Konec pesticidů pro zahrádkáře?

Tady jde o to, že malopěstitelé při používání pesticidů často neberou ohledy jak na své okolí tak i na včelstva. Není problém vidět stříkat pesticidem pilatku přes poledne, kdy je vítr jak blázen a včely v nejvyšší aktivitě. Takový zahrádkář je schopný zlikvidovat včelstvo natotata a navíc ještě zamořit široké okolí.

Nevím, zda to máte jako osobní zkušenost, nebo teoretickou možnost. Ke každému přípravku je dodán podrobný návod. Ten by měl být dodržen. Další informace najde malopěstitel na agromanuálu. Takže když chce, riziko může zmenšit. Když chce. Z dob kdy jsem včelařil a tuto problematiku sledoval, vím o několika masivních otravách včelstev, vždy to bylo od velkopěstitelů, nejčastěji postřik řepky proti blýskáčku. Na otravy způsobené sousedem stříkajícím pár jabloní si nevzpomínám.

Jenom k terminologii: včela medonosná je přirozený opylovač, ačkoliv se chová v nepřirozených podmínkách.

Zajímalo by mě, odkud čerpáte informace o potravní konkurenci vůči jiným konzumentům nektaru. Ne, že bych to vylučoval, ale nikde jsem se nedočetl, že by kvůli převčelení ubývalo jiného hmyzu. Nehledě na to, že každý druh je víceméně specializovaný na určitou skupinu květů, například vojtěšku včely rozhodně nevypasou.

Ono není jisté, zda převčelením uvývá, ale je pozorováno, že "odvčelením" přibývá. Pozoroval Prof. Ptáček z MUNI Brno. Publikoval před lety ve včelařské konferenci. Nemám důvod jemu nevěřit. A pozoruju to i já na vlastní zahradě, ve vesnici, kde včelstva byla zlikvidována kvůli moru je pozorovatelně víc čmeláků a samotářek.

Že se ve včelařské literatuře píše o výrazném zvýšení výnosu plodin zásluhou včel, je logické a do jisté míry pravdivé, byť ne vždy nutně objektivní.
   Pokud např.na jaře vysíříte všechny úly v okolí kvůli moru, bude jistě opylovačů nedostatek. Za pár let ale může být situace zcela jiná, uprázdněné místo zaujmou jiné druhy.
   Před dvěma lety u nás řádil mor včelího plodu a většina včelařů (včetně mě) zlikvidovala všechna včelstva. V korunách stromů to dnes skutečně nehučí, sem tam vidím kraňku, samotářku, čmeláka. Co mi ale přijde divné, ani v roce plošné likvidace to nebylo na úrodě ovoce nijak poznat.

Na toto téma jsme už debatu vedli. Otázky jsou:

- byla včelstva likvidována v době opylení?

- byla skutečně vyhlazena včechna včelstva v okruhu 5km?

- neobnovilo mnoho postižených včelařů chovy bezprostředně po likvidaci?

Osobně bych řekl, že i v roce hromadného vyhlazení většinu úrody opylovaly včely medonosné, i když jich bylo o poznání méně. To by mohlo znamenat, že rostlina tvoří nadbytek pylu a nektaru, pro který si včely chodí, i když je květ dávno opylovaný. Tj. úbytek se nemusí projevit na opylování, k tomu stačí mnohem méně včel. Může se ale projevit na zvýšení nabídky nektaru pro jiné druhy hmyzu, jak naznačoval pan PP.

Máte jistě pravdu. Podle mě ale hraje největší roli fakt, že stromy nejsou slunečnice a všechny  (snad s výjimkou třešní a višní) mají tak velkou nadprodukci květů, že i když opylení květů poklesne na desetinu, na úrodě to nebude poznat. 
   Soudím, že daleko fatálnější vliv na úrodu ovoce, než absence včel a opylovacích odrůd, mají déšť a mráz.

No tak oni i někteří biologové považují masívní rozšíření včely medonosné (v důsledku chovů) jako ne moc žádoucí, z důvodu právě silného omezení divokých opylovačů - je to vztaženo především na přírodní podmínky původních stanovišť.

 Vydrancuje potravní niku?!! Jediný kdo tu drancuje je člověk. Mám podezření, že nežijete trvale na vesnici, protože byste žádné drancování včelami totiž nezaznamenal. Mám 11 včelstev. Přímo před úly mi v trávě kvete hluchavka nachová na které se hojně prohání samotářky. Včelu (Apis mellifera) na nich ale neuvidíte.Podobné je to s mnoha jinými rostlinami na které včely prostě kašlou, protože najdou vydatnější zdroje snůšky.Včela totiž letí klidně 1km vzdušnou čarou i více.Čmelák ani nedosáhne 500 metrů.Podobně jsou na tom samotářky.Pokud máte na mysli drancování, tak zdroje nektaru a pylu vydrancuje člověk, tím,že mulčuje louky, místo kvetoucí nehnojené louky jsou agrární pouště, které včely často jen přelétávají, pokud tam není řepka, slunečnice,Inkarnát apod... Kdo z vás chalupářů má louku, kterou suší místo anglických trávníků?Kdo vysází v zahradách místo zakrslých konifer ovocné stromy či keře? Kdo má u domu rozkvetlou zahradu o kterou je nutné se starat a něco nastudovat, místo "golfového trávníku",který jen udržujete herbicidy a "holením" nízko nastavenou sekačkou? Pokud posadíte úl plný včel do krajiny, opylí včely milióny květů v okolí a tím podpoří nepřimo i jejich rozmnožování.Mám na zahradě včely a běžně vídám čmeláky i samotářky, pestřenky,motýly atd... Dokonce není vyjímkou vidět včelu a motýla spolu na květu... Včelami to nebude pane.Včely nedrancují. 

Ano. Ten prispevek, na ktery reagujete, je zjevny nesmysl. Take mam na zahrade vcely a zaroven i spoustu samotarek a cmelaku. Mam tam pro ne spoustu ukrytu na hnizdeni. Predstava, ze by vcely vydrancovaly nektar ostatnim opylovacum je usmevna. Tyto druhy se soustredi z velke vetsiny na jine zdroje nez vcela medonosna a proto si tezko muzou konkurovat. Uz jen proto, ze do nekterych kvetu se vcela narozdil od cmelaka nedostane atd...