Jonagold Marnika

Tento klon Jonagoldu byl množený Fytosem někdy před více než deseti léty. Není rezistent, k jeho nectnostem patří malá odolnost ke strupovitosti, obtížné tvarování, velké červené plody rádi napadají škůdci, kratší je i skladovatelnost. Vysoká úrodnost a (podle mne) vynikající chuť plodů uvedené nectnosti vyvažuje a při odpovídající péči jde skutečně o vynikající odrůdu, zde snad trochu neprávem opomíjenou. 

Taky jsem si Marniku na jednu větev přirouboval - kvůli informaci, že by neměl být tak náročný na teplo jako původní odrůda. Je-li to pravda, nevím, porovnat nemůžu, tu původní jsem před tím zrušil.
    Kdyby se na regálech obchodů zmizely všechny klony Goldenu Jopnagoldu a Galy, asi by zely malinko prázdnotou. Jsou to všechno chutná jablka, ale chuťová pestrost - nic moc.

Je to pořád stejná písnička. Podnož, stanoviště, ošetřování a termín sklizně a nakonec to nejdůležitější - chuťové buňky konzumenta. Pro mne je Marnika v této době absolutní jednička a je snad více jonatanová než kdysi dovážené maďarské jonatány, podlobně ji hodnotí i Petr z Pardubic. Ostatně ve východních Čechách má Fytos produkční sad, ve kterém je údajně zastoupená.

Marniky jsem sehnal v Albertu. Jsou kvalitní, možná, že nejsladší Jonagoldová mutace? Ovšem Jonaprince, který zaplavil obchody i trhy není taky vůbec, ale vůbec "marný".

Jonagold M. má u mne zajímavou historii. Kdysi, snad před patnácti léty jsem koupil tři čtvrtkmeny JM. Jeden pro známého, který ho údajně zničil sekačkou či křoviňákem, druhý jsem zasadil na zahrádce mých rodičů a třetí na zahradě u tchána. Jak šel život, sklizeň už obstarává další generace a já si jen sem tam urhnu, ovšem stromy trochu hlídám dál. JM mne fascinuje každoroční nadúrodou krásných, velkých a těžkých plodů vynikající chuti.  Kromě zvládnutelné náchylnosti ke strupovitosti mu lze vytknout už jen slabší chuť více zastíněných plodů a možná také kratší dobu konzumní zralosti, což nemám vyzkoušené. No a tak budu roubovat na vlastní zahrádce, abych tu nádheru měl i pro sebe. Porovnávat s ovocem z Albertu nebudu, vlastního ovoce mám nadbytek, a tak hypermarketová jablka nechci kupovat. Navíc jsem přesvědčen, že vyzrálému jablku, utrženému právě ze stromu, se nic nevyrovná.R.

Jen to porovnejte a udělejte fotodokumentaci koupených a Vašich plodů a poctivě přiznejte, které jsou lepší. Já na zahradě všechno mít nemůžu.

Plody Jonagoldu Marnica už začínají moučnatět. Pravděpodobně to bude spíše podzimní až raně zimní odrůda. V tomtom ohledu není nad Melrose.

Všechny mutace Jonagoldu jsou dost náročné na ochranu. Kdo je zarytý nestříkač, ať je nepěstuje. Mně se více než Marnica líbí mutace Jonagoldu Red Jonaprince. Ještě lépe vybarvuje. Chuť je výborná, ale tak do konce roku. Potom již v normálním sklepě přezrává. Potřebuje chladírnu. A pánové, Jonagoldy přece potřebují trochu teplejší podmínky. Do hor bych jej nedoporučoval.

Miroslav Přasličák

Mne sa z mutácií Jonagoldu najviac pozdáva Jonagored. Vyfarbenie je krajšie, ide o jedno z najpohľadnejších jabĺk vôbec (je elegantné aj tvarom). Bohužiaľ, ten sklon k chrastavitosti ako uvádza pán Přasličák musím potvrdiť. Na 1.fotke vidno pri pozornejšom pohľade na viacerých plodoch chrastavitosť (v tomto roku bola aj napriek postrekom, podobne aj na Goldene). Ale boli aj celkom pekné Jonagoredy (foto 2,3). V pivnici už šupka začína strácať tonus, pritom je dosť mastná. Ale chuťovo je stále dobrý. Na skladovanie do apríla-mája sú iné odrody. IH

Rozdíly ve vybarvení i tvaru plodu jsou samozřejmě zajímavé. Mne by však nejvíce zajímalo, která z mutací je "nejjonatanovější",  která má nejdelší trvanlivost, případně ještě, zda některá je trochu méně náročná na teplo. Konkrétně Marnika dobře prospívá chráněná v teplém dolíčku asi 350 mnm. R.