Jonathan, Red Delicious, Boikovo, Sudetská
|
|
|
|
host - 189.156 (?) 6.1.2014 22:12
Ahoj Vlado, Není to tak, že bych nadával na všechny knihy o řezu, to bych si nedovolil. Jen říkám, že řez je vysvětlován příliš složitě a hlavně pojetí řezu v učebnicích se hodí spíš pro intenzivní sady, kde si můžem dovolit díky možnosti hnojení poměrně otevřený systém, založený na jisté nerovnováze. Už jen řez, který se v intenso sadech provádí, tak vlastně není řez zcela na rovnováhu jak se běžně tvrdí, ale řeže se hlouběji, jednak z důvodu rychlejší obměny plodného dřeca, aby bylo řekněme z největší části v ideálním věku tří let a potom asi taky proto aby následkem bujnějšího každoročního růstu narostly ty krásné velké plody. Tak já to aspon vidím. a samozřejmě nutnost udržet stromy v určitých rozměrech.
Má filosofie je jiná, vytvořit pokud možno co nejvíce uzavřený systém, s co největší rovnováhou. Přirovnal bych to třeba k polopřírodní květnaté louce, která je mnohem snáze udržitelná než kulturní louka několika vyšlechtěných odrůd travin. A proto praktikuju řez na vytvoření opravdové rovnováhy, abych nebyl nucen na ty zahrady chodit každoročně, nerad se něčím zavazuju. Resp. každým dalším rokem chci mít té práce na těch stromech méně.
Dr. Dohnálek byl člověk, který si opravdu názor o každoročním neřezu volně rostoucích ovocných stromů (pouze vých. řez v mládí) mohl dovolit vyslovit, byl to pravděpodobně největší odborník přes přísně tvarované ovocné tvary, jaká tato země měla, má a mít bude, i vzhledem k tomu že tento přísný řez už asi těžko zažije renesanci. Jaký to rozdíl se současnými zastánci filosofie neřezu, která vychází z pouze z víry, že příroda sama nejlépe ví...
Těmi třemi očkama byla myšlena nejčastější pověra, ne snad že by to bylo psáno v nějaké knížce...
Ing. Fidla
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 25.12.2013 11:04
Není tím myšlena filosofie pahýlování, ale neřezu ovocných stromů. Hlavně přírodně smýšlející lidé mají pocit že řez je něco proti přírodě a otázky zda je řez nutný, nebo vhodný, dostávám poměrně často. Není se ale čemu divit, z toho co vidíme v našich zahradách, dospějeme, pokud se v problematice neorientujeme, k přesvědčení, že řez je docela násilný proces. K tomu da je možno udržet řezem koruny v jistých rozměrech- do určité míry ano, ale ne bezvýhradně. Resp. když mám silnou podnož a dám stromy 3 m od sebe, řez mi pomůže jen k tomu, že stromy řekněme nejsou zcela propletené. Ošem tak silný každoroční řez samozřejmě způsobí, že plodnost bude minimální, nakolik strom možná bude stále v prvním růstovém stadiu. Jinými slovy, řez není samospásný, volně rostoucí stromy musí dostat především prostor...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
PP. - Diamantový Zahrádkář (6578) - 9.2 (?), 25.12.2013 12:03
Jenže tohle je filosofie, já potřebuju radu. Praktickou radu. Mladí koupili dům se zahrádkou, kde je spousta ovocných dřevin, jak drobné ovoce, tak několik stromů. Jsou tomu rádi, mají malé děti. Jenže je tu jenže v podobě velikosti té zahrádky - není to sad - a velikosti stromů, které odhadem dva roky nikdo neřezal, neb majitel, starý pán už nemohl. Stromy byly řezem udržované v přijatelné velikosti. Dva roky ale bujely a já to teď musím vrátit zpět. Takže mi nezbyde než použít ten hedgehog -style. Jinou možnost nevidím. Leda to uříznout u země, což občas taky propaguju, ale v tomto případě jsem narazil.
