrý, ale jinak mrtvý, bez života.

Konec pesticidů pro zahrádkáře?

P. Mikeš 13

Zřejmě seč též bavíte přírodou. Tu svazenku jsem měl v jedné lokalitě na 5 ha a v druhé na 7,5 ha. Musím sdělit, že se mi u ní velmi dobře usínalo a při plném slunečním svitu a v pravé poledne(ne název filmu), byl nad celou plochou sluneční svit zn ačně ztlumen množstvím létajícího hmyzu, a to nejen včel. Bohužel neumím s počítačem, abych Vám poslal fotky.

Wendy

Mně to nedá, i když je to tady offtopic. Kdosi si stěžoval, že na třešni nemá včelu. Podnikl jsem dnes výzkum a výsledky jsou: Mám Napoleonovu, velký strom, nyní je polorozkvetlá. V koruně se potáceli dva čmeláci a několik samotářek. Medonosná snad ani jedna. Zato na mezi u silnice - obrázky - to dunělo jak při náletu a včel mraky. Jsou to různé peckoviny, poloplané slívy, trnky, myrobalány. Takže je jasné, proč na třešeň kašlou. Přitom ani nevím, zda ve vesnici někdo včely chová, před lety tu byl mor a nevím, zda někdo chov obnovil.

Není vždy pravda, že používání pesticidů a chemie obecně zvyšuje výnosy. Např.po použití stutoxu na hraboše se zcela vyhubili dravci (přirození predátoři) načež došlo k opačnému efektu - v příštím roce enormní namnožení hrabošů, kteří již nebyli nijak regulováni a enormní ztráty produkce. Jediná možnost-použití ještě většího množství jedů na hraboše, tedy značné náklady navíc (a zisk chemiček- o to tu jde), pro pěstitele je to jen past, jak je donutit k nákupu a nákladům, které často převyšují původní ztráty (před vyhubením dravců)

Včely dávají přednost javoru před našimi peckovinami. Bohužel...

Včera při procházce se psem jsem si říkala, že snad nikde není tak krásně, jako u nás, když rozkvetou v mezích trnky a ptáčnice.  Je, u vás na Vysočině.

Jen pro zajímavost.

Kyselina dichlorfenoxyoctová (2,4 - D) je chlororganický pesticid, který proslul zejména jako jedna ze složek defoliantu Agent Orange, který byl masově nasazen americkou armádou během války ve Vietnamu.

Užívá se zejména jako herbicid na polích s obilovinami. V České republice činila jeho spotřeb v roce 2001 zhruba 89 tisíc tun, přičemž více než 80 % spotřeby připadalo na ochranu kukuřice. Jeho výrobci jsou např. firmy Basf, Bayer nebo Dow Chemical. Je považován za endokrinní disruptor.

Tolik Wikipedia.

Agromanual -

2,4-dichlorfenoxyoctová kyselina
Druh
Herbicid
Účinná látka je obsažena v přípravcích
Dicopur D Extra
Dicotex
Esteron
Husar Active
Mustang
Mustang Forte
Pegas
Trávníkové hnojivo včetně odplevelení

Mirek