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 7.1.2014 8:42
Praktická rada je asi takováto. Dva roky neudržované stromy mají spustu dlouhých výhonů rostoucích kolmo nahoru. Musíte je probrat. Snažte se obnovit původní kosterní větve, nechtě pouze jeden terminál. V koruně by si nemělo nic konkurovat, ideální je dělat postupné změny, měli byste si umět představit jak se strom bude vyvíjet v násl. letech Hedge styl nic neřeší. Pokud jsou stromy příliš nahusto, bylo by ideální dát nějaké, třeba ty méně perspektivní, či chutné pryč.
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.131 (?), 29.12.2013 0:23
Zdravím
Ahoj Ondro. Sice nevím z jakého dúvodu nadáváš na knihy o řezu, ale s tím to tvým názorem nemohu absolutně souhlasit. Mám většinu publikací co vyšla o řezu od p. Vaňka přes Vávru , Dvořáka, Kyncla, Kohouta, Blažka a konče Susem. Tam nikde není ani zmínka o tom, že všechny ovocné stromy se mají zakracovat na tři očka!!! Tato zmínka byla tehdy pouze u uniformního řezu broskvoní a řezu vinné révy. Lidé kteří si mě zvou a praktikovali dříve tento řez tak na mou otázku v které knize to četli, že se ovocné stromy zkracují na pár oček tak mi to nevěděli odpovědět a rychle to zakecali.Já ani nevím, že Dohnálek napsal knihu o řezu. Akorád vím z knihy p. Vaňka, že byl vzorný ovocnář a propagátor jejich technologie byl tenkrát něco jako je dnes Mirek. Jestli si tvúj tazatel neví rady tak co kdyby jsi za ním zajel mu to ukázat za cenu alespoň jízdeňky?
dadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 6.1.2014 22:12
Ahoj Vlado, Není to tak, že bych nadával na všechny knihy o řezu, to bych si nedovolil. Jen říkám, že řez je vysvětlován příliš složitě a hlavně pojetí řezu v učebnicích se hodí spíš pro intenzivní sady, kde si můžem dovolit díky možnosti hnojení poměrně otevřený systém, založený na jisté nerovnováze. Už jen řez, který se v intenso sadech provádí, tak vlastně není řez zcela na rovnováhu jak se běžně tvrdí, ale řeže se hlouběji, jednak z důvodu rychlejší obměny plodného dřeca, aby bylo řekněme z největší části v ideálním věku tří let a potom asi taky proto aby následkem bujnějšího každoročního růstu narostly ty krásné velké plody. Tak já to aspon vidím. a samozřejmě nutnost udržet stromy v určitých rozměrech.
Má filosofie je jiná, vytvořit pokud možno co nejvíce uzavřený systém, s co největší rovnováhou. Přirovnal bych to třeba k polopřírodní květnaté louce, která je mnohem snáze udržitelná než kulturní louka několika vyšlechtěných odrůd travin. A proto praktikuju řez na vytvoření opravdové rovnováhy, abych nebyl nucen na ty zahrady chodit každoročně, nerad se něčím zavazuju. Resp. každým dalším rokem chci mít té práce na těch stromech méně.
Dr. Dohnálek byl člověk, který si opravdu názor o každoročním neřezu volně rostoucích ovocných stromů (pouze vých. řez v mládí) mohl dovolit vyslovit, byl to pravděpodobně největší odborník přes přísně tvarované ovocné tvary, jaká tato země měla, má a mít bude, i vzhledem k tomu že tento přísný řez už asi těžko zažije renesanci. Jaký to rozdíl se současnými zastánci filosofie neřezu, která vychází z pouze z víry, že příroda sama nejlépe ví...
Těmi třemi očkama byla myšlena nejčastější pověra, ne snad že by to bylo psáno v nějaké knížce...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.211 (?), 7.1.2014 1:13
Ahoj Ondro
Vždyť jsme spolu prováděli řez v Sosnové v zanedbaném sadu a nevím jestli jsi si to vzal k srdci, ale já jsem ti říkal že ke všem ovocným stromúm promlouvám a říkám jim jak by jsme se mohli mezi sebou domluvit na spolupráci. Já ke všem ovocným stromum i u nových zákazníkú promlouvám myšlenkou a u řezu v koruně i mírně hlasitě rozmlouvám stromu jak má reagovat a tolerovat muj řez. Když si majitel stěžuje, že nechce rodit tak mu i vynadám pod pohrůžkou smrti. Při řezu v zanedbané koruně si se stromem povídám o tom jak má růst. A to je ten hlavní důvod proč mě pěstitelé vyhledávají pro řez stromu. Není umění řezat strom k obrazu svému, ale je umění řezat strom tak, aby byl prosvětlený a plně to vyhovovalo požadavku stromu. Tzn. Plno větví na zemi a strom stále stejný a akorád světlý a jeho reakce na řez bude pouze mírná a lehce vzrušená. Člověk který řeže stromky by měl být jejich zaříkavač!!! Jestli střihač nerespektuje jeho odrudové požadavky tak se s ním nikdy nedomluvý a strom se mu bude mstít nadměrným rustem vlkú a bude se dožadovat přirozeného rustu koruny za bojové situace a plodnost pujde hodně daleko... Měli by jsme si všichni uvědomit, že strom je živá bytost a né nějaký robot od boha, který musí na náš povel rodit plody. Tak to bohužel nejde a ani nefunguje! Strom je živá bytost a je jenom na něm jestli nás bude tolerovat!!! Jestli si to nebudeme schopni přiznat tak to skončí pro nás oba fiaskem. Pro strom týranou smrtí a pro nás zklamáním a hladem s touhou po ovoci.Letošní zima zkončí pro spoustu ovocných stromú krutou smrtí nebo trízní na celý život. Je to na nás jak jim to usnadníme! Jsem velice zvědaví jak letošní zimu obstojí rezistenti, kteří ji ještě neznají. Podle publikací ji staré odrudy již prošly a obstály z 30%. Je mi jasné pokud nebude teplý a mírný 'Unor tak to třešně a většina peckovin neustojí a budou roztrhány mrazem. Tak teď je to na nás jak stromúm pomůžeme z přírodního podvodu.
sadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 7.1.2014 8:32
Ono taky sad v Sosnové měl do intenzivního sadu daleko a řez, který jsme prováděli respektoval přirozený vývoj stromu a byl to řez na rovnováhu, s potenciálem stále nižších každoročních zásahů. Filosofii řezu máme určitě podobnou... Odrůdové požadavky tu určitě jsou, ale při řezu, který respektuje přirozený vývoj, je vlastně ani nemusím znát. Je pa zajíamvé pozorovat ty odrůdové růstové odlišnosti, které se při standartním řezu vcelku ztrácejí.
Letošní zimu bych neviděl tak tragicky, podobná situace tu byla před 2 lety, když jsme dělali v Sosnové, kdy až do 20. ledna bylo poměrně teplo. Pak udeřila ona třítydenní vlna arktických mrazů, ale apokalypsa se nekonala...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.77 (?), 14.1.2014 22:44
Čau Ondro
Kde jsou podle tebe hranice biosadu, intenzivního sadu a polního sadu a obnova zanedbaného sadu, která trvá několik let. Intenzivní sad není hodnocen tvarem koruny a kmene, ale zpúsobem pěstování. Nezlob se na mě, ale já jsem si ještě nikdy nevšimnul aby začátkem ledna kvetly pampelišky, lýkovec, na starých jabloní byly vyrašené spící očka na kmenech už s náznakem listí a pupeny třešní měly zelenou barvu, včely lítaly během teplých dnů pro vodu, v noci lítaly múry. No promiň tak to určitě není normální situace. Ale za to podobná situace byla práve v těch letech silných zim s velkými následky. Jediná možnost by tu byla, že tento chrakter zimy by přežil až do Dubna. A když se také podívám na řepné pole jak mění barvu a začíná rúst tak to nedopadne dobře a zemědělci budou znovu muset zaorávat ozimy jako nedávno. Je vidět, že se někteří nechávají uchlácholit současnou situací a pak budou zaskočeni z nepřipravenosti. Je to každého věc na, kterou stranu názoru se přidá, ale prevence a připravenost je vždy lepší než zaskočení a ztráta. Nezapomeň také na to, že biologická dormace ovocných stromú končí začátkem Ledna a začíná nucený spánek. Ale to ty určitě víš co to znamená. V Červnu si potom uděláme revizi situace.
sadař vlada
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